Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Výzkum poletušek pomocí vysílaček

Poletuška slovanská (Pteromys volans) je obyvatel nočního lesa. Setkat se s ní však bývá velmi obtížné. Zoolog Ilpo K. Hanski se věnuje výzkumu poletušek již několik let a objasňuje jejich životní rytmus mimo jiné pomocí vysílaček. Jací vlastně tito zvláštní hlodavci ve skutečnosti jsou?

Vědec z helsinské univerzity, docent Ilpo K. Hanski, se o poletušky zajímá z několika důvodů. O nočním chování poletušek je dosud známo poměrně málo, neboť se před pozorovateli velmi obezřetně schovávají.

Hanski se zajímá především o chování poletušek v období mládí až dospělosti. Při svých terénních výzkumech v oblastech Nuuksio a Pohjois-Kymenlaakso (v severní části Finska – pozn. překl.) se zabývá mimo jiné životním prostředím v okolí cest, pasek a doubrav, a dále vlivem změn struktury lesa na život poletušek.

Chceme-li se setkat s poletuškou, je vhodné prozkoumávat na jaře porosty vzrostlých osik. Žluté skvrnky, hromadící se ve vrstvách pod stromy, svědčí o přítomnosti poletušek, které svůj jídelníček doplňují pylem stromů. Později v létě je obtížnější lokality najít, neboť tyto stopy mění barvu do zelena.

Svůj hnízdní strom poletušky opouštějí teprve s večerním šerem. Nezahlédnete z nich tedy zpravidla ani ocásek, ale pro tento případ mají vědci připraven trik:

"Odchycenou poletušku jsme vybavili vysílačkou, s jejíž pomocí můžeme sledovat její cesty i za tmy," vypráví doc. Hanski a ukazuje miniaturní obojek, na němž je zařízení umístěno.

Letní noci bývají krátké, takže poletušky jsou aktivní skoro po celou noc. "Poletušky mohou být aktivní také ve dne, a to především samice s odrostlejšími mláďaty," říká doc. Hanski.

Pomocí vysílaček bylo zjištěno, že mláďata se zpočátku seznamují se "svým" lesem do vzdálenosti několika set metrů od hnízda. Dospívající mláďata začínají se svými výpravami mimo rodný areál v srpnu, nejodvážnější z nich se díky schopnosti létat dostanou až do vzdálenosti několika kilometrů. Dospělí samci se běžně vydávají i na velké vzdálenosti. Večerní výprava dlouhá několik kilometrů není výjimkou, přičemž celý areál může mít rozlohu přes čtvereční kilometr. Samice se však obvykle pohybují v oblastech menších než 10 hektarů.

Osika poskytuje domov i potravu

Poletuška si staví hnízda v otvorech vytvořených datly na osikách. Osiku využívá také ke své výživě.

Potravu poskytují jak mladé tak starší osiky, avšak hnízdní strom musí být mohutný. Někdy bývá starší než 80 let, což přesahuje mýtní věk. Jedinec může během roku vystavět až 10 hnízd, některá z nich jsou však postavena z větví. Přesto je vhodných hnízdních stromů katastrofální nedostatek.

V zimě poskytují poletuškám nejoblíbenější potravu především břízy a olše. Smrčiny ve smíšených lesích pak poskytují v tomto období nejvhodnější úkryt.

Velké oběti nejsou vždy nutné

Brát při lesním hospodaření ohled na poletušky obvykle nevyžaduje ani tak velké úsilí či výrazné ekonomické oběti.

Zastoupení listnatých stromů přináší užitek ve všech fázích vývoje lesa. Vlastníci lesů mohou být uspokojeni tím, že smíšené lesy rostou lépe a také více odolávají houbovým chorobám než smrkové monokultury.

Stromy s dutinami jsou hospodářsky méně ceněné, takže jejich ponechání mimo těžbu by vlastně mohlo vyhovovat jak lesním hospodářům, tak poletuškám. Výskyt listnáčů, zejména osik v různých věkových stupních zajišťuje poletuškám vyhovující stromy v několika generacích.

Pohyb poletušek v krajině usnadňují velké lesní komplexy nebo menší porosty propojené alespoň parkovou výsadbou, neboť v bezlesém terénu jsou poletušky velmi neohrabané. Škodlivé je provádění lesní těžby v létě, neboť v té době mají poletušky mláďata.

Úbytek rozlohy lesů je jedním z významných faktorů, které mají vliv na snižování stavů poletušek. Doc. Hanski zkoumá také vliv různých lesnickohospodářských metod na jejich populaci.

Přizpůsobivost podle situace

Poletuška slovanská je přizpůsobivý tvor. Dá se říci, že pravidelně migruje do semenných porostů, které jsou ušetřeny kácení. Byla zjištěna migrační trasa několika jedinců přes státní silnici Lahti – Kouvola (na jihu Finska – pozn. překl.). Poletušky se však nevyhýbají ani mnohým oblastem lidských sídel, ve vhodné krajině si mohou dokonce navyknout pravidelně navštěvovat okolí letních chat nebo statků. Zde je pak možné je pozorovat, dokud nejsou vyrušeny. A jaké je vyznání vědce, který tyto rozcuchané tvory s velkýma očima zkoumá? "Poletuška je neuvěřitelně krásný a milý tvor," říká doc. Hanski. A je opravdu snadné tomu uvěřit.

Suomen Luonto (Finská příroda) je časopisem Finského svazu ochrany přírody. Vychází dvanáctkrát ročně.

Literatura:
[1]  Vanhanen, S.: Liito-oravia tutkitaan radiolähettimillä. In: Luonnonsuojelija 8/1998, s. 10. Helsinki 1999.

Suvi Vanhanen, z finštiny přeložil: Václav Chvátal, 2. prosince 1999

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.533.954 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.585 sec. • www.severskelisty.cz • 18.206.194.161
file v.20190115.000444 • web last uploaded 20200217.002955
2017:193 • 2018:135 • 2019:124 • 2020:10