Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Asingit, šamanismus a Inuité u Náprstků



Simona Tookoome – Proměna karibú v člověka

Irena Avaalaaqiaqová – Manžel a manželka

Náprstkovo muzeum v Praze je světově proslulé svými etnografickými sbírkami především z „teplých krajů“. Našinec zahleděný do severských států, arktických krajů, tuleních kožešin, medvědích kůží, eskymáckých kajaků, laponských sobů a červených stanů polárníků ztroskotavších u severního pólu tu mnoho štěstí nenajde.

Od 19. března do 27. dubna 2003 se tu konala vůbec první výstava současného inuitského (eskymáckého) umění v České republice. Pod názvem Asingit / Jejich ostatní já představila vizuálně podmanivé obrazy a textilní aplikace šestnácti kanadských inuitských tvůrců z autonomního teritoria Nunavut. Šlo o díla zapůjčená ze sbírek muzea McDonald Stewart Art Centre univerzity Guelph v Kanadě. Putovní výstava, která již objela kus světa (například loni v květnu byla představena ve Vídni), se konala s podporou kanadské vlády, Univerzity v Guelphu a pod záštitou pražského kanadského velvyslanectví.

Název výstavy souvisí s konceptem „těch ostatních“ ve světě duchů. Inuitské slovo Asingit totiž znamená „jejich ostatní“. Podle tradiční inuitské víry mají živé i neživé objekty tělesnou i duchovní podstatu. Dnes tu působí vlivy křesťanství i tradičního náboženství a šamanismu. Na tvorbu mají vliv i prudké změny ve stylu života dvacátého století. Proto se na obrazech objevují kromě tradičních motivů i lodě, letadla a kosmické lodě.

Obrazy a drapérie pocházejí od Inuitů žijících u Bakerova jezera a v Cape Dorsetu v kanadské autonomní oblasti Nunavut. Každý ze šestnácti umělců představených na této výstavě ztvárňuje svůj osobitý pohled zakotvený v tradici a historii a zároveň žije ve světě ovlivněném moderními technologiemi. Za začátek současné vývojové fáze kanadského inuitského umění se považuje polovina 20. století, kdy byly v oblasti Baffin za podpory Kanadského cechu řemesel a kanadské vlády spuštěny programy na podporu řezbářství. Tento projekt se ukázal jako úspěšný, takže následovalo spuštění dalších programů, tentokrát na podporu kreseb a tisků. Vedle originální knihtiskové techniky nazvané „tesání do kamene“ se Inuité věnují také aplikovaným nástěnným drapériím a textilní umělecké tvorbě. Výstava Asingit se zaměřuje na kresby a nástěnné drapérie pokrývající tvorbu čtyř desetiletí v letech 1960–2001. Expozici osobně uvedla kurátorka McDonaldova uměleckého centra z Guelphu Judith Nasbyová jež také představila svou knihu Irene Avaalaaqiaq – Myth and Reality.

Výtvarná díla, obrazy a drapérie, pocházejí převážně z 80 až 90 let 20. století. Umělci zastoupení na výstavě učinili prostřednictvím svých děl působivou výpověď. Čerpají ze svých zkušeností ze života na pevnině v malých osadách. Odráží se tu inuitská duchovní tradice i vliv moderní civilizace. Silné je odhodlání zachovat si své kulturní dědictví a podělit se o svůj vjem s celosvětovým publikem.

Inuité si ve svých tradičních náboženských představách uchovávají víru, že všechny součásti přírody mají svou duchovní podstatu. Například z obrazu Proměna v ptakošamana od Oshutsiaka Pudlata se na nás dívá zvláštní bytost – výsledek proměny šamana pomocí magických sil. Inuité totiž věří, že lidé mohou se zvířaty hovořit a také měnit své vzezření. Lidé časem tyto schopnosti ztratili. Zbyli jen šamani, kteří se mohou například proměňovat a létat. Pomocí magie zajišťují úspěšný lov, ochranu před zlými duchy a také léčení. Inuitská tradiční „filozofie“ totiž spočívá na základech animismu – neboli víry v duchovní podstatu živých i neživých předmětů a s tím související možnosti transformací lidských bytostí ve zvířata či objekty či naopak.

Také na obraze Proměna karibú v člověka od Simona Tookoomea vidíme jelena karibú měnícího se v člověka. Stalo se tak v okamžiku, když se Inuité chystali na jeho lov. Něco podobného můžeme spatřit i na drapérii Žena s duchem karibú od Victorie Mamnguqsualukové.

Další oblíbené a často ztvárňovaná témata jsou inuitské příběhy, báje a pověsti. Například obraz O psích dětech (Victoria Mamnguqsualuková) nebo Mýtus o paní moře na téma oblíbené inuitské pohádky od autora Syollie Amituka.

Jessie Oonarková je ve svých dílech fascinována způsobem oblékání jednotlivých kulturních skupin, Pudlo Pudlat zase volil méně obvyklé téma – proměnu zvířat a strojů. Jeho Loď je stylizovaná jako potápka s nákladem zvířat a letadel. V Pudlatových dílech se vůbec často objevují letadla, vrtulníky a vysílací věže.

Jedno z nejpůsobivějších děl je od Ireny Avaalaaqiaqové – jde o drapérii Manžel a manželka. On má nohy s plovacími blánami a ptačí hlavu místo ruky, ona má jen ptačí hlavu. Avaalaaqiaqová říká: „V dětství jsem se v táboře setkala s šamanskou bytostí – duchem. Zachránil mi život když jsem byla nemocná. Duch mého adoptivního otce ke mně přišel v podobě psa a ve spánku mi olízl obličej. Zažila jsem tak zákrok šamana.“

Hřbitov NASA od Kavavaona Manomeeho je nezvyklý svým „civilizačním námětem“. Jde parafrázi nanebevstoupení v podobě přeměny Inuity v raketoplán. V dolní části kresby je pak řada křížů – náhrobků astronautů zahynulých při havárii amerického raketoplánu.

Pastelkami kreslené obrazy a nástěnné draperie zhotovené z pestrobarevných vlněných látek, plsti a vyšívací příze nabídly klíč k osobitému pohledu na svět současných obyvatel dalekého severu amerického kontinentu, založeného na tvůrčí reflexi domorodých historických tradic a soudobých vlivů západní civilizace. Škoda jen, že instalace výstavy na zdech přednáškové sálu muzea byla nevýrazná a v mnoha případech i rušivá. Myslím si, že důstojnější prostředí by potlačilo zdánlivou „lacinost“ provedení některých děl, která zaznívala v komentářích některých návštěvníků.

Michael Stanovský, některé citace čerpány z www.iliteratura.cz, 1. května 2003

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,47   hodnoceno: 19 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.466.091 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.383 sec. • www.severskelisty.cz • 34.238.194.166
file v.20190115.000505 • web last uploaded 20190801.015624
2017:254 • 2018:184 • 2019:128