ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Nový most mezi Norskem a Švédskem


Na silnici E6 byl 10. 6. 2005 otevřen nový most Svinesund, který spojuje Norsko a Švédsko. Nahradí tak stávající úzký a nevyhovující most. Nic ale není zadarmo. Bylo stanoveno mýtné za přejezd – pro lehká vozidla činí 10 norských nebo švédských korun, tedy podle platného kursu nejvýše 38 Kč. Těžká vozidla platí dvojnásobek.

Most byl otevřen vskutku slavnostně – jak již v severských státech bývá zvykem, přijeli i místní panovníci. Norský král Harald V a švédský král Carl XVI Gustaf se setkali za zvuků slavnostních fanfár uprostřed Svinesundského mostu. Harald nazval 704 metrů dlouhý most „symbolem jednoty mezi bratrskými národy“. Toto prohlášení je vskutku symbolické v roce oslav 100. výročí nezávislosti Norska na Švédském království.

Oba monarchové potom odhalili kamenný monument a podali si ruku za nadšeného potlesku hodnostářů i zástupců obchodní sféry.

Svinesundský most vede přes Ide Fjord a spojuje Švédsko s Norskem. Celková délka mostu je 704 m. Most je tvořen běžným železobetonovým skeletem s nástavbou z ocelového skříňového nosníku. Největší rozpětí mostu je 247 m a tvoří jej železobetonový oblouk nesoucí dva mostové ocelové skříňové nosníky. Vrchol oblouku je 91,7 m nad hladinou moře, mostovka pak 61 m. Je to největší most na světě se samostatným obloukem. Projede po něm až 15000 automobilů denně, z toho 15 %velkých kamionů. Most byl postaven za tři roky a jeho stavba stála 1,3 miliardy norských korun.