Anders Behring Breivik

Anders Behring Breivik, foto EPA / Hlas Ruska

Anders Behring Breivik (* 13. února 1979) je norský masový vrah – pachatel teroristických útoků v Norsku 22. července 2011, při kterých zahynulo celkem 77 lidí.

Život

V šestnácti letech se Breivik přidal k mládežnické organizaci norské pravicové Pokrokové strany, která je proti imigraci. Do Pokrokové strany vstoupil v roce 1999, tedy ve svých dvaceti letech, roku 2006 či 2007 ze strany vystoupil. Jak se jeho názory radikalizovaly, začal kontaktovat další ultrapravicové skupiny po celé Evropě včetně srbských radikálů. Podle běloruského disidenta Michaila Rešetnikova prošel Breivik i výcvikovým táborem v Bělorusku.

Střední školu nevystudoval, ukončil ji v prvním ročníku. Krátce také vlastnil zemědělskou firmu Breivik Geofarm v městečku Rena, což mu podle norské televize umožnilo jednoduchý přístup k průmyslovému hnojivu, které lze použít k výrobě bomby. Podle agentury Reuters Breivikova firma v květnu zakoupila 6 tun hnojiva. Podle norského listu Verdens Gang měl v úmyslu zaútočit i na Královský palác v Oslu a na sídlo vládní sociálně-demokratické strany.

Manifest

Ve svém 1518 stránkovém manifestu, který asi 90 minut před útokem rozeslal na více než tisícovku e-mailových adres, kritizuje hlavně politiky členských zemí EU. Muslimy vidí jako nástroj, s nímž chtějí kulturně marxističtí politici dosáhnout zničení evropských tradic a kultur. Breivik píše, že je nutné bojovat za žido-křesťanskou Evropu, vítá odmítání protižidovských postojů v Evropě a tvrdí, že Nová pravice se rychle vyvíjí směrem k proizraelské, proti-džihádské alianci.

Ve svém manifestu také píše, že je 100% heterosexuál, ale že o sobě v některých situacích předstíral, že je gay, a z toho plynoucí atmosféry konspirace využíval ke svým cílům. V manifestu dále napsal, že má mezi gayi přátele a nezajímá se o to, co provozují v soukromí, ale je zcela proti, aby měli gayové stejná práva jako ostatní a homosexualitu jako identitu a životní cestu považuje za nepřijatelnou.

Anders Breivik navštívil i Prahu a zásobit se zbraněmi. Považoval ji za možná nejznámější evropský tranzitní bod pro nelegální zbraně a drogy, jak píše ve svém manifestu. Věděl, že jeho kontakty s podsvětím v Praze nebudou bez rizika a chtěl je navázat prostřednictvím taxikářů nebo nevěstinců. Podle svých slov se ale po příjezdu divil, jak je Praha bezpečná, a tak po pěti dnech odjel s prázdnou zpět do Norska.

Útok

Po útoku Anderse Breivika ve vládní čtvrti Osla, foto cas.sk

plánek Breivikova řádění na ostrově Utøya, foto archiv

V pátek 22. července 2011 vybuchla bomba nastražená ve vládní čtvrti v Oslo. Zemřelo osm lidí a hospitalizováno bylo asi devadesát osob. Ulice byly posety sutí, skleněnými střepy a zkroucenými kusy železa, po útoku je obsadila armáda.

Kolem páté hodiny odpoledne pak dorazil Breivik v policejní uniformě na ostrov Utøya, který je vzdálený asi 40 kilometrů od metropole. Tam právě probíhal tábor Norské dělnické strany, nejsilnější formace vládní koalice, kterého se účastnilo asi šest stovek lidí, většinou ve věku 14 až 17 let.

Podle BBC měl u sebe dvě ruční zbraně – samopal a také kulovnici. Během následující hodiny a půl, která uplynula, než se podařilo norské policii útočníka zneškodnit, začal střílet po všech, kteří v tu dobu na ostrově byli. Někteří se snažili schovat ve stanech a chatkách, za zídkami, nebo se pokoušeli uplavat. Ti, kteří předstírali smrt, také neměli vyhráno, jelikož Breivik systematicky a z krátké vzdálenosti střílel ležící těla do hlavy. Na konci tohoto masakru zůstalo na ostrově a jeho okolí 68 mrtvých lidí.

Dvaatřicetiletý extremista se sice ke krvavému běsnění v centru Osla i na ostrově Utøya přiznal, ale odmítá jakoukoli kriminální odpovědnost. Soudní slyšení chtěl využít k tomu, aby Norům vysvětlil motiv svých činů. Jenže soud chtěl zabránit jakékoli jeho propagandě, a tak k tribunálu nepustil média.

Obviněný Anders Behring Breivik vypověděl, že za útoky v Norsku stojí sám. Podle Breivikova právníka Geira Lippestada byla motivem činu snaha změnit norskou společnost. Řekl také, že Breivik strávil roky sepisováním svých názorů v manifestu.

Podle britské stanice Sky News ukazují útoky v Norsku na katastrofální selhání tajných služeb. Policie a bezpečnostní služby podle ní odvrátily pozornost od ultrapravicového křesťanského fanatismu, protože sledovaly obdobné hrozby islamistů. Přitom evropské země včetně Rakouska, Polska či České republiky hlásí podstatný nárůst ultrapravicového extremismu.

Soud

29. listopadu 2011 předali norští psychiatři soudu zprávu o Breivikově duševním stavu. Odborníci se domnívají, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií a tudíž by za svůj čin neměl nést trestní zodpovědnost. Breivik prohlásil, že umístění do psychiatrické léčebny by pro něj byl ten nejhorší možný trest a že udělá cokoliv, aby soud přesvědčil, že je duševně v pořádku. V dubnu 2012 norský soud přijal novou lékařskou zprávu, ve které psychiatři Agnar Aspaase a Terje Tørrisen zpochybnili listopadovou diagnózu Anderse Breivika jako nepříčetného. Za bombový útok v Oslu i střelbu na ostrůvku Utøya tak může nést trestní odpovědnost.

Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012 a Breivik v jeho průběhu vypovídal mimo jiné o podrobnostech masakru. 24. srpna 2012 byl Anders Breivik odsouzen za vraždu a terorismus k 21 rokům žaláře s možností prodloužení trestu (forvaring). Po vynesení rozsudku prohlásil, že neuznává legitimitu soudu, a proto se proti rozsudku neodvolá. Prokuratura následně na tiskové konferenci oznámila, že přestože požadovali jeho prohlášení za nepříčetného a umístění na psychiatrické léčebně, proti rozsudku se rovněž neodvolají.

Extrémistické názory ve Skandinávii, ale i v ostatních evropských zemích, neustále posilují. Jejich přívrženci se jimi podle svých slov snaží alarmovat proti islamizaci Evropy. To by se ještě dalo pochopit. Ale těžko se dá pochopit, že někdo schvaluje Breivikův čin, který se na tento problém pokusil upozornit tím, že zastřelil téměř stovku dětí.

red, podle Wikipedie a denního tisku, 24. srpna 2012