Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Barentsův dům na dalekém Severu (1596-1597)

Willem Barents (asi 1550-1597, nezvěstný)
Willem Barents
(asi 1550-1597, nezvěstný)

Na jaře roku 1596 se z Amsterdamu vydává na sever již třetí holandská výprava. Jejím cílem je opět pokus o objevení Severovýchodního průjezdu, a tak i obchodní cesty do Asie – Číny. Oba předchozí pokusy sice nebyly úspěšné, ale protože nalezení této nové cesty je díky rostoucí expanzi holandského obchodu považováno stále za důležité, místní obchodníci ji opět financují. Výpravu tvoří dvě lodi, znovu pod vedením kartografa Willema Barentse. Na základě tehdejších velmi nedokonalých map chtějí proniknout tímto průjezdem přes severní pól…

Barentsova výprava objevuje Medvědí ostrov, kde se námořníci věnují rybolovu. Později se vylodí na souostroví, které podle úzkých špičatých hor nazvali „Spitsbergen“. Provádějí zde měření mořských hloubek a záznamy meteorologických pozorování. Na Špicberkách také jako první spatří velké množství velryb, a tím dají impulz k zahájení jejich lovu v této oblasti.

Barentsova výprava objevuje Medvědí ostrov, kde se námořníci věnují rybolovu. Později se vylodí na souostroví, které podle úzkých špičatých hor nazvali „Spitsbergen“. Provádějí zde měření mořských hloubek a záznamy meteorologických pozorování. Na Špicberkách také jako první spatří velké množství velryb, a tím dají impulz k zahájení jejich lovu v této oblasti.

Námořníci na lovu u Medvědího ostrova
Námořníci na lovu u Medvědího ostrova
Vnitřek Barentsova domu
Vnitřek Barentsova domu
Uvízlá loď
Uvízlá loď

Předměty, které byly po 300 letech nalezeny
v Barentsově domě

Budování přístřešku pro přezimování

S příchodem jara námořníci stavějí šalupy ze zbytků
 roztříštěné lodi

Barentsova výprava objevuje Medvědí ostrov, kde se námořníci věnují rybolovu. Později se vylodí na souostroví, které podle úzkých špičatých hor nazvali „Spitsbergen“. Provádějí zde měření mořských hloubek a záznamy meteorologických pozorování. Na Špicberkách také jako první spatří velké množství velryb, a tím dají impulz k zahájení jejich lovu v této oblasti.

Vrací se k Medvědímu ostrovu, kde se po dohodě kapitánů obě lodě vydávají různými směry. Loď s W. Barentsem dosahuje Ledové zátoky na Nové zemi. Ještě nikdy se žádný člověk nedostal tak daleko na sever. Zde však loď uvázne v ledu. Pod silným tlakem nahromaděných mohutných ker praskají křehké lodní boky a utrhne se kormidlo. Celý trup lodi je vyzdvižen vysoko nad mrazivou arktickou pustinu. Všem je jasné, že do příštího jara se z tohoto sevření neuvolní, a tak posádce nezbývá než se připravit na kruté přezimování. Muži začínají z naplaveného dřeva a částí lodi budovat přístřešek pro přezimování, který nemá žádná okna. Uprostřed místnosti je krb s velkým komínem. Avšak ještě před dokončením stavby, kterou Holanďané hrdě pojmenovali „Barentsův dům“, umírá lodní tesař. Je tak první obětí této výpravy, ale práce jeho rukou zůstává. Umožní ostatním, aby se z polorozebrané lodi do nového domova přestěhovali a přečkali tam nadcházející zimu. Začíná dlouhá polární noc s neobyčejně silnými mrazy, neboť v 16. století byly průměrné teploty v této oblasti ještě podstatně nižší než dnes. Dřevo nasbírané k vytápění v krbu je proto brzy spotřebováno. Teploty venku jsou tak nízké, že jen občas je možné vyjít ven pro další zásoby. Maso z polárních lišek chycených do pasti obohacuje jídelníček a tuk ze zastřelených medvědů slouží jako palivo do olejové lampy, mihotavě osvětlující příbytek, kde všichni netrpělivě čekají na příchod jara. Protože se obávají otravy, vyhýbají se masu z medvědů. Ve výpravě se ale kvůli jednostranné stravě rozmáhají kurděje. Onemocní jimi i sám velitel Barents. Dojde i k dalším lidským ztrátám. Dva námořníky usmrtí lední medvěd a napůl je sežere ještě dřív, než jim ostatní vůbec stačí přispěchat na pomoc.

Až v únoru příštího roku se konečně nad obzorem krátce objeví sluneční paprsky, jež do duší zoufalých Holanďanů vnesou záblesk naděje. Námořníci začínají stavět dvě malé šalupy, v nichž se chtějí pokusit o záchranu plavbou na jih podél pobřeží Nové země k severním ruským břehům. Barents zastrčí do komínu krbu svůj deník a na stole nechá vedle rozečtené knihy Marca Pola zprávu. Je určena komukoliv, kdo by se snad někdy dostal až do těchto vzdálených míst.

Výprava se vydává v šalupách na jih, cesta je však nesmírně obtížná, a tak je postup velmi pomalý. Z naprostého vyčerpání a na kurděje umírají další dva námořníci a také velitel Barents. Zbytek vyhladovělé posádky po dvou měsících putování konečně potkává ruské lovce, od nichž si kupuje potraviny. S jejich pomocí se vrací na Kolský poloostrov, kde se setkávají s druhou lodí své výpravy. Jen 12 mužů z Barentsova domu přežilo a vrátí se na podzim zpět do vlasti. Barentsův dům postavený na Nové zemi zůstává opuštěn, a to téměř tři sta let…

Až v roce 1871 jej objeví norská velrybářská loď s kapitánem Carlssenem. Podle jeho svědectví byl Barentsův dům o rozměrech 10 x 6,2 m jen velmi málo poškozen. Norové také našli řadu předmětů patřících Barentsově výpravě. Na stole ležela tři sta let stará zpráva i zažloutlá kniha Marca Pola Milion. V komíně nad krbem byl Barentsův deník, podrobně popisující osudy výpravy, dochovaly se halapartny a střelné zbraně. Na stěně dosud visely hodiny. Některé další předměty byly nalezeny ještě v roce 1933. Dnes ale zůstaly jen čtyři základní trámy, jež odolaly vlivu staletí, zbytky krbu a množství dřevěných částí. To je vše, co zbylo z domu, v němž před mnoha staletími první Evropané strávili zimu tak daleko na severu. Přes usilovnou snahu pozdějších novodobých expedic se dodnes nepodařilo nalézt hrob W. Barentse ani sebemenší stopu po zbytcích jeho lodi.

Z cyklu Příběhy a záhady Arktidy, Vladimír Vojíř, 1999–2000
ilustrace a fotografie z archivu Vl. Vojíře

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,67   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.252 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.513 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.2.123
file v.20180224.034554 • web last uploaded 20180705.040335
2017:341 • 2018:123