Finské ledoborce

Finský první ledoborec Murtaja z roku 1890
byl svého času největší a nejsilnější
ledoborec Evropy. Měl 1600 koňských sil.

Ledoborec Jääkarhu z roku 1926 byl prvním,
který byl poháněn naftou a ne parním strojem.
Naftový pohon výrazně zvýšil akční rádius.

Ledoborec Murtaja (Finský záliv 1920)

Nordica, 1994 (15 000 kW)

Kontio, 1987 (15 000 kW)

Sisu, 1976 (16 200 kW)

Finské ledoborce zajišťují bezpečnou plavbu v Baltském moři

Zamrzající Baltské moře způsobovalo velké dopravní problémy na tomto vnitřním moři, protože se do zamrzlých přístavů žádná loď nedostala. Finských přístavy tak bývaly během zimy uzavřeny. V době plachetnic to byl neměnný fakt se kterým se nedalo nic dělat. Teprve s příchodem parního stroje se začalo blýskat na lepší časy. První ledoborec, který Finsko v roce 1890 zakoupilo, se jmenoval Murtaja (Drtič) a znamenal novou kapitolu v boji s přírodními živly. Patřil svého času mezi největší a nejsilnější ledoborce Evropy, měl 1600 koňských sil. Od té doby se dostalo na špičku stavitelů ledoborců.

Za zmínku ještě stojí ledoborec Jääkarhu postavený v roce 1926 byl prvním, který byl poháněn naftou a ne parním strojem. Naftový pohon výrazně zvýšil jeho akční rádius.

Dnešní flotila finských ledoborců je kompaktní a efektivní. Garantuje, že se obchodní lodě dostanou z venkovních moří bez problémů až do finských přístavů. Je to velký úspěch. Finsko je jednou z nejsevernějších evropských zemí a zároveň jednou z mála zemí, kde zamrzají téměř všechny přístavy i za normální zimy. Je to dáno především malou slaností Baltského moře. Některé severní přístavy zamrzají až na 6 měsíců v roce. Finsko je závislé na mořské dopravě, finský zahraniční obchod by utrpěl vážné ztráty, kdyby se flotila ledoborců vlastněných Finským námořním úřadem (FMA) nesnažila udržet zimní cesty zamrzajícím mořem průjezdné.

Finský námořní úřad poukazuje na to, problémy způsobené zimními podmínkami jsou řešeny třemi způsoby – tím, že se přeprava v zimě koncentruje jen k několika obchodním přístavům (jen k třiadvaceti z padesáti), tím, že se používají lodě odolnější vůči zamrzajícímu moři a tím, že ledoborce pomáhají námořní cesty čistit. Zvláště pak lodě odolné vůči zamrzajícímu moři si mohou pomoci často i bez zásahu ledoborců

Ledoborce udržují mořskou cestu průjezdnou zdánlivě velmi jednoduchým způsobem. Ledoborec proráží led tak, že jeho obrněný trup najíždí nad zamrzlé moře a vlastní vahou led prolomí. Tak vzniká kanál čisté vody, kterým se proniká do ledových polí. Obchodní lodě pak následují ledoborec v brázdě, kterou za sebou zanechává. V extrémních podmínkách může ledoborce lodě i vléct a dopravit je bezpečně do přístavu.

Ledoborce jsou poměrně drahé lodě, především kvůli špičkové technologii a jejich zvláštním vlastnostem a vybavení. V minulosti byly přes léto odstaveny a na moře vyplouvaly opět s příchodem mrazů. To je ekonomicky nevýhodné. Proto se v poslední době staví víceúčelové ledoborce, mohou sloužit po celý rok. Pochopitelně, že v létě neboří v Baltském moři led, ale jsou určeny pro náročné operace v pobřežních vodách i na širém moři. Používají se například k pokládání ohebných trubek a kabelů na dno moří, jako podpůrné lodě pro naftové vrtné plošiny a dokonce mohou dopravovat ledové kry z arktických vod.

Pomýšlíte-li na nějaké arktické dobrodružství, máte možnost. Finsko vlastní zřejmě jediný turistický ledoborec na světě. Jmenuje se Sampo a operuje na severu Botnického zálivu. Sampo je původně arktický ledoborec, dnes má domovský přístav v městě Kemi na jihu finského Laponska. Nabízí plavby ledovými poli pro jednotlivé cestovatele i skupiny od polovičky prosince do konce dubna. V informačních materiálech se dozvíte, že na cestě Sampem uvidíte zamrzlou arktickou krajinu, zimní tmu, třeskutý mráz i jasnou hvězdnatou oblohy s polární září. Prostě jedinečný zážitek v nezkrotné přírodě.

Michael Stanovský, 15. května 2002
Obrázky: © Finnish Maritime Administration

Zdroj:  článek Joe Bradyho, z roku 1999, Virtual Finland