Nils Jebens na Malé Straně

foto archiv Severských listů

Malostranská kavárna

Centrum společenského života Malé Strany, místo, kde se kdysi scházeli umělci i intelektuálové, slavná Malostranská kavárna, byla loni v létě po téměř deseti letech opět uvedena do provozu. Spolu s novým moderním designem nabízí starou atmosféru bohémského ovzduší, kde se kdysi pilo, žilo a tvořilo dlouho do rána.

Proslulá kavárna v Grömlingovském paláci na rohu Malostranského náměstí má za sebou dlouhou historii. Na konci 19. století tam bylo otevřeno Café Radetzky, spolu s kavárnou Slavie jeden z prvních bohémských podniků v Praze. V roce 1918 byl podnik přejmenován na Malostranskou kavárnu.

Už od jejího otevření v 19. století se tam scházela pražská smetánka a intelektuálové. Ke stálým hostům patřila i operní pěvkyně Ema Destinnová, malíř Jan Zrzavý a spisovatel Jan Neruda. Kavárna fungovala nepřetržitě více než sto let, až byla kvůli restitučním sporům na konci 20. století uzavřena. V polovině 90. let minulého století byla na krátko otevřena.

Nynější avantgardní interiér předznamenal i nový název podniku – Malostranská kavárna Square. Majitelem je Nor Nils Jebens.

Kampa Park

Nils Jebens ale není na Malé Straně nováčkem. Zrestauroval také vyhořelou Hergetovu cihelnu a vybudoval tam poměrně luxusní restaurační podnik Kampa Park. Budete-li trochu listovat internetovými stránkami, zjistíte, že je často citován a doporučován.

Tento Jebensův podnik se již několikrát dostal na stránky našich novin. Nejprve v roce 2002 při povodních, kdy velkou vodu ustál, podruhé v lednu 2003 na jeho střeše zazářily růžovočervené neóny.

V té době již řadu týdnů viselo nad Hradem červené srdce, poněkud kontroverzní „umělecké dílo“ Jiřího Davida z avantgardní skupiny Tvrdohlaví. Dílo se možná líbilo hradním památkářům, Pražanům už méně („Mám také pozitivní reference, i když je to tak dvacet proti osmdesáti negativním,“ přiznal se výtvarník). Když si Pražané na srdce pomalu zvykli a doufali, že s odchodem prezidenta Havla zhasne, rozzářily se na střeše Jebensovy restaurace tři další karetní symboly.

Majitel objektu cihelny, podnikatel a vydavatel Sebastien Pawlowski stál společně s Jebensem u zrodu recesní myšlenky a oba by si přáli, aby karetní symboly svítily do doby, dokud bude na Hradě Václav Havel.

Recesistická instalace neonových symbolů na Malé Straně by mohla soudní dohru. Provozovateli Hergetovy cihelny, který na střechy umístil dvoumetrové svíticí káry, piky a kříže, hrozí pokuta až sto tisíc korun. Neony na budovu sice instaloval jako doplněk k červenému srdci na Pražském hradě, ale nepovolili mu to ani památkáři, ani magistrát. Vysvětlení je prosté. Malá Strana má jiné památkáře než hrad.

Norský podnikatel v televizním šotu zachovával klid. Prohlásil, že stejně chtěl symboly brzo sundat – a že bude-li třeba, tak stotisícovou pokutu zaplatí. Nakonec proč ne. Reklamní účel splnila, do televize se dostal – a stálo ho to třetinu, kolik by zaplatil za reklamní šot ve stejném čase.

Nakonec se zdá, že ani ta pokuta nebude. Magistrátní odbor památkové péče sice ve své zprávě z místního šetření označil neonové symboly nad zrekonstruovanou Hergetovou cihelnou za nevkusné zasahování do střešní krajiny centra metropole, tuto věc však odbor magistrátu pokutovat nemůže, oznámil náměstek primátora Jan Bürgermeister.

ms podle denního tisku, 25. ledna 2003