Vědci přečetli geny části islandské populace

zdroj: Wikimedia Commons

Geneticinahrubo  prozkoumali dědičnou informaci asi 150 000 Islanďanů a u zhruba 10 000 z nich přečetli kompletní DNA. Na stránkách předního vědeckého časopisu Nature Genetics nyní zveřejnili čtyři studie, ve kterých použili data z kompletních genomů 2636 Islanďanů. Díky tomu dokázali vědci spočítat, že hypotetický společný předek všech současných mužů světa žil před 239 000 roky.

Vědci ale přečtením genů Islanďanů získali mnohem víc informací. „Zmáčknutím jedné klávesy počítače můžeme vyhledat všechny ženy na Islandu, které mají mutací genu BRCA2, prohlásil Kári Stefánsson. „To je jen malý příklad toho, co dneska dokážeme. Lze to využít k prevenci chorob, jaká dosud nebyla možná.“

Projekt využil jedinečných podmínek Islandu. Jeho 320 000 obyvatel má velmi důkladně vedenou zdravotnickou dokumentaci a spolehlivé matriky. Lidé tu znají své rodokmeny daleko do minulosti, někdy až do doby osídlení ostrova Vikingy ve druhé polovině 9. století. Není proto obtížné přesně postihnout příbuzenské vztahy.

Island má minimum přistěhovalců a všichni obyvatelé jsou proto do určité míry pokrevně spříznění. To všechno napomáhá k odhalení nejednoho tajemství lidské dědičnosti.

Porovnáním dědičné informace zdravých a nemocných Islanďanů přišel tým Káriho Stefánssona na řadu genetických změn, které posilují náchylnost či naopak odolnost k nejrůznějším chorobám. Nejnověji tak odhalili mutaci genu ABCA7, která u evropských etnik zdvojnásobuje riziko propuknutí Alzheimerovy choroby.

Studie vycházející z kompletně přečtených dědičných informací tisíců Islanďanů přinesly celou řadu dalších poznatků. U více než 8000 obyvatel ostrova došlo k tomu, že mají poškozen jeden gen zděděný po matce a k tomu i stejný gen předaný otcem. Těmto lidem zcela chybí jeden gen, a přesto s tímto handicapem žijí bez větších problémů.

Celkem se podařilo najít 1171 takových „zbytečných“ genů. Asi tři procenta z nich řídí čich, další početná skupina reguluje sluch. Ztráta těchto genů obyvatele moderního světa nijak zvlášť nepostihne

kráceno podle článku prof. Jaroslava Petra, Česká zemědělská univerzita
vyšlo v LN 10. dubna 2015