Euroskeptičtí Praví Finové straší Brusel

Timo Juhani Soini (nar. 30. května 1962)
foto Wikimedia Commons

Finové 17. dubna 2011 zvolili nový parlament. Předvolební průzkumy veřejného mínění předpovídaly výborné umístění nacionalistické strany Praví Finové v čele s Timo Soinim. A nelhaly.

Parlamentní volby sice vyhrála finská konzervativní Národní koaliční strana (KOK), když získala 20,4 procenta hlasů a 44 mandátů ve dvousetčlenném parlamentu, druzí skončili sociální demokraté s 19,1 procenta hlasů a 42 mandáty. Euroskeptičtí Praví Finové však obsadili těsně třetí místo s 19,1 procenta hlasů a 39 mandáty. Oproti minulým volbám získali 33 nových křesel, zatímco všechny ostatní strany o poslanecká křesla přišly. Volební účast byla vysoká.

Zemětřesení na politické scéně ve Finsku může mít podle analytiků zásadní vliv na podobu budoucí politiky skandinávské země. V parlamentu se dosavadní koalice KOK a KESK pravděpodobně neobejde bez dalšího partnera. Jak národně orientovaní Praví Finové, tak i sociální demokracie mají ale výhrady k evropské politice dosavadní vlády.

Lidový vůdce

Lidové noviny těsně před volbami uveřejnili názor komentátora Luboše Palaty jehož krácený výtah uveřejňujeme.

EU se obává, že protiimigrantská a protiunijní formace významně ovlivní budoucí směřování Finska. Kdyby záleželo jen na finských školácích a studentech středních škol, tak by se nový finský premiér mohl jmenovat Timo Soini. Devětačtyřicetiletý předseda strany Praví Finové, vystudovaný politolog, pak zaměstnanec potravinářského koncernu, je dnes poslancem Evropského parlamentu, prvním, kterého se jeho straně podařilo do Bruselu vyslat.

Timo Soini sázi na své image. Oproti uhlazeným a vesměs příjemně vypadajícím politikům současné vlády nasazuje obtloustlý a nepřitažlivý Soini bodrý humor a jednoduchou mluvu i dělnickou image. „Je to velmi dobrý řečník, který dokáže najít cestu k masám, když i velice složité věci umí vyjádřit velice jednoduše,“ řekl agentuře Reuters Jan Sundverg z Helsinské univerzity.

Kvůli své pověsti lidového vůdce bydlí i s rodinou na jednom z chudších předměstí Helsinek. A jak poznamenává agentura Reuters, dodržuje svůj styl i ve fotbale, kde je fanouškem anglického „dělnického klubu“ Millwall.

Přestože se v rétorice a plánech jeho strany vyskytují i levičácké prvky, například zvýšení daní pro nejbohatší Finy, zdanění kapitálových příjmů, ještě vyšší daně na alkohol, nejsou jeho Praví Finové stranou proletariátu.

Třetinu voličů této původně venkovské strany totiž dnes tvoří Finové s příjmem nad 50 000 euro ročně. Ty Praví Finové oslovují neutralistickou, proticizineckou a protiunijní rétorikou. U cizinců žádá nejen omezení imigrace (i Finy trápí v posledních letech především příliv Romů), ale také jejich rychlou asimilaci. Té má být docíleno také škrtnutím peněz na menšinovou kulturu. Heslo „V zemi musí všichni žít podle finských obyčejů“ slaví úspěch i mezi bohatými Finy.

Protiunijní postoje Pravých Finů slaví nevídaný úspěch zvláště v posledních měsících, kdy Finsko, jediný severský člen eurozóny, musí přispívat do záchranných fondů na bankrotující Řeky, Iry a Portugalce. To Soini využívá a prohlašuje, že pokud se k moci dostane jeho strana, finskou pomoc zastaví.

Úspěch Pravých Finů je především výrazem nespokojenosti

Nečekaný úspěch strany Pravých Finů je považovaný za výraz nespokojenosti. Se zavedenými partajemi a hlavně se záchranným balíčkem eurozóny. „Je spousta věcí, proti kterým lidé chtěli protestovat. Nelíbí se jim například role Finska jako plátce v Evropské unii. Lidé chtějí, aby Finsko víc chránilo své zájmy a zájmy svých obyvatel,“ říká Jussi Halla-Aho, nově zvolený poslanec za stranu Praví Finové.

red, podle LN, ČT24, 20. dubna 2011