Norové loví velryby, ale tuk nejedí

Prvním úkolem „velrybího řezníka“ je získat čistý velrybí tuk, který
se nalézá v široké vrstvě pod kůží. Krájí se široké pásy tuku
a přitom nesmí dojít k proříznutí až do svaloviny. Tomu odpovídá
speciální provedení velrybářského nože. Plochá a velmi ostrá čepel
má optimalizovaný tvar a definovanou šířku, ve hřbetu
se skokem rozšiřuje z tloušťky cca 2 mm na 2 cm!
foto archiv, www.noze-cz.cz

Velrybí tuk byl kdysi v Norsku velice ceněný a využíval se v nejrůznějších výrobních odvětvích. Teď je jeho využití skrovné a cena tak nízká, že podle velrybářů téměř nestojí za to plavit se k území, kde velryby žijí.

Norské sdružení pro prodej ryb srazilo loni minimální cenu velrybího tuku na 0,1 norské koruny za kilogram. Ve skladištích je již zmrazeno 800 tun perlově zbarveného tuku z předchozích výprav.

Norsko terčem mezinárodního tlaku

Norsko obnovilo komerční lov velryb v roce 1993 přes nezávazný globální zákaz, vláda však dobrovolně zakázala veškerý export velrybích produktů. Norové si rádi pochutnávají na tmavém velrybím mase ve formě steaku či uzenin, velrybí tuk jim však nejede.

Dříve se velrybího tuku vyvážel převážně do Japonska, kde je považován za delikatesu. Dnes však japonští velrybáři uloví ročně více než 400 velryb oficiálně pro výzkumné účely. Je však všeobecné známo, že se jejich maso a tuk prodávají na domácím trhu. Oficiálně pro komerční účely se dnes loví velryby jen v Norsku. Je paradoxem, že jim to celý svět vyčítá, neboť vlastně jako jediný stát nic nepředstírají. Lovit velryby pro vlastní potřebu smějí ještě některé skupiny původních obyvatel v USA, Rusku, Kanadě, Indonésii a některých dalších zemích.

Mezinárodní velrybářská komise (IWC) zakázala komerční lov velryb v roce 1986, protože některé druhy tohoto mořského savce byly ohroženy. "Obnovení komerčního lovu velryb ve světě by patrně vedlo k neregulovanému lovu, jehož vinou byly mnohé druhy velryb téměř vyhubeny," konstatuje Frode Pleym z mezinárodní organizace ochránců životního prostředí Greenpeace.

Velryb je prý dostatek

Norsko není zákazem IWC vázáno, protože její pravidla umožňují členům její rozhodnutí odmítnout. Norsko tvrdí, že nejmenší z velryb, plejtvák malý dorůstající devíti metrů, se dostatečně rozmnožila, a lze ji tudíž v omezené míře lovit. Vědecký výbor IWC souhlasí s tím, že plejtvákovi malému nehrozí vyhubení – zhruba 100 000 jich žije v mořích obklopujících Norsko a statisíce dalších v Arktidě. Podle norského ministerstva rybolovu nejsou zatím připravována žádná povolení k exportu. Letošní kvóta výlovu pro norské velrybáře je 655 těchto kytovců. Dříve se v Norsku lovil téměř trojnásobný počet kytovců. Z velryb se využívalo vše – od tuku až po kosti. Dnes jsou tyto materiály nahrazeny jinými, převážně ropnými produkty a platickými hmotami.

ms, kráceno podle zpravodajství ČTK a LN, 20. června 2000