Naše želízko v ohni – Finnmarksløpet 2010

Zpravodajství

Naše želízko v ohni

Závod, který nikde jinde v Evropě nemá obdoby – zkrátka proto, že jinde neexistuje ucelený terén pro tak dlouhou trať – vede po opuštěných norských pláních a zamrzlých jezerech, kde normálně nepotkáte několik dnů ani živáčka. Závodníci a psi běží ve dne v noci a zastavují jen na povinné přestávky – krmení a nutný odpočinek, s velmi omezenou podporou zvenčí. Samozřejmě, že v takovém extrémním závodě nejde jen o fyzičku, ale také o strategii a hlavně – silného ducha.

2. března 2010 – Fotografie z přípravy v Norsku
foto Štěpán Hon

2. března 2010 – Fotografie z přípravy v Norsku
foto Štěpán Hon

2. března 2010 – Fotografie z přípravy v Norsku
foto Štěpán Hon

5. března 2010 – Fotografie z přípravy v Norsku
foto Štěpán Hon

Slavnostního startu se zúčastnil i norský korunní
princ Håkon. Vyzkoušel si i jízdu se psím spřežením.
Tato jeho musherská zkušenost zaplnila titulní
stránky všech deníků. foto Finnmarksløpet.no

Kontrolní stanoviště v Levajoku (271 km).
Všimněte si oranžových botiček na tlapkách psů – jde
o ochranu proti ostrému sněhu a ledovým zmrazkům.
foto Štěpán Hon

14. března 2010 – Jana Henychová se
na kontrolním stanovišti v Skoganvarre (108 km)
pokouší rozdělat oheň pro přípravu jídla pro psy.
Podle pravidel nesmí Janě nikdo pomáhat a může
použít pouze materiál, který si s sebou přivezla
na saních – foto Štěpán Hon

Záběry na krajinu v oblasti, kde se tradičně závod
Finnmarksløpet jede – foto: Espen Prestbakmo

Záběry na krajinu v oblasti, kde se tradičně
závod Finnmarksløpet jede – foto: Aslak

Fin Ole Wingren zvítězil v letošním závodě
na 500 km – foto Finnmarksløpet.no

16. 3. 2010 – Jana Henychová v cíli
foto Štěpán Hon

9. a 10 března 2010 se balilo na
jednotlivá kontrolní stanoviště – foto Štěpán Hon

11. března 2010 – Zahajovací ceremoniál
foto Štěpán Hon

 12. března 2010 – Zahajovací banket
foto Štěpán Hon

Nejseverněji položený závod psích spřežení na světě – Finnmarksløpet 2010, startuje tuto sobotu 13. března 2010 v severním Norsku. Po boku nejznámějších musherů se na start znovu postaví i Jana Henychová s osmi psy na trati 500 km. Startuje v sobotu 13. března 2010 ve 12 hodin. Trasu pojede přibližně 3 až 4 dny a v cíli ji budeme čekat v úterý 16. března 2010. Je to změna oproti původním plánům, současně ale úspěch navzdory nepřízni osudu, který provázel výpravu z počátku.

„Strávila jsem tréninkem třiceti aljašských husky osm měsíců. Rozhodně jsem se nechtěla vzdát těsně před cílem. Na start závodu se postavím, i když to je trať 500 km,“ říká odhodlaně Jana, která strávila krušné chvíle s celou smečkou naprosto sama v norské pustině letos v únoru. „Velmi děkuji všem, kteří mi pomohli v době, kdy účast v závodě vypadala beznadějně.“

V lednu se 2000 km od domova nejprve vážně porouchalo auto, které vezlo výpravu s veškerým vybavením do Norska. Tým se potom rozdělil a Janě se se psy a provizorním zázemím podařilo dostat až na sever. Na poslední chvíli vyjela minulý týden z Čech „záchranná výprava“ s jiným autem. Přátelé Jany jeli 3500 km přes severní Evropu, aby se skupina mohla přesunout na místo závodu. „Fakt, že mám doma lidi, kteří jsou ochotni tohle pro mne udělat, je pro mne největším letošním vítězstvím. A to jsem nezmínila ty, co mi pomáhají nebo fandí z domova,“ říká Jana Henychová.

Původní plán byl takový, že dva týmy se dvěma mushery, tedy Jana Henychová a Thomas Hoffman, budou od ledna trénovat v Norsku. Pronajali si zde modrý dřevěný domek se zázemím pro psy a možností vyrážet denně na výpravy. Při transportu z Čech do Norska, což je tři a půl tisíce kilometrů, se však rozbilo auto, speciálně upravené pro doprovod při závodu. Po dvou dlouhých týdnech se výprava sice dostala náhradním autem na místo, původní vůz s veškerým vybavením na závod zůstal ve Švédsku, odkud byl začátkem února převezen do Německa k opravě motoru. V Německu však nastal problém, a ani začátkem března nebylo jisté, zda se opravené auto dostane do Norska ještě před závodem. A tak Jana, místo s dobře vymyšlenou mezinárodní posádkou, zůstala v modrém dřevěném domě se 35 psy od poloviny února úplně sama.

