Milostná romance norského prince potvrdila tolerantnost Seveřanů

Princ Håkon Magnus (uprostřed) má ve svém
 vztahu k Mette-Marit (zleva její otec a matka)
 podporu svých tolerantních rodičů – Jejího
 Veličenstva královny Sonji a Jeho Veličenstva
krále Haralda V. (vpravo), foto AP

Princ Håkon Magnus a Mette-Marit Tjessem
 Hoibyová, foto Reuters

Milostná romance norského prince potvrdila tolerantnost Seveřanů

Na samém počátku září roku 2000 se v norské metropoli Oslo pohledy všech náhodných kolemjdoucích a řady zvědavců zastavovaly u vily s číslem 67 v klidné ulici Ullevfåsveien. Norský královský dvůr totiž právě oznámil, že se sem do společného bytu se svou milou Mette-Marit Tjessem Hoibyovou stěhuje korunní princ Håkon Magnus. A aby to nebylo tak jednoduché, princova přítelkyně je svobodnou matkou a má tříleteého syna.

A zrodila se diskuse. Žít ve společném svazku beze sňatku je v Norsku zcela běžná věc, která by neprohnula ani nejzavilejším vyznavačem formalit. Korunní princ ovšem není běžný občan. Královská dynastie pokračuje manželskými potomky korunního prince. Statut družky k naplnění tohoto cíle nestačí, oficiální manželka, nová korunní princezna, je zkrátka nutností.

Internetové verze norských deníků okamžitě zřídily k tématu diskusní fóra. Národ mailoval, jak si vlastně představuje svůj morální a charakterový vzor. A ukázalo se, že svému princi drží palce. Morální újmu neutrpěl nikdo. Politikové gratulovali – křesťanští s poznámkou, že sdílení společného bytu je zcela jistě prvním krokem na cestě k řádnému manželství. Ale i norská státní církev, která soužití bez manželského svazku nepodporuje, se vyjadřovala mírně a zdrženlivě v očekávání brzkých zásnub. Princ má navíc podporu svých tolerantních rodičů – Jejího Veličenstva královny Sonji a Jeho Veličenstva krále Haralda V.

Nakonec se přání většiny vyplnilo. V pátek 1. prosince 2000 byly oznámeny zásnuby a datum královské svatby – 25. srpna 2001. Svobodná matka tříletého chlapce Mette-Marit Tjessem Hoibyová se stane korunní princeznou a budoucí královnou Norska.

Princova volba dokázala, že budoucí norský král má odvahu a nechybí mu sebevědomí na to, aby se rozhodl prožít život po boku ženy, která "má svůj život".

Mette-Marit pochází z přístavního města Kristiansandu v nejjižnějším cípu Norska. Je nejmladší ze čtyř sourozenců a její život se až do vztahu s princem v ničem nelišil od života ostatních mladých lidí. Dnes studuje na univerzitě v Oslo sociální antropologii a považuje za naprosto všední věc, že korunní princ vyzvedává ze školky jejího tříletého synka.

Avšak norský bulvární tisk rád píše o jiném období její minulosti. Jak Mette-Marit sama říká, pohybovala jeden čas v "kriminálním prostředí" a její bývalý přítel byl letos odsouzen za přechovávání 50 gramů kokainu. Královská rodina však s grácií smetla nejtučnější sousta bulváru ze stolu už předem. Minulost budoucí královny nijak nezastírala, naopak prohlásila, že má má plnou důvěru všech jejích členů. Lekce tolerance a porozumění na skutečně královské úrovni.

Svobodomyslní a rovnostářští Norové zahrnuli královský palác gratulacemi. Evidentně zamilovaný pár vzbudil nadšení. Budoucí norská královna se podělila o radostnou novinku, že právě získala místo praktikantky v jistém norském deníku. Korunní princ mluvil o své snaze dát tříletému Mariovi dostatek lásky a bezpečí. Bleskový průzkum veřejného mínění bezprostředně po zásnubách ukázal, že tolerance, vstřícnost, a ohleduplnost k názorům druhých a odolnost vůči předsudkům je severskému národu skutečně vlastní. 83 procent obyvatelstva následníka trůnu obdivuje.

Královské zásnuby jsou i důvodem k profesionální potěše norských jazykovědců. Budoucí korunní princezna je totiž silnou zbraní v rukou zastánců "menšího" ze dvou z norských jazyku – nynorsku. Mette-Marit mluví nářečím z jihozápadního pobřeží, její hrdelní "r" spolehlivě určuje místo, kde se narodila a vyrostla. Druhý norský jazyk bokmål, je pochován jako oficiálnější a více "městský".

kráceno podle článku Daniely Krolupperové
Lidové noviny, 5.1.2001