Stockholm předal kulturní štafetu Výmaru

Zhruba týden po velkolepém banketu na počest letošních laureátů Nobelovy ceny se stockholmská radnice opět zaskvěla v plné kráse. Téměř tisíc hostů v čele s královským párem se v slavném Modrém sále a posléze v neméně slavném Zlatém salonu zúčastnilo slavnostního zakončení programu Stockholm '98 – hlavní město evropské kultury. Kulturní štafetu pro rok 1999 převzal německý Výmar.

Stockholm 98 – pro a proti

Modrému sálu vévodil mohutný rozsvícený vánoční strom se třemi zlatými korunkami. Další dominující rekvizitou byly tisíce pomerančů lemující zábradlí radničního schodiště i přilehlé ochozy a vytvářející nejrůznější skulptury a obrazce. Barevný symbol letošní kulturní metropole se promítl dokonce i do oblečení obsluhujícího personálu v podobě oranžových rukavic. V sérii projevů předsedy stockholmské městské rady, primátora, ministryně kultury a generální tajemnice Stockholmu '98 zazněla především slova díků organizátorům i sponzorům a pevné přesvědčení, že Stockholm potvrdil své místo na kulturní mapě Evropy. Počet turistů, kteří navštívili švédskou metropoli, vzrostl oproti loňskému roku o plných deset procent, město má nové Muzeum moderního umění a několik nových kulturních center. V březnu se zde konala mezinárodní konference UNESCO, na níž účastníci ze 131 zemí diskutovali o možnostech kulturní politiky. Prostřednictvím stovek kulturních akcí se podařilo zpřístupnit kulturu širokým vrstvám obyvatelstva bez ohledu na jejich sociální postavení či etnický původ, mnoho bylo učiněno pro rozvoj kultury dětí a mládeže.

Ale jak už to u všech velkých akcí bývá, ozvalo se i nemálo kritických hlasů. Ve švédských hromadných sdělovacích prostředcích proběhla série článků a pořadů kritizujících zejména pozdní dokončení rekonstrukčních prací v centru města (léto 1998) a hluboké podcenění role sponzorů. Na celkovém rozpočtu ve výši 460 mil. SEK se sponzorsky podílelo pouze 13 firem a společností v celkové výši několika desítek milionů SEK. Zbytek zaplatil stát a obec, a tak mnohé připravované projekty musely být z finančních důvodů zrušeny.

Kritické hlasy zazní a odezní, z hlediska budoucího vývoje však bylo nesmírně důležité, že Stockholmu byl přidělen titul evropské kulturní metropole v době, kdy Švédsko ještě nebylo členskou zemí Evropské unie. Podobným směrem se rozhodování ministrů kultury EU ubíralo i v případě roku 2000, kdy se kulturními metropolemi stane 9 evropských měst, z nichž téměř polovina (včetně Prahy) neleží na území EU. V případě Stockholmu se toto rozhodnutí velmi osvědčilo a napomohlo nejen lepšímu povědomí sjednocené Evropy o kulturním významu "Benátek severu", ale zároveň také Švédsku navázat nové kontakty. Česká republika se programu kulturní metropole 1998 zúčastnila několika úspěšnými projekty, z nichž největší pozornost vzbudila výstava Setkání Prahy se Stockholmem. V jejím rámci se návštěvníkům stockholmského Státního historického muzea představil Alfons Mucha a František Bílek.

Výmar – evropské kulturní město roku 1999

Výmarský starosta převzal na stockholmské radnici pomyslnou štafetu evropské kulturní metropole spolu s obrazem zimního Stockholmu. V případě Výmaru učinila Evropská unie další experiment: kulturní "metropolí" není jako doposud žádné velkoměsto, nýbrž šedesátitisícové městečko, v historii hlavních měst evropské kultury navíc poprvé na území bývalého východního bloku. Pořadatelé si jsou této situace plně vědomi, a proto upustili o přívlastku "hlavní" a nazvali Výmar prostě Kulturním městem Evropy (Kulturstadt Europas).

Generální tajemník projektu Bernd Kauffmann představil ve Stockholmu program, který je založen na napětí a kontrastu mezi velikostí lidského ducha (ve Výmaru žili a tvořili kulturní velikáni Goethe, Schiller, Bach, Liszt a Strauss) a jeho absolutním selháním vedoucím k nejhlubší lidské tragédii (v těsném sousedství města byl vybudován koncentrační tábor Buchenwald). Vlastní program rozvíjí pět základních témat, z nichž nejdůležitější je tzv. Goethův komplex, tj. tradiční i méně tradiční zamyšlení nad odkazem génia německé klasické literatury v roce 250. výročí jeho narození. Dalším důležitým tématem je postavení Výmaru v dnešní Evropě včetně dalšího "komplexu" – sjednocení Německa, od něhož uplyne v roce 1999 právě deset let. Kulturní pořady jsou koncipovány v týdenních cyklech vždy od středy do neděle. Vzhledem k tomu, že avizovaný zájem publika mnohonásobně převažuje kapacitní možnosti výmarských kulturních zařízení, je nutno počítat s rezervací vstupenek s dostatečným časovým předstihem. Ubytovací kapacity ve Výmaru a jeho okolí jsou však podle pořadatelů dostačující. Bližší informace lze získat na internetové adrese www.weimar1999.de.

Zdeněk Lyčka, Stockholm, 21. prosince 1998