V lednu 2010 vyrazil do Norska tzv. Cross border team, který tvořili Jana Henychová, Thomas Hoffmann a jejich 35 psů. Oba měli za sebou již velké úspěchy v závodech psích spřežení. Minulý rok se dali dohromady proto, aby sestavili tým bez ohledu na hranice mezi státy a postavili se na start nejsevernějšího závodu na světě Finnmarksløpet v roce 2010. Další členové týmu jsou z Německa, Norska, České republiky. Stát není důležitý. To, co hraje roli, je nadšení pro věc a důvěra ve společný cíl.

Přestože expediční auto nedojelo, strávila Jana trénink 3200 km od domova, ale jen 1200 km od severního pólu, v malém domku na břehu Severního ledového oceánu, měla na starosti 35 psů, se kterými každý den vyjížděla do okolí na tréninky. Do nejbližšího města to má 140 km, ale
jak Jana říká, „…je to vlastně blízko. Tady se ty vzdálenosti tak neberou…“

„První myšlenka, že by něco takového mohlo být možné, mne napadla při narození mých 8 štěňat v roce 2003. Tím, že jsem si čtyři nechala, přišlo i pokušení pokusit se o něco velikého. Tímto rozhodnutím jsem tenkrát zahodila za hlavu vše, co je pro většinu lidí normální. S odstupem času říkám: Nelituji, stálo to za to!“ napsala Jana Henychová v roce 2008 po té, co se jí podařilo závod Finnmarksløpet poprvé absolvovat na trase 500 km. „Mým plánem je příští rok zkusit tu tisícovku. Po mé letošní zkušenosti vidím, že psi na to mají. Kvalitním tréninkem, stravou a péčí se dají i tady v Čechách připravit psi na takovýto závod. Budu první Čech, který se postaví na start tisícovky. Když by se mi podařilo těch 1000 km dojet, byla bych tak jedním z mála musherů z kontinentální Evropy, kterým se to povedlo.“ A povedlo se! Loni, v roce 2009 tisícikilometrový závod opravdu jela. A také dojela. Sice musel cestou nechat několik psů, přestože dosáhla cíle jako poslední, s osmi psy ujela 1060 km a stala se tak prvním Čechem a současně první ženou musherkou mimo Norsko, jež se postavila na trať, a závod dokončili!

Zpravodajství

9. března 2010

Jana Henychová dorazila do Alty uprostřed noci již 9. března 2010. Do té doby trénoval kolem modrého domečku na břehu moře. V Altě napadlo během dvou dnů asi 30 cm čerstvého sněhu.

Pak už jen balila pytle na kontrolní stanoviště.

11. – 12. března 2010

Další den ve čtvrtek 11. března 2010 se konal pěkný zahajovací ceremoniál, o den později byl zahajovací banket – a pak už jen sobotní start.

13. března 2010

Jana píše: „Startujeme ve složení Tessa a Robert jako lídři, Kaluha a Marone, Ibsen a Nome a zadáci jsou moji chytří bratři Couldplay a Sparky. Naše startovní číslo je 69, a startujeme na 500 km. Start je od 11 hodin, takže na nás vyjde řada asi ve 12,16 hodin.“ Svým psům se věnovala přes osm měsíců a doufá, že je na závod dobře připravila.

První kontrolní bod byla Jotka vzdálená od Alty jen 50 km – Jana měla naplánováno projet bez zastávky. Do dalšího kontrolního bodu Skoganvarre, vzdáleném od startu 108 km, dorazilo české psí spřežení po osmé večer. Po krátkém odpočinku vyrazili před půlnocí dál směrem na Levajok vzdálený 78 km.

14. března 2010 – 186 km za prvních 24 hodin

Před osmou ráno dorazila Jana Henychová na kontrolní stanoviště v Levajoku.

Po nutném odpočinku se Jana Henychová kolem druhé odpoledne opět vydává na cestu. Zvažovala, zda tu nezanechá jednoho ze svých psů, ale odjíždí jede se všemi osmi. Při chystání jídla pro psy nastal problém se „špatně hořlavým“ německým lihem. Podle pravidel totiž smí použít pouze věci, které má v saních. Nakonec se ale vše vyřešilo a od teď „jede“ na líh z Norska.

