Jak je to vlastně s daněmi ve Švédsku

Záhlaví Bářina blogu
(už bohužel není dostupný)

O Švédsku se říká, že má jedny z nejvyšších daní v Evropě a vůbec na celém světě. Až těsně před Vánocemi jsem se ale zjistila, co to přesně znamená. (Bářiny internetové zápisky z Luleå).

Ve škole nám chtěli proplatit účast na prezentaci zemí, které jsme se zúčastnili. Sazba na hodinu byla 90 švédských korun, což vypadalo velice příjemně. Na papírech pro daňový úřad, které jsme museli vyplnit, jsem se dočetla, že minimálně zaplatíme 35 %daň. OK, 58 korun na hodinu už neznělo tak povzbudivě, ale aspoň něco. Kvůli daním jsme si museli vyřídit švédské osobní číslo a dvakrát zajít do banky, aby nám peníze správně poslali. A po příjezdu z prázdnin jsme ještě našli ve schránce dopis z úřadu pro sociální zabezpečení. Jestli se kvůli necelé české tisícovce budeme muset zaregistrovat i na tomhle úřadu, vzdám se asi dobrovolně honoráře.

Tahle zkušenost mě ale konečně dohnala k tomu zjistit si, jak přesně švédský daňový systém vypadá. Začnu s daní, která zatěžuje i moji peněženku – s daní z přidané hodnoty. Běžná sazba je 25 %, což je prý nejvyšší povolená sazba pro DPH v EU. Švédové mají dvě snížené sazby – 12 %(vztahuje se například na jídlo nebo dopravu) a 6 %(knížky, noviny).

Lidé ze svých platů odevzdávají 29 až 34 %obci, ve které bydlí. Dál se platí 1 až 2 %daň církvi a pohřební daň a 7 %odvod na důchod. Lidé s nadprůměrnými příjmy zaplatí ještě 20 nebo 25 %národní daň z částky, o kterou plat přesahuje stanovený limit. Stejně jako u nás odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance sociální pojištění – asi 32 %. Daň z příjmů právnických osob (firmy) je 28 %.

Kromě toho platí Švédové i 1,5 %daň z veškerého majetku nad 1,5 milionu švédských korun. Do majetku se započítávají peníze na bankovních účtech, akcie, nemovitosti, auta, lodě, šperky atd. Pokud člověk vlastní dům platí ještě navíc jednoprocentní daň z jeho odhadnuté hodnoty.

Jak vidíte, Švédové opravdu odvádí státu hodně peněz. Musím ale říct, že za to i hodně dostávají – od školek zdarma až po příkladnou péči o důchodce. Hlavní problém bych spíš viděla v tom, že silně progresivní daň z příjmu rozhodně nemotivuje schopné lidi k práci, nebo je vyhání do zahraničí. A propracovaný systém sociálních dávek zase zvyšuje nezaměstnanost, což se teď snaží nová vláda omezit. Jsem sama zvědavá, jak se jim to podaří.

Bára, 18. ledna 2007

Ohlasy

Jak to tak počítám, vychází mi, že průměrný Švéd zaplatí 34+2+7+32 = 75 % z platu do státní kasy. Nadprůměrný pak ještě třeba i čtvrtinu národní daně ze své nadprůměrnosti. To je divný, připomíná mi to ekonomický systém našich Komančů. Nemáš tam chybu? (Mike)

Kolik si stát bere se pozná z poměru kolik toho stát na daních vybere a HDP (hodně přibližně). Tento poměr se pak přepočítává na den daňové svobody, v který přestáváte vydělávat na stát a začínáte vydělávat sami na sebe. V ČR vyděláváme na stát 158 dní v roce (rok 2006), celkové daňové zatížení je tedy zhruba 43 %. Ve Švédsku to vychází na 209 dní, tedy úděsných 57 %, vůbec nejvíce ze zemí ve srovnání OECD. Průměr EU je pro informaci 47 %, USA mají 37 %.

Pokud vám ty čísla nesedí s výplatní páskou, tak si k daním z příjmu nezapomeňte připočíst především DPH, spotřební daně (benzín, alkohol, cigarety) a pochopitelně i celé sociální a zdravotní pojištění, tedy i tu část, co platí zaměstnavatel a na výplatní pásce není. (Lukáš)