Databanka Íslendingabók

foto University of Leicester

Jsou si všichni Islanďané příbuzní? Zdá se, že ano. Alespoň Fridrik Skulason to tvrdí.

Fridrik býval dříve islandský genealog – amatér. Nezabýval se ale jen rodokmenem svým a své rodiny, ale rodokmenem celého národa. Posléze stal správcem unikátní databanky Íslendingabóku na celý úvazek. Na dotaz ohledně prvního zápisu odpovídá s jasným nadšením v hlase: „Jen o trochu později, než začalo osídlování Islandu, které je datováno rokem 874.“

V unikátní databance jsou jména lidí, kteří osídlovali ostrov už v 9. století. Téměř každý v ní tedy dnes může najít své předky. Na základní otázku lidstva „Odkud pocházíme?“ se podle Skulasona v tomto genealogickém rejstříku najde s 99procentní jistotou vždy odpověď. Každému uživateli databanky se na monitoru počítače automaticky zobrazí jeho rodokmen až po prarodiče. Z tohoto základu se pak dají zjistit jeho příbuzenské vztahy s téměř všemi Islanďany zanesenými do registru za uplynulých 11 století.

Vzhledem k tomu, jak málo je Islanďanů, je opravdu velmi pravděpodobné, že si jsou všichni nějak příbuzní. Skulason tvrdí, že v průměru jsou všichni Islanďané vzájemně příbuzensky spjati v odstupu 7,4 generace. Islanďané jsou posedlí pátráním po svých předcích. Nikde jinde také nemají k takovému výzkumu tak dobré podmínky. Téměř polovina všech ostrovanů – přesně 131 181 obyvatel Islandu – má registrovaný osobní přístup do databanky Íslendingabók. A v té je zaneseno 700 000 osob, tedy téměř polovina všech těch, kdo se v uplynulých 1100 letech na Islandu narodili.

„Většině lidí nejde ani tak o příbuzenské svazky jako o zjištění, kde mohou nalézt své kořeny,“ soudí docentka Kristin Ólafsdóttir. Když její manžel Oskar Guðmundsson napsal knihu Pallův kmen na úpatí ledovce o životě svého pradědečka Pala Kristjánssona, v níž uvedl tři stovky ještě žijících příbuzných, probudilo to v nich nápad na vzájemné setkání. Přes 200 se jich pak o jednom víkendu sjelo se stany a karavany k úpatí ledovce Snifellsnes, kde se jejich společný prapředek v 19. století protloukal životem jako chudý rolník a vesnický učitel s 20 dětmi. „Panovala tam taková velmi zvláštní atmosféra, všechny společenské zábrany padly,“ vzpomíná na rodinný sněm Guðmundsson.

Islandská databanka je ale využívána i pro ryze komerční účely. Biotechnologická společnost DeCode Genetics si pro sebe zajistila stejně unikátní monopol na vyhodnocování islandských rodových dat i přístup k veškerým zdravotním záznamům v zemi. Dědičná výbava obyvatel ostrova je díky jeho izolovanosti neobvykle homogenní a s pomocí obsáhlého genealogického výzkumu se navíc dá snadno dešifrovat a přiřazovat. Biotechnici z DeCode proto doufají, že genealogické materiály ve spojení s genetickými testy umožní rychleji než ostatním objevit genetický klíč k nemocem, od Alzheimerovy choroby až po srdeční infarkt. Aktivní souhlas dotyčných osob se přitom vyžaduje jen pro tkáňové testy, což je prvek islandského genealogického bádání, který vyvolává ostré spory.

kráceno podle LN, 17. března 2003