15. března 2010

Jana Henychová jede v druhé polovině pole soutěžících, na 44 místě. 11 soutěžících z 67 již závod vzdalo.

Ve 14,49 hod. dorazil do cíle 500 kilometrového závodu Fin Ole Wingren. V závěrečné etapě překonal traťový rekord. Zároveň ale měl psy natolik unavené, že nesměl polevit v tempu, protože pak by už asi nedojeli…

Odpoledne dorazila Jana Henychová teprve do Jergulu. s pěti psy do Jergulu. Mají v nohách 338 km. Do Jergulu dojela jen s pěti psy. Jana říká: „Couldplay se veze v saních, protože ho musím dotáhnout do cíle. Musím dojet s pěti psy… Tři mi kulhají, ale doufám že se dají do pořádku.“ V Jergulu je povinná šestihodinová pauza, Jana však chce do Alty vyrazit až o půlnoci, aby si psi odpočali. Do Alty to je asi 130 km, to by nebylo nic strašné – ale ne se čtyřmi psy a jedním v saních. „Musím říci, že se vše vyvíjí podle tragického scénáře posledních tří měsíců… Co nás nezabije, tak to nás minimálně posílí a budeme do budoucna chytřejší,“ dodává Jana Henychová na kontrolním stanovišti v Jergulu.

16. března 2010

Po jedné hodině v noci Jana Henychová se svým spřežení pěti psů (z nichž se jeden veze) vyráží na závěrečnou cestu. V Jergulu strávili 10 hodin. Pokud všechno dobře půjde, mohla by se v cíli objevit již odpoledne. Na cestě však ještě čeká mnoho nástrah – počasí je celkem příhodné, jen dost chladné, v době, kdy se Jana v noci vydává na cestu, se teplota blíží k mínus 27 stupňů Celsia. Jana je na 40. místě, 18 soutěžících závod již vzdalo. Ale ještě šest závodníků do Jergulu ani nedorazilo. Na spřežení je již vidět únava, první etapu projeli průměrnou rychlostí 14,9 km/hod, do Jergulu již jen 9,3 km/hod (na tom se samozřejmě podepisuje menší počet psů v sledu).
Tisícikilometrový závod, který jela Jana loni, je před polovinou. Nejrychlejší je Nor Ketil Reitan, který dorazil již na stanoviště v Neidenu. Ovšem polovina závodníků je o jedno stanoviště pozadu.

16. března 2010 – 13,57 hod

Jana Henychová dojela do cíle v Altě. Za tři dny urazila 466 km, vyrazila s osmi psy a skončila s pěti. Celkovou vzdálenost urazila za 44,05 hod., odpočinku (včetně povinných přestávek) na cestě věnovala 29,36 hod.

Zpráva Jany Henychové z cíle: „Tak jsem dojela. Zásada zase byla nezastavit! Jak se zastavíte, zůstanete tam na vždy. Bylo dost drsné. V Jergulu bylo večer asi mínus 30 … pak když se ráno rozednilo, tak bylo najednou teplo. Celou cestu jsem většinou jela se čtyřmi psy a pátý v saních a střídali se. Teď musíme na banket a pak se budu muset dospat…“

Co bylo na závodu nejhorší? „Nejhorší bylo najít motivaci pokračovat. Když jezdíte celou zimu se čtrnácti psy tak vám přijde dost morbidní jet 120 km jen se čtyřkou,“ říká Jana Henychová.

Fakta a čísla závodu Finnmarksløpet

Závod začíná v sobotu 13. března 2010 v norském městečku Alta. Trasa závodu vede přes severní část Norska, stovky kilometrů za polárním kruhem. Trať měří přes 1000 km a po cestě je několik kontrolních bodů, kterými musí psí spřežení povinně projet.

Závod se jede nonstop, ve dne v noci. Janě trval loňský závod 8 dní a 16 hodin.

Počet přihlášených závodníků se každý den mění. Ke dni 4. března 2010 bylo přihlášeno 117 týmů z celého světa. Nejvíce jich je tradičně ze Skandinávie (celkem 97). Pouze 45 musherů a jejich psích spřežení si troufne na 1000 km trasu závodu (ostatní pojedou 500 km).

Jana Henychová se zúčastnila závodu již několikrát, v roce 2008 jela s osmi psy závod 500 km, skončila s celou původní smečkou na 24. místě. V roce 2009 si troufla na 1000 km, skončila sice na posledním místě, ale dojela, což v Norsku hodnotili s uznáním – Jana Henychová je tak první ženou musherkou mimo Norsko, jež se postavila na trať a závod dokončila.

Michael Stanovský, 12. března 2010
zdroj: tiskové zprávy, diskusní fórum na huskies.cz