Vasův běh 1999

Těsně před startem, foto Zdeněk Lyčka

Těsně po startu, foto Zdeněk Lyčka

Těsně po startu, foto Zdeněk Lyčka

Stoupání na pověstný Backen, foto Zdeněk Lyčka

Na Backenu, foto Zdeněk Lyčka

Mazání na trati, foto Zdeněk Lyčka

Jedna z občerstvovacích a kontrolních stanic
foto Zdeněk Lyčka

Socha lyžaře nedaleko cíle Vasova běhu
foto Zdeněk Lyčka

7. března 1999 se běžel jubilejní 75. ročník Vasova běhu. V čase o málo delším než čtyři a půl hodiny v něm zvítězil místní rodák Staffan Larsson, poslední běžec to zvládl za dvanáct hodin. Z přihlášených 16 tisíc závodníků (startovní listina byla uzavřena již v září loňského roku) nastoupilo na letošní náročnou trať celkem 13 634 běžkařů.

Jubilejní statistika

Vasův běh, nejslavnější lyžařský vytrvalostní závod na světě, se běhá pravidelně každou první březnovou neděli v roce ve švédské Dalarně a měří plných 9 severských mil (90 km). Běhá se na počest švédského šlechtice Gustava Erikssona Vasy, který se roku 1520 postavil do čela protidánského povstání s cílem zrušit dominantní postavení Dánska v Kalmarské unii. Přesvědčit dalarnské sedláky z okolí městečka Mory, aby se zbraní v ruce vyrazili proti Dánům, však nebylo jednoduché, a tak Vasa prchal před dánskými pronásledovateli dále na západ směrem do Norska. Po 90 kilometrech, v obci Sälen poblíž norské hranice, jej dostihli dva dalarnští poslové na lyžích a přesvědčili jej, aby se vrátil do Mory a stanul v čele osvobozeneckého vojska. Následoval triumfální návrat spojený s převzetím funkce dalarnského hejtmana, porážka dánského vojska a 6. června 1523 korunovace Gustava I. Vasy švédským králem. Tento památný den se stal švédským státním svátkem a Gustav Vasa je považován za otce nového, suverénního Švédského království.

Myšlenka Vasova běhu spatřila světlo světa v souvislosti s 400. výročím Vasova protidánského povstání. Pořadatelé vytyčili trať, která vedla nikoli po stopách prchajícího Gustava Vasy, ale přesně opačným směrem, jímž se novopečený hejtman triumfálně vracel. Na startu prvního ročníku závodu Sälen – Mora v roce 1922 se objevilo 119 běžců a od té doby jejich počet každoročně vzrůstal geometrickou řadou (do dnešního dne absolvovalo Vasův běh celkem 314 736 osob). V roce 1961 byli pořadatelé nuceni kvůli neúnosnému počtu závodníků přenést start natrvalo do obce Berga 5 km jižně od Sälenu.V celé historii byl Vasův běh pouze třikrát zrušen pro nedostatek sněhu (1932, 1934 a 1990). Do roku 1986 byl povolen volný styl, od té doby se ve stopě běhá pouze klasicky. Absolutně nejrychlejšího času dosáhl vítěz loňského ročníku (3.38.57), nejvíce vítězství má na svém kontě Nils Karlsson zvaný "skřítek z Mory", který zvítězil celkem desetkrát (1943-53). Letošní vítěz získal osobní automobil značky Volvo a 75 000 SEK, další místa byla oceněna 50, 30, 20 a 15 tisíci SEK. Dnešnímu průměrnému běžci je podle statistiky 41 let a trať uběhne za 7 hod 8 min 50 s. Kdosi spočítal, že během 75 let historie Vasova běhu se zhruba 11 800 závodníků "vypařilo", vezme-li se v úvahu, že každý absolvent zhubne během závodu průměrně o 3 kilogramy.

