Vyhnaly vikingy do Ameriky daně?

Thor Heyerdahl, foto archiv

Mapa Vinlandu

Jo, s vikingy je to těžké. V podstatě nikdo neví, proč vyráželi na šílené výpravy do Ameriky či na východ, snad až někam za Černé moře. Člověk by tak ještě pochopil, proč pořádali krvelačné výpady v „blízkém“ okolí, na Britské ostrovy, na pobřeží Baltu. Ale do tajemných dálek?

Vikingové ale byli NĚCO. První měli parlament, první objevili Ameriku, první upekli pizzu. Byli odvážní, stateční, výbojní. Pak ale přijali křesťanství a bylo po všem.

Zlé jazyky tvrdí, že jejich ženy byly hrozné semetriky, navíc snad provozovali i mnohoženství (chlapů bylo málo, buď všichni padli ve válce nebo před svými „sedmými svátostmi“ utíkali na moře i dál). S upevněním vlivu křesťanství se rodinný život vikingů změnil, mnohoženství postupně ustoupilo a manželky si začaly své vikingy držet doma. A tak ti, co byli za mořem, měli možná vystaráno.

Známý norský badatel Thor Heyerdahl tvrdí, že Seveřané zůstali v Americe až do 15. století. V tajemném Vinlandu, Zemi vína na východním pobřeží Severní Ameriky prý v 11. století založili skandinávští plavci říši, která přežila několik set let. To, že prvním Evropanem, který uviděl americký kontinent, nebyl legendární Kryštof Kolumbus, ale viking Leif Ericsson o pět století dříve, je známý fakt. Méně už je známo, že jeho objev přilákal na východní pobřeží dnešních Spojených států tisíce usedlíků ze Skandinávie a Grónska, kteří se tak chtěli vyhnout placení daní uvalených králem. Ti zde údajně kolonizovali poměrně velké území od zálivu Sv. Vavřince na severu až po Long Island (jedna z částí dnešního New Yorku) a založili zde tajemnou říši, která údajně existovala téměř čtyři století.

Mapa Vinlandu

Mapa Vinlandu je kresbou světa perem a tuší, údajně vytvořená v 15. století. Její pravost je však zpochybněna. Je na ní velice přesně zachyceno Grónsko jako ostrov a rovněž objevení Vinlandu Bjarnim a Leifem. Mnozí vědci se však dnes domnívají, že se jedná o padělek vytvořený ve 20. století. (Cultural Atlas of the Viking World, Andromeda Oxford Ltd. 1994)

K břehům Ameriky vikingy zahnala bouře

Je známo, že skandinávští vikingové nejdříve kolem roku 980 našeho letopočtu objevili a kolonizovali Grónsko. Ameriku však odsud objevili zřejmě víceméně náhodou. Ačkoli to byli skvělí námořníci, kteří vynikali ve stavbě lodí, jejich navigační metody byly stále poněkud primitivní. Proto jejich lodě často ustály i kruté bouře, ale plavci hnaní několik dnů větrem neměli tušení, kde se nacházejí. Tak byli při plavbě z Grónska do Evropy pravděpodobně zahnáni i ke břehům Labradoru v dnešní Kanadě. Sám Leif Ericsson kolem roku 1000 objevil a pojmenoval tři země na americkém pobřeží: Helluland, skalnatou a holou zemi, což byl zřejmě Baffinův ostrov, dále Markland, pravděpodobně právě Labrador, a v neposlední řadě Vinland (Země vína), kde údajně nalezl dobré pastviny, hojné lesy a snad také hroznové víno, podle kterého dal zemi jméno. Ericsson a jeho lidé zde přezimovali a poté se s nákladem dřeva a kožešin vrátili domů. Zprávy, které Ericsson přivezl, inspirovaly další čtyři výpravy, z nichž největší byla expedice Islanďana Thorfinna Karlsefniho. Během tří let, která zde strávili, Islanďané obchodovali s domorodci s kožešinami, ale po několika krvavých střetech se jejich vzájemné vztahy zhoršily natolik, že Seveřané museli odplout domů. Sečteno podtrženo, podle historiků vikinská kolonizace Ameriky, především Vinlandu, netrvala déle než dvě desetiletí. Thor Heyerdahl však tvrdí něco jiného. Podle něj a jeho švédského kolegy, odborníka na mapy Pera Lillienstroma na začátku 11. století odpluly tisíce vikingů do Vinlandu, aby se vyhnuli placení daní v rodné zemi. Ve Vinlandu pak založili dosud neznámé království, které zaniklo až o čtyři století později. Dvojice badatelů tvrdí, že se jim podařilo vystopovat trasy pěti cest těchto severských dobyvatelů.

Heyerdahl balancuje na hranici spekulace

Heyerdahl opírá svoje hypotézy o nálezy několika map, především mapy švédského arcibiskupa Ulause Magnuse, která naznačuje, že se ve Vinlandu usadilo nejméně 25 tisíc Seveřanů. Mnozí vědci jsou ale vůči Heyerdahlovým teoriím poněkud skeptičtí. Podle britských vědců, především Leslieho Webstera, se jeho tvrzení neopírají o dostatečné materiální důkazy, protože jediné nálezy vikinské osady pocházejí z L'Anse aux Meadows na ostrově Newfoundland. Heyerdahl se v podstatě opírá jen o ságy a o mapu, která byla vyrobena o pět set let později. Heyerdahl, který se často snažil dokazovat svoje odvážné teorie vlastními pokusy (jako byla plavba balzového voru Kon-Tiki napříč Pacifikem v roce 1947), již několikrát přišel s kontroverzními tvrzeními. Před pěti lety například prohlašoval, že Kolumbus dosáhl Ameriky už v roce 1477 jakožto nezletilý lodník při portugalsko-dánské expedici, a ne v roce 1492 s vlastní výpravou. Pravdou však je, že jisté hlasy přisuzují objevení Ameriky také starověkým Římanům či irskému mnichovi Brendanovi z 5. století.

ms, 10. března 2001, podle Lidových novin