Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Strindberg ve Stockholmu

Nikdo nemůže tvrdit, že by Švédsko zapomínalo na svého největšího dramatika Augusta Strindberga. Jeho díla tu prakticky nikdy nemizí z repertoáru divadel, přičemž nabídka je podstatně pestřejší, než na jakou jsme zvyklí z našich scén – mimo jiné se tady daleko častěji uvádějí jeho pozdní expresionistické kusy, které nejvíc ovlivnily vývoj světového divadla. Jenom v samotném Stockholmu byly v poslední době inscenovány například tituly Pelikán, Tanec smrti, Hra snů, Samum, Zločin a zločin, Hra s ohněm, Do Damašku čiSlečna Julie.

Zvláštní událostí se stala světová premiéra Strindbergovy skoroprvotiny Volnomyšlenkář v lednu minulého roku, kterou bylo znovuotevřeno Strindbergovo Intimní divadlo poblíž takzvané Modré věže, kde dramatik strávil poslední léta života. Původní Intimní divadlo založil on sám jako experimentální scénu, inspirovanou německými a francouzskými vzory, a v období 1907 až 1910 zde uvedl dvacet pět svých her. Po téměř stoleté přestávce se tedy do „svého“ divadla vrátil.

Ingmar Bergman, jehož strindbergovské inscenace ve stockholmském Královském dramatickém divadle a městských divadlech v Malmö, Göteborgu a Helsingborgu patří k nejpůsobivějším, nedávno definitivně zanechal divadelní režie a odešel na odpočinek. Život – i ten divadelní – jde ovšem dál a Strindbergovy hry jsou dnes výzvou pro mladší režisérskou generaci. K ní patří Rickard Günther, který na Malé scéně stockholmského Městského divadla nově nastudoval archetypální manželské drama Tanec smrti.

Scénograf Peter Lundquist se příliš neodchýlil od autorových představ: scénu tvoří průřez kruhové věže se střílnami, navozující dusnou, vězeňskou atmosféru. Do jeviště vybíhající kruh jako by symbolizoval bludný kruh, v němž se odehrává rodinná vivisekce, vysilující manželský zápas kapitána Edgara a jeho ženy Alice, kterému ne zcela pasivně asistuje rodinný přítel a Alicin bratranec Kurt.

Režisér položil hlavní důraz na psychologii všech tří postav, jejichž představitelé – Sten Ljunggren, Claire Wikholmová a Reuben Sallmander – podávají zcela věrohodný výkon, takže divák ani na okamžik nepochybuje, že to, co se odehrává na jevišti, je navzdory datu vzniku hry stále aktuální a bolestivě reálné. K přesvědčivosti inscenace přispívají i humorné ingredience, které občas prosvětlí jinak nanejvýš temnou atmosféru.

Rickard Günther se podobně jako řada jiných režiséru před ním rozhodl hru oprostit od víceméně epizodických postav – představení je díky tomu sevřenější a účinnější. Sporná je naproti tomu dost radikální změna závěru hry: zatímco u Strindberga kapitán umírá a Alice konstatuje, že ho – navzdory všemu – milovala – i nenáviděla, Güntherova verze končí rozhovorem obou manželů, který vyznívá jako rezignované smíření s ne zcela růžovou skutečností. Co režiséra k takovému zásahu do textu vedlo, je mi záhadou. Obava, že by dnešní švédský divák neunesl – nebo nepochopil – strindbergovsky silné emoce a vášně, mi připadá neopodstatněná. V březnu letošního roku, kdy měl Tanec smrti premiéru, celé Švédsko žilo případem série vražd a pokusů o vraždu, jimiž se pastor jedné sekty zbavoval nebo pokoušel zbavit svých manželek a manželů svých milenek. To přece o nedostatku vášní nesvědčí.

Zbyněk Černík, ČRo 3 Vltava, 10. června 2004

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.385 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.772 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000400 • web last uploaded 20190901.041847
2017:236 • 2018:97 • 2019:73