Finnmarksløpet 2009 – Jana Henychová zvládla trať přes 1000 km dlouhou

Jana krmí Kačenku – fenku, ze které se zázrakem
stal skvělý leader, jež vedl celou smečku
(Levajok, 836 km), Karel Zadrobílek

Příprava české vlajky, těsně před další cestou
(Karasjok, 922 km), foto Karel Zadrobílek

Jako první cizinka v historii slavného závodu Finnmarksløpet dosáhla Jana Henychová 16. března 2009 brzy ráno cíle a se svými osmi psy dokončila trať závodu dlouhou 1060 km. Stala se prvním Čechem, ale současně i jedinou ženou mimo místní Norky, jež se postavila na trať severského závodu se psím spřežením a také jej dokončila. Cesta 1060 km trvala našemu týmu 8 dní a 16 hodin.

Jana vyjela v sobotu 7. března 2009 se 14 sibiřskými husky, po cestě zdolávali nesčetně nástrah – od počasí a těžkého terénu až po samotu, únavu, a ztrácení důvěry v sebe sama. Do Alty, cíle závodu, dojela s osmi psy v pondělí ráno 16. března 2009 ve 4 hod a 10 min.

Podle Jany byla tahle cesta hlavně velkou zkouškou vzájemného vztahu mezi ní a jejími psy: „Byla to otázka důvěry. Já musela věřit sobě i jim a oni zase mně. Podle mne je tohle nejdůležitější,“ řekla po dojezdu do cíle. „Jsme jeden tým a tento vztah se buduje roky. Znám mushery, kteří si mohou dovolit kvalitní smečku jen tak prostě koupit. Ale to úspěch nezaručí. Všechno se koupit nedá.“ Vypadá to, že právě taková situace potkala jednoho ze závodníků, který ukončil závod relativně brzy po startu.

Na start 1000 km trati se letos nakonec postavilo celkem 36 týmů. Naprostá většina je z Norska (celkem 24 týmů). Pouze 7 týmů bylo odjinud než ze Skandinávie. Jana Henychová mezi nimi. Do cíle dojela jako poslední, ale s obrovským obdivem a podporou místních lidí a některých kolegů musherů. Celkem pět týmů závod vzdalo.

V loňském roce po návratu z 500 km trati Jana řekla: „Moji psi jsou moje rodina, moji přátelé. Dožijí tedy v mé společnosti. Na velké závody máme tak maximálně tři roky, pak už budou všichni příliš staří na takové výkony. Bude to sám o sobě úspěch dokázat psy na tuto vzdálenost připravit a zorganizovat vše potřebné kolem. Vím, že jenom postavit se na start se čtrnácti psy po boku nejlepších musherů na světě mi bude velkou poctou!!!“ Jana naplnila svůj sen a nejen že se postavila na start, ale zdolala všechny kilometry tohoto drsného závodu.

Přímou pomocí a oporou Janě při závodě byli Juraj Potoček, musher ze Slovenska a Karel Zadrobílek, lékař z Hradce Králové, který zde plnil mj. funkci fotografa a kameramana. Oba se o Janu výtečně starali. Poděkování patří i jim, stejně jako desítkám dalších, kteří Janě fandili na dálku a sledovali její cestu na webu.

podle tiskové zprávy Mileny Jelínkové, 16. března 2009