Studenti z Brna dobyli Švédsko

„Chci udělat něco, aby se do Švédska podívalo více studentů,“ řekla na počátku minulého školního roku v úvodní hodině švédštiny lektorka Agneta Kempe. Myšlenka podívat se do země, jejíž jazyk studují, zaujala studenty natolik, že začali hledat vhodná témata pro realizaci. Nemělo jít pouze o klasický jazykový kurs, ale o ideu, která by přinesla užitek nejen studentům, ale i širší české veřejnosti. Tak se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně zrodil projekt Skandinávie 2001.

Při hledání reálií typických pro Švédsko, jež by stálo za to představit i v naší zemi, se jedna skupina zaměřila na instituci ombudsmana v České republice a ve Švédsku a druhá na alternativní výuku na švédských folkhögskolách.

Důležitými momenty při uskutečňování projektu bylo získání podpory od institucí v České republice i ve Švédsku. Významné pomoci se účastníkům projektu dostalo od paní Konrádové z brněnské pobočky Severské společnosti, která zprostředkovala některé důležité kontakty a jménem Společnosti záštitu nad touto akcí. Mezi prvními, kdo se o projekt začal intenzivněji zajímat na české straně, byl Dr. Otakar Motejl, první ombudsman.

Ve Švédsku vzbudil projekt nadšení u Švédského institutu, který se v něm okamžitě začal silně angažovat. Díky jeho podpoře mohli studenti strávit týden v příjemném prostředí Billströmska folkhögskolan ležící 100 km severozápadně od Göteborgu na útulném ostrově Tjörn. To ovšem neznamenalo, že bychom pouze dováděli v neuvěřitelně teplé (to není ironie!) vodě či se opalovali na kamenných plážích v třicetistupňovém vedru. Naopak – jazyková příprava zaměřená na zdokonalení švédské výslovnosti, mluvnice a zvětšení slovní zásoby byla leckdy více než intenzívní. Koupání v moři či zajímavé rozhovory s učiteli na folkhögskole, občasné škádlení kocoura Gustava (takto zvířecího mazlíčka ředitele školy Rolfa Wallgrena, velkého obdivovatele Prahy a milovníka studené Becherovky, bez jehož přispění by se nepodařilo projekt zdárně dokončit) nám ovšem vynahradily veškerou denní námahu.

Švédský institut dále poskytl především díky ochotě Moniky Wirkkaly, pracovnice této organizace, technické zabezpečení při zpracování výsledků projektu, jež se částečně uskutečnilo již ve Stockholmu. Monika navíc studentům poskytla na 14 dní svůj byt, za což jí byli všichni velmi vděční. Při výčtu „dobrých sudiček“ nelze opomenout ani ochotu a laskavost, kterou účastníkům projektu poskytli pan velvyslanec Husák s chotí, jež se studentů ujali v konečné fázi pobytu a věnovali jim takřka rodinnou péči.

Projekt získal velký ohlas jak v českých tak švédských médiích. Obsáhlé informace o povaze akce a jejich účastnících se objevují v Göteborgs-Posten, Nya St-tidningen, Hospodářských novinách (6. září 2001) a časopise Veřejná správa. V červnu se na vlnách Českého rozhlasu Brno uskutečnila za účasti Dr. Motejla o tomto projektu rozhlasová relace, jejíž pokračování se plánuje na podzim. Naplánovány jsou i jiné způsoby prezentace např. výstavy v Českém centru ve Stockholmu, v sídle Veřejného ochránce práv v Brně, formou internetových článků, přednášek na Masarykově univerzitě, v jednání je dokonce i televizní pořad.

I přes mnohá úskalí a nesnáze dokázali společná vůle, velký entusiasmus studentů a v neposlední řadě i neuvěřitelná vstřícnost Švédů, že i tak ambiciózní plán, jakým zpracování těchto dvou témat bylo, může být úspěšně realizován.

Jaroslav Knot, 17.9.2001
foto: www.billstromska.fhsk.se
na obrázcích školní knihovna a rektor Rolf Wallgren