Chronologie výbuchu Hekly 2000

Hekla, foto archiv

Fotografie z výbuchu – 6. 3. 2000

26. února 2000

Jihoislandská sopka Hekla počala novou erupci v 18.19 GMT. Seismické sítě Vědeckého institutu, Islandské univerzity a meteorologických stanic zaznamenaly krátkodobé prekursní záchvěvy prakticky již v 17 hodin.

Tato aktivita se postupně zvětšovala a první lokalizované zemětřesení bylo zaznamenáno v 17.29. Nepřetržitá nízká frekvence otřesů charakteristická pro erupce Hekly začala v 18.19. Zároveň byl pozorovateli zaznamenán mrak erupce. Síť strainmetrů provozovaná islandským Meteorologickým úřadem také odhalila prekursní napěťovou změnu spojenou s magmatickými činnostmi. Asi hodinu před erupcí bylo vydáno upozornění islandské civilní obrany. Veřejnost byla varovaná 15 minut před erupcí prostřednictvím Islandského rozhlasu.

Nejdříve se otevřela podél hlavního hřbetu Hekly 6-7 km dlouhá erupční prasklina. Z celé praskliny vyzařovaly nesouvislé záblesky ohně. Několik minut po začátku erupce se vytvořil více než 10 km vysoký sloupec popela a byl unášen větrem k severu. Podle záznamů na blízkém seismografu dosáhla erupce špičky asi po hodině aktivity, pak postupně klesala. Sedm hodin po počátku erupce byla naměřena 21 km severně od sopky maximální tloušťka popelového spadu 4-5 cm. Většina popele dopadla do neobydlených oblastí ve vnitrozemí Islandu, malé množství popele však doletělo až do obydlených severních oblastí. Popelový spad byl také hlášen z ostrova Grimsey vzdáleném asi 300 km od Hekly.

27. února 2000

Převažovaly severní větry a spad popela byl především v jižní oblasti. Láva stékala po svazích a vytvořila na jihovýchodním úbočí Hekly rozlehlé pole. Jeden lávový proud vytékal z erupční praskliny k severu, večer postupoval rychlostí 1-2 metrů za hodinu. Aktivnější lávový proud vytékal z tří kráterů blízko jižního konce erupční praskliny. Tento lávový proud byl několik km dlouhý a postupoval rychlostí kolem jednoho metru za minutu. Nejrozsáhlejší lávový tok vytékal z kráteru na jižním vrcholu sopky, tekl směrem k Vatnafjollu pravděpodobně rychlostí 6-7 m za hodinu. Povětrnostní podmínky a špatná viditelnost bránila pozorování. Současná úroveň aktivity, toků lávy a popelového spadu netvoří velké nebezpečí pro lidské sídliště, nejbližší farmy jsou asi 10-15 km daleko. Předchozí erupce Hekly bývaly bohaté na fluoridy a často byly příčinou fluorózy u dobytka. Tentokrát sopka vybuchla v zimě, kdy je většina zvířat držena uvnitř stavení, neočekávají se větší problémy.

28. února 2000

Erupční mrak je odchylován silnými severní větry od Hekly k jihu. Amplituda erupčních otřesů stále pomalu klesá. V 15 hodin jsou vidět na jihu dva erupční mraky, sopka je tedy zřejmě stále aktivní na dvou místech. Krátery přes den vidět nejsou, přesto se zdá, že ten produktivnější by mohl být na samém jižním vrcholu sopky; stékají odtud tři lávové proudy k jižnímu úbočí sopky. Aktivita v severní části sopky během dne klesá. Špatná viditelnost opět zamezuje správnou lokalizaci. V 16.30 jeden lávový tok dosahuje pohoří Vatnafjoll u Lambafell, 5 km jižně od místa setkání teče láva pomalu, přibližně 2-3 m za hodinu. Tloušťka lávy u čelní strany je průměrně 8-10 m. Na zbytku sopky nebyla zpozorovaná vulkanická aktivita.

29. února 2000

Aktivita sopky pokračuje. Popelový spad nesený silným severním větrem byl ohlášený Fljótshlíðu asi 35-40 km jižně od sopky. Dopoledne se zdálo, že aktivita průběžně klesá, asi v 8 hodin zcela přestala. Ale sopečný otřes z páté hodiny ranní se zvětšoval až do 10-11 hodiny. Odpoledne aktivita na jihovýchodním konci praskliny opět vzrostla. Vytvořil se nový erupčního mrak nad vrcholem Hekly. Popel byl nesen opět k jihu. Večer se tok lávy zastavil a dalo se po něm chodit.

1. března 2000

Při průzkumném letu kolem Hekly mezi 11 a 12 hodinou byla jižní část praskliny bezmračná. Severní část však byla zakrytá v mracích a tedy nebyla pozorovatelná. Je znatelná silná aktivita na prasklině. Je vidět čtyři hlavní a tři menší otvory. Značná je i aktivita v kráterech s explozemi v intervalu 4 až 5 min. I když se aktivita explozí zmenšila, výtok lávy je srovnatelný se včerejškem. Byly pozorovány dva hlavní lávové proudy, jeden je na jihozápadě hory a druhý je přímo obrácen k jihu. Na jižním konci bylo zpozorováno sedm kráterů. Informací o aktivitě po zbytek je kvůli špatným povětrnostním podmínkám málo. Nyní láva pokrývá přibližně 17 km². Jestliže je odhadovaná tloušťka lávy v průměru 6 metrů, vyteklo již 0.1 km3 lávy.

2. března 2000

Špatné počasí znemožňovalo pozorování Hekly od včerejšího poledne. Byla zpozorovaná zvýšená vulkanická činnost na vrcholu kráteru.

3. března 2000

Aktivita sopky v horních kráterech je spojitá. Intervalu explozí 15 až 30 min. Lávové pole od jihozápadních kráterů postupuje k jz průměrnou rychlostí 1m za hodinu a rozšiřuje se. Tloušťka lávy na čele je asi 10 metrů. Sopečný popel se téměř neuvolňuje, ale z čela lávového toku odpadají části vřelé skály.

4. března 2000

Aktivita sopky začala rapidně snižovat, přesto byly i v následujících dnech pozorovány (pokud to dovolilo počasí) potoky rudě žhnoucí vytékající lávy.

6. března 2000

6. března byly zpozorovány další malé erupční mraky, nicméně v odpoledních hodinách byl již relativní klid a potoky lávy přestávaly téci.
Fotografie z výbuchu

8. března 2000

Poslední otřesy byly zaznamenány 8. března v 9 hodin ráno. Experti ale nevylučují další možné aktivity. Například v srpnu 198 Hekla vybuchla a po tři dny z ní vytékala láva. Po relativním uklidnění erupce pokračovala až o několik měsíců později. Všichni lidé jsou také varováni, aby se příliš nepřibližovali k erupčním prasklinám.
Mapa nových potoků lávy z erupční praskliny

9. března 2000

V době uzávěrky tohoto čísla časopisu se podle seismických pozorování usuzovalo na to, že letošní erupce již skončila. Láva pokryla 15 až 20 km²území, úhrnem bylo vyvrženo asi 110 milionů m³roztavené skály. Je to trochu méně než při erupcích z let 1980 a 1991, kdy bylo pokaždé vyprodukováno kolem 150 milionů m³. Letošní erupce trvala 10 dní.

ms podle www.norvol.hi.is, 9. března 2000