Závodníci, kteří nemají pro Vasův běh potřebnou kvalifikaci, zejména doporučení svého lyžařského klubu, nebo se nestihnou včas přihlásit, mají od roku 1979 možnost absolvovat stejnou trať v několika náhradních termínech (z nichž alespoň jeden umožňuje volný styl) pod názvem Öppet Spår (Otevřená stopa). Od roku 1981 mohou na devadesátikilometrové trati Vasova běhu oficiálně startovat také ženy (v rámci své vlastní klasifikace) a v roce 1988 byla poprvé odstartována dámská varianta běhu Tjejvasan v délce 3 km. Nejnovějším hitem je Pětačtyřicítka (závod na poloviční vzdálenost), Vasův běh pro děti a "Borůvkový závod" na 10 km.

V roce 1977 se Vasova běhu zúčastnil švédský král Carl XVI. Gustaf, který trať absolvoval za vynikajících 8 hodin. O několik let později si dokonce o hodinu zlepšil osobní rekord v Otevřené stopě. Naposledy běžel v r. 1997, opět Otevřenou stopu, tentokrát za královských 7 hodin a 37 minut (!).

Na trati

Trať je tradičně rozdělena sedmi časovými kontrolními stanicemi, přičemž nedodržení stanovených limitů znamená konec závodu. V daném okamžiku natáhnou pořadatelé přes trať lano a ten, kdo se včas nedostane na druhou stranu, má pro letošní rok smůlu. Podvod je prakticky vyloučen, neboť každý závodník má na pravé holeni speciální elektronický čip, který poskytuje přesnou informaci o jeho pohybu po celou dobu závodu.

V osm hodin ráno se čtrnáctitisícový dav před restaurací Vasaloppstarten pohnul směrem kupředu. Na teploměru byly dva stupně pod nulou a sníh ve stopě byl nepříjemně rozbředlý. Závod začal prudkým stoupáním na pověstný Backen (Kopec), kde se závodní pole silně zúžilo a davy na lyžích stoupaly do příkrého svahu velmi pomalu, místy se úplně zastavily. Po několika kilometrech se lidská masa trochu roztáhla, ale situace se znatelně zlepšila až po první časové kontrole ve Småganu. Na další kontrole Mångsbodarna (v první čtvrtině trati) se poprvé podávaly legendární teplá blåbärssoppa (borůvková polévka) a tradiční housky Vasaloppsbullar, kterých se v průběhu závodu údajně zkonzumuje 84 000. Protlak z lesních plodů – nejen borůvek, ale také malin, šípků apod. – je místní specialitou a borůvková polévka a housky se staly neodmyslitelnou součástí závodu.

Po borůvkovém protlaku následoval dlouhý sjezd a opět mírné stoupání na třetí kontrolu v Risbergu. Teplota vystoupila na nulu a začal padat nepříjemný sníh s deštěm. Pak přišel nejdůležitější psychologický moment Vasova běhu – kontrola v Evertsbergu. Závodníci v té době mají za sebou již polovinu trati a profil druhé části je o něco méně náročný. Další důležitou záležitostí byl oběd – bujón, čerstvé housky a hektolitry borůvkové polévky.

Druhá polovina závodu začala několikakilometrovým sjezdem romantickou krajinou do páté kontrolní stanice Oxberg, jejíž krásu nedokázal narušit ani hustý déšť. A pak už to šlo ráz na ráz: Hökberg, Eldris a konečně slavný nápis "Ve stopách otců za budoucí vítězství" v cíli památného historického města Mory.

Organizačně je Vasův běh dokonale zajištěn. Závodníci si ihned po doběhnutí vyzvednou pytel se svými osobními věcmi a suchým oblečením, který odevzdali do sběrných kontejnerů na startu, dají si teplou sprchu a večeři. Pak si dojdou pro diplom, na který počítač vytiskne příslušné jméno a čas. A ti rychlejší, kteří doběhnou nejpozději v čase vítěze + 50 %, dostanou navíc ještě medaili.

Zdeněk Lyčka, Stockholm, 16. března 1999