Evropská unie a Švédky

Seminář na téma „Rovnost žen a mužů v politice Evropské unie“ uspořádala koncem roku 2003 doc. Ing. Lidmila Němcová, CSc., místopředsedkyně Severské společnosti. Hosté z Evropské lobby žen – dvě Francouzky a jedna Švédka – na něm informovaly o politice, kterou uplatňuje Evropská unie v oblasti genderové rovnosti.

Švédku Malin Björk, pracující přímo v sekretariátu této ženské organizace, jsme požádali o rozhovor.

Můžete blíže představit Evropskou lobby žen?

Evropská lobby žen (European Women's Lobby) je největší evropskou ženskou organizací, která sdružuje asi 3000 národních a profesních ženských organizací. Má poradní status jednak v Radě Evropy, jednak v Hospodářské a sociální radě OSN.

Naše lobby má dva hlavní úkoly. Za prvé sdružuje ženské organizace a informuje je o otázkách evropské politiky, které se dotýkají žen. Za druhé přímo spolupracuje s evropskými institucemi a snaží se zajistit, aby politika Evropské unie plně respektovala potřeby žen.

Jaká byla vaše cesta ze Švédska do bruselského sídla Evropské lobby žen?

Již jako studentka jsem se zajímala o ženskou problematiku a pracovala jsem v různých feministických uskupeních. Nebyla jsem však odbornicí na evropské záležitosti. Po ukončení studia jsem získala šestiměsíční stipendium v Evropské lobby žen a zaujalo mne, co všechno lze pro ženy udělat na evropské úrovni. A když mi tam bylo nabídnuto stálé zaměstnání, přijala jsem je.

A co všechno lze tedy udělat pro ženy na evropské úrovni?

Evropská lobby žen monitoruje legislativní návrhy Evropské unie a aktivně se zasazuje o to, aby se jejich integrální součástí stala lidská práva žen a tzv. genderová rovnost. Třeba tím, že předkládá potřebné studie k jednotlivým otázkám nebo lobbuje na evropské úrovni.

Lze říci, že dnes již existuje celá řada direktiv Evropské unie, které se těmito otázkami zabývají, ať už jde o rovné zacházení v zaměstnání, sociální zabezpečení, otázky mateřství či prevenci násilí na ženách. A evropské direktivy jsou samozřejmě platné i pro všechny členské státy.

Jedním z našich důležitých úkolů je zvýšit podíl žen v rozhodovací sféře. Usilujeme proto o co největší zastoupení žen v Evropském parlamentu.

Jak to vypadá s rovností žen ve Švédsku? V České republice převažuje názor, že severské ženy jsou na tom dosti dobře

Vím, že severské země připadají střední a západní Evropě jako model rovnosti žen a mužů. Ale já jsem se stala v Švédsku feministkou, což znamená, že situace se mi tam nejevila tak dokonalá.

Švédsko má nicméně v několika oblastech velmi progresivní politiku. Především jsme na tom velmi dobře, pokud jde o zaměstnanost žen. Úroveň zaměstnanosti žen je u nás vysoká, což jim poskytuje ekonomickou nezávislost. To je velmi důležité. A ženy mohou pracovat, protože existuje dobrá péče o děti, financovaná z veřejných zdrojů, a životní podmínky ve Švédsku jsou ve srovnání s ostatními severskými zeměmi velmi dobré.

Politické zastoupení žen reprezentované jejich účastí v parlamentu nebylo až do nedávna velké. Teprve v devadesátých letech se zvýšilo ze zhruba 30 na zhruba 45 %. Takže to byl rovněž velký krok kupředu. Také pokud jde o ženy ve vedoucích funkcích, se hodně změnilo až v posledních deseti letech.

Co se týče násilí na ženách, jímž se zabývala jedna z nedávných evropských studií, bylo ve Švédsku dosaženo značného pokroku teprve v posledních pěti letech, hlavně v oblasti potírání sexuálního násilí, například prostituce či obchodu se ženami. Ale předtím na tom Švédsko nebylo v této oblasti o nic lépe ve srovnání s ostatními zeměmi.

Jaké jsou současné hlavní problémy švédských žen?

Snad bych především zdůraznila, že ve Švédsku je rozsáhlý veřejný sektor a že i vyspělou péči o děti zajišťuje veřejný sektor. To znamená, že zaměstnanost žen závisí především na tomto sektoru. Na jedné straně to dává ženám možnost sladit práci a rodinný život, ale na druhé straně právě veřejný sektor čelí v současné době mnoha problémům v souvislosti s omezováním veřejných výdajů, propouštěním a podobně. Ani vývoj platů není ve veřejném sektoru tak příznivý jako v soukromém sektoru. Proto se domnívám, že je třeba podporovat jak veřejný, tak soukromý sektor a rozvíjet pracovní příležitosti pro ženy v obou sektorech.

Jednou z forem sexuálního násilí je znásilnění a já jsem přesvědčena, že ve Švédsku se v tomto směru nedělá dost. Zejména nebývá vůle usvědčit viníky, takže když se případ znásilnění dostane před soud, jsou v mnoha případech osvobozeni. To je podle mého názoru také jeden ze závažných problémů.

Ve své přednášce jste hovořila o sexistických stereotypech, o zneužívání ženských těl zejména v reklamě. Mám pocit, že u nás to ani samotné ženy nevnímají jako závažný problém

Myslím, že i ve Švédsku jsou lidé, kteří to za problém nepovažují a zlehčují to. Ale má-li země silnou kulturu rovnosti mužů a žen, jsem přesvědčena, že se sexismu v médiích nedaří. Protože lidé budou bojkotovat to, co se tímto způsobem prodává. Ve Švédsku byla například vedena kampaň proti jedné švédské společnosti prodávající oblečení, která propagovala své zboží sexistickými inzeráty, a feministky tuto společnost bojkotovaly.

Ale máte pravdu, že když jsem přišla do Belgie, cítila jsem, že tam je jiný postoj k sexistické reklamě. A někdy byla dost hloupá na to, aby byla nebezpečná, ale rozhodně nebyla směšná.

Takže v různých zemích existuje různá kultura rovnosti mužů a žen. Ale myslím, si že zároveň s tím, jak se ženy dostávají do vedoucích funkcí, je stále obtížnější přicházet s takovými stereotypy. Mění se postoj k ženám, mění se jejich pozice a způsob, jakým jsou ve společnosti vnímány. Ve Švédsku jsou už ženy i ve vládě, ale i tato parita je nová a já si pamatuji dobu, kdy tomu tak nebylo. Takže sama vidím, jak se to postupně mění, a to je mi pouhých 31 let.

Jak je to se zastoupením Švédek v Evropské lobby žen?

Samozřejmě že Švédská lobby žen je členem Evropské lobby žen.

Přímo v bruselském sekretariátu jsem ze skandinávských zemí pouze já. Ale další Švédka, rovněž jako jediná ze skandinávských zemí, je ve výkonném výboru, což je volený orgán. I když ona zůstává ve Švédsku, jsem s ní v pravidelném e-mailovém kontaktu, protože výkonný výbor řídí naši každodenní práci.

A jak se mohou české ženy zapojit do aktivit Evropské lobby žen?

Samozřejmě že usilujeme o to, aby v Evropské lobby žen byly zastoupeny také ženské organizace z kandidátských zemí Evropské unie, tedy i z České republiky. Žádoucí by bylo vytvořit vašemu dosud poměrně roztříštěnému ženskému hnutí určité zastřešení – Českou lobby žen, která by se jako národní koordinační centrum stala plnoprávným členem naší evropské lobby. Jednotlivé organizace se mohou stát pouze přidruženými členy.

Obligátní otázka na závěr: Toto byl váš první pobyt v Praze?

Byla jsem tu zhruba před deseti lety, kdy jsem jako studentka cestovala Evropou. Tehdy jsem strávila tři dny v Praze. Bylo to v létě a bylo to nádherné. Teď jsem tu byla po druhé, ale služebně, takže jsem si Prahu moc neužila. Proto bych se ráda vrátila, abych si ji mohla prohlédnout pořádně a navštívit i jiná zajímavá místa v České republice.

Hana Petrová, 10. 6. 2004

Zastoupení žen v národních parlamentech (2004)

(v dolní komoře, pokud je parlament dvoukomorový)

„Staré“ země EU	% žen v roce 1995	% žen v roce 2003
Švédsko	40	45,3
Dánsko	33	38
Finsko	34	37,5
Nizozemsko	31	36,7
Rakousko	25	33,9
Německo	26	36,2
Španělsko	23	28,3
Belgie	11	23,3
Portugalsko	12	19,1
Velká Británie	9	17,9
Lucembursko	17	16,7
Irsko	13	13,3
Francie	6	12,2
Itálie	14	11,5
Řecko	6	8,7
Průměr	18	25,0
Nové a kandidátské země		% žen v roce 2003
Bulharsko		26,2
Polsko		20,2
Lotyšsko		21,0
Slovensko		19,3
Estonsko		18,8
Česká republika		17,0
Slovinsko		12,2
Rumunsko		10,7
Kypr		10,7
Litva		10,6
Maďarsko		9,8
Malta		9,2
Turecko		4,4
Průměr		14,6

Pramen: Evropská lobby žen