Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Island nevidí důvody pro vstup do EU


Halldór Ásgrímsson
foto: wikipedia.org

Šance, že by Island vstoupil do Evropské unie, se po květnových změnách v reykjavícké vládě snížily. Proevropského premiéra Halldóra Ásgrímssona (Strana pokroku), který ohlásil odchod do důchodu, totiž vystřídal dosavadní ministr zahraničí a lídr Strany nezávislosti Geir Haarde. Slovo „nezávislost“ v názvu jeho strany poukazuje i na jeho vztah k Bruselu.

Haarde představuje protiunijní linii, kterou vybudoval někdejší předseda vlády a Haardeho přítel Davíd Oddsson. Díky němu Island skrze EFTA a EHP „líže smetanu“ evropské integrace, aniž by byl nucen přijímat to, co malému ostrovnímu státu nevyhovuje.

Proč konkrétně současné zakotvení v mezinárodních strukturách Islandu vyhovuje, bylo také tématem březnové přednášky Geira Haardeho (tehdy ještě ministra zahraničí) na Islandské univerzitě.

Rybolov zvládá Island lépe

Jádro odporu vůči členství v Unii tkví ve Společné zemědělské politice, která by ve stávající podobě ohrozila islandský rybolov, na kterém je země stále ekonomicky závislá. Správa mořské ekonomické zóny se v případě Islandu zdá být mnohem odpovědnější. Množství ryb se daří udržovat či dokonce zvyšovat, zatímco v unijních vodách, které jsou monitorovány centrálně z Bruselu, některé rybí druhy (především tresky) takřka vymírají kvůli přehnanému výlovu.

Navíc by se Islanďané v případě členství museli o svou rozsáhlou ekonomickou zónu dělit s ostatními evropskými národy. O právo výsostného rybolovu přitom Island vedl svou jedinou, byť veskrze diplomatickou válku, v 70. letech proti Velké Británii.

Jak uvedl Haarde ve své přednášce, nepomohl by ani fakt, že by komisařem pro rybolov byl Islanďan, protože by byl vázán společnou politikou. Možnost výjimky ze společné zemědělské politiky Haarde taky nevidí příliš reálně s tím, že patří k fundamentům unijního fungování.

Za přístup na evropský volný trh Island již dnes přispívá do bruselských fondů, v případě plného členství by to však bylo mnohem víc (především by musel spolufinancovat kritizovanou zemědělskou politiku a její dotační fondy). Pro národ o 300 000 lidech je to samozřejmě důležitý argument.

Island si dlouhodobě vede ekonomicky lépe než hlavní státy Unie. Se svým vysokým HDP na hlavu 35 000 dolarů dosahuje růstu přes 5 %. Má dvouprocentní nezaměstnanost, vysokou produktivitu práce a jeho hospodářství vůbec má zdravý vývoj.

Flexibilita malé nezávislé země


Muzeum ságy, Reykjavík, Island, foto: republika.pl

Jedním z argumentů proevropských Islanďanů je cena za udržení vlastní měny – islandské koruny. Podle Haardeho provoz koruny je sice drahý, ale mnohem lépe odpovídá potřebám malé ekonomiky závislé na tak nejisté komoditě jako jsou ryby. Možnost měnového manévrování v období nízkého výlovu je důležitá pro udržení ekonomické stability. „Silné euro, na jehož kurz by případné slabé výsledky malé ostrovní ekonomiky nemohly mít vliv, by bylo velice škodlivé“, míní Haarde.

Islandu vyhovuje jeho flexibilita, která mu umožňuje hbitě reagovat na aktuální potřeby. Island například nedávno začal společně s Čínou pracovat na studii proveditelnosti zóny volného obchodu mezi oběma státy. To by v případě členství v EU nebylo myslitelné.

EU není tématem

„Nevýhody případného členství byly v 90. letech, kdy se přihláška do Bruselu projednávala, obecně tak samozřejmé, že rozhodnutí zůstat mimo EU stěží způsobilo nějaký politický odpor. Členství v EU není a nikdy ani nebylo vážnějším tématem politické diskuse na Islandu,“ konstatoval ve své přednášce dnešní premiér.

Jak podružná a mlhavá je otázka členství v unii, dokazuje i nálada mezi členy vládního kabinetu. Nová ministryně zahraničí Valgerdur Sverrisdóttir (Strana pokroku), která nahradila ve funkci Haardeho, má k integraci kladnější přístup, ale to euroskeptickému premiérovi nevadí. K projednávání otázky se totiž islandská vláda v nejbližších letech nejspíš vůbec nedostane.

Martin Benda, 21. července 2006
autor studuje nordistiku FF UK a mezinárodní teritoriální studia FSV UK

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.546.224 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.400 sec. • www.severskelisty.cz • 18.232.51.69
file v.20200222.013840 • web last uploaded 20200223.033049
2017:126 • 2018:101 • 2019:74 • 2020:12