Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr

Jen málokteré téma je pro autora (a pro čtenáře) beletrie tak vděčné jako příběh lidských ztroskotanců, (anti)hrdinů utápějících se ve vlastní nejistotě a bojujících dennodenně s trýznivými pocity nízkého sebevědomí. A pokud se takto přitažlivého tématu chopí pozoruhodný vypravěč, je na úspěch zaděláno. I takto lze vysvětlit pronikavý ohlas románu Larse S. Christensena Poloviční bratr (Halvbroren, J. W. Cappelen, Oslo 2001). Současný norský spisovatel a scenárista získal v roce 2002 za tento román Severskou cenu za literaturu (Nordisk Litteraturpris), kterou každoročně (od roku 1961) uděluje Severská rada nejlepšímu románu ve skandinávských zemích. Akademickému úspěchu však předcházel i nadšený ohlas mezi čtenáři, Christensen je v současné době nejpopulárnějším norským autorem, jeho román Poloviční bratr se stal nejčtenější norskou knihou a své postavení na žebříčku nejprodávanějších knih v Norsku si doposud drží.

Barnum Nilsen, hlavní postava románu a zároveň vypravěč celé rodinné ságy, se již od dětských let vyděluje z řady svých sebevědomých spolužáků a stává se – kvůli svému malému vzrůstu a směšnému jménu – vyhledávanou obětí drsné školní šikany. Nikomu si však nestěžuje. Jako by tušil, že všichni kolem něho mají svých starostí dost: jeho matka Vera, psychicky poznamenaná surovým znásilněním na samém konci války, otec Arnold – kuriózní muž, který v mládí utekl z nejsevernějšího konce Lofotských ostrovů k cirkusu a později živí rodinu v Oslo jako obchodní cestující, aniž by kdokoli z jeho nejbližších tušil, co ve skutečnosti podniká, a babička Boletta, která občas bez varování zmizí ve své oblíbené hospodě Severní pól. Rodinnou mozaiku doplňuje pozoruhodná dánská prababička: ta celý život čeká na svého milého, pradědečka Wilhelma, který se na počátku jejich vztahu ztratil v grónském sněhu a ledu na lovu pižmoňů. Nejzáhadnější a nejtemnější postavou románu je ovšem Barnumův poloviční bratr Fred: nepřístupný a zatvrzelý chlapec, jenž si nese stigma nemanželského dítěte. Marně s ním touží Barnum navázat spojenectví; jen k němu s obdivem vzhlíží a zároveň se Freda bojí.

Neuspokojivé vztahy v rodině si až později Barnum vynahrazuje přátelstvím k Pederovi a Vivian, s nimiž se seznamuje při trapasu v taneční škole. I tihle dva patří spíše k „hrdinům“ na okraji, proto si s nimi Barnum tak náramně rozumí. Spolu s nimi Barnum objevuje svou životní vášeň – svět filmu. Začíná se šťastnější kapitola jeho života, rozhodne se stát slavným scenáristou a začíná psát své první filmové scénáře. Ovšem žádný barvotiskový happy end se v režii sugestivního vypravěče Christensena nekoná: pokrytecký svět filmového průmyslu připravuje Barnuma o iluze, své zklamání utápí v alkoholu…

Ten, kdo sledoval naše internetové stránky, si možná všiml, že jsme název knížky dříve uváděli jako Nevlastní bratr, to je vlastně správný „slovníkový“ překlad. Ale správný překlad nemusí být ten nejvýstižnější. Zeptali jsme se tedy překladatelky Jarky Vrbové, jak to s tím polovičním nevlastním bratrem je. „Zprvu jsem se bránila nějakému doslovnému překladu,“ říká Jarka Vrbová. „V češtině označujeme člověka, který je bratr jen napůl – tedy s jedním společným rodičem – jako nevlastního. Jenže ten román je postavený na tom, že všechno v bratrovi je poloviční. Je zkrátka ve všem nedostatečný. Tak jsem se po dlouhém rozmýšlení název knížky změnila. Snad to mnoho lidí nezmate.“

red, 1. prosince 2004


Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr (Halvbroren)
z norštiny přeložila Jarka Vrbová, obálka Kateřina Škrabalová, ISBN 80-7239-170-4, 560 stran, 378 Kč, Nakladatelství Doplněk Brno, 2004

v Severských listech publikováno

Související články – L. S. Christensen

Film Beatles (Beatles)  – Norsko, 2014, režie Peter Flinth
Beseda s Larsem Saabye Christensenem (no) a Katarinou Bivaldovou (šv) – 16. 11. 2016
Lars Saabye Christensen: Model – 18. 1. 2007
Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr – 10. 2. 2005
Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr – 1. 12. 2004
Severská cena za literaturu 2002 – 13. 4. 2003
Norská huldra v Čechách – 6. 3. 2003

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.506.797 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.550 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.179
file v.20190115.000400 • web last uploaded 20190901.041847
2017:269 • 2018:175 • 2019:117