Ve švédském Malmö vyrostl český ekologický dům

Švédský ministr životního prostředí
Kjell Larsson zahajuje 15. srpna 2001
výstavu Evropská vesnice v Malmö

Český dům na výstavě Evropská vesnice

Skulptura Karla Nepraše
v exteriéru Českého domu

Tradičním Staropramenem uvítal
švédského ministra životního prostředí
Český dům

Švédský ministr životního prostředí Kjell Larsson ve středu 15. srpna 2001 slavnostně otevřel výstavu Evropská vesnice, která byla součástí největšího současného evropského stavebního veletrhu s názvem Bydlení 2001 resp. jeho části Město zítřka.

Švédský ministr životního prostředí Kjell Larsson ve středu 15. srpna 2001 slavnostně otevřel výstavu Evropská vesnice, která byla součástí největšího současného evropského stavebního veletrhu s názvem Bydlení 2001 resp. jeho části Město zítřka.

Jednotlivé evropské země na této výstavě představují své tradice, architekturu, stavební materiály, technologie a realizují zde své představy o rodinném bydlení budoucnosti. Široce pojatá prezentace téměř šedesáti různých typů domů s pěti sty byty proběhla v jihošvédském Malmö od 17. května do 16. září. Hlavním cílem bylo vyvolat seriózní debatu na téma možností bydlení v blízké i vzdálenější budoucnosti, čemuž odpovídalo i ústřední téma akce – trvale udržitelný rozvoj. Důraz byl kladen nejen na kvalitu stavebních materiálů a jednotlivých budov či bytů, ale také na architektonické řešení celého městského komplexu s využitím lokálních obnovitelných zdrojů energie – větrné, sluneční, geotermální a mořské. Tomuto cíli napomohlo atraktivní prostředí Západního přístavu s výhledem na Öresundský průliv a nově postavený most do Dánska.

V rámci mezinárodního projektu Evropské vesnice byly osloveny členské a kandidátské země Evropské unie se zcela konkrétním úkolem: postavit na zadaných parcelách řadové rodinné domy pro jednu rodinu, typické pro zemi původu, ale současně adaptovatelné nejen na místní klimatické podmínky, ale i na švédské a evropské předpisy. Česká republika byla v Evropské vesnici zastoupena třípodlažní vilou, kterou vyprojektovala a postavila firma PSJ Invest. Architektem Českého domu je proděkan Technické univerzity v Liberci prof. ing. arch. Jiří Suchomel. Základní filozofie stavby spočívá v jednoduchém dispozičně-provozním schématu a snaze po maximálním propojení vnitřních prostor s vnějším prostředím. Toto uspořádání navozuje atmosféru transparentního domu. V přízemí se nachází kromě vstupní části a technického zázemí velký obytný prostor s kuchyňským koutem, který je propojen prosklenou stěnou s terasou. V dalších dvou podlažích jsou umístěny tři ložnice a pracovna. Jednotlivá podlaží jsou propojena lehce a vzdušně působícím ocelovým točitým schodištěm.

Také poloha domu v Evropské vesnici je unikátní. Jako jediný si po dostavění všech budov v okolí zachovává možnost výhledu na moře z okna západní ložnice v nejvyšším podlaží. Vnitřní prostory domu jsou navrženy tak, aby poskytly obyvatelům domu na jedné straně potřebné soukromí, na druhé straně umožnily společný rodinný život.

„Český přínos do evropské diskuse o současném bydlení, kterou Evropská vesnice jistě vyvolá, je v tradici kultivovaného architektonického designu a celkové vlídnosti domu, reagujícího na specifické podmínky místa,“ zdůraznil architekt Jiří Suchomel.

Interiér budovy je v souladu s jeho architekturou vyzdoben uměleckými díly předních českých výtvarníků Tomáše Císařovského, Stanislava Diviše a Karla Nepraše. Na realizaci ukázek moderního českého výtvarného umění v Českém domě se podílela Galerie MXM a České centrum Stockholm.

Je potěšitelné, že výstavba Českého domu byla ukončena již k datu zahájení veletrhu a následující týdny probíhaly pouze vnitřní stavební úpravy, takže objekt mohl být v polovině července otevřen pro veřejnost. To se kromě České republiky podařilo pouze Norsku a domácímu Švédsku. Vedle těchto států svůj dům v Ma1mö také například i Litva, Dánsko, Polsko, Lotyšsko, Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko a Německo. Český dům se snaží nejen v maximální míře splnit požadavky pořadatelů – dosažitelné za daných finančních podmínek – ale svým architektonickým řešením nabídnout i prostorový a estetický komfort, odpovídající počátku 21. století. Je pravděpodobné, že po skončení výstavy bude objekt prodán – zájemců je dost.

Rodinný dům za 22 milionů

Dům je postaven ve standardu nízkoenergetické budovy z lehkých konstrukcí s vysokou tepelně izolační schopností, kombinujících převážně výrobky ze dřeva, oceli, minerálních vláken, sádry a dalších, snadno recyklovatelných materiálů.

„Celkové náklady na stavbu domu činily přibližně 22 milionů korun. Pokud by si však chtěl nějaký zájemce postavit obdobný dům v Česku, výsledná suma by byla výrazně nižší. Uvedené náklady na stavbu totiž obsahují i částku za marketing (300 tisíc Kč), poplatek realitnímu agentovi za prodej (250 tisíc Kč), speciální náklady spojené se stavbou v zahraničí (4 mil. Kč), založení na železobetonových pilotech, které je nutné kvůli sousedství moře (1,5 mil. Kč) a v neposlední řadě velmi drahý pozemek v hodnotě 3 mil. Kč. DPH pak ve švédských poměrech činila 3 mil. 600 tisíc korun,“ uvedl ing. Martin Jaroš, předseda představenstva společnosti PSJ Invest.

text a foto Zdeněk Lyčka a denní tisk, 15. září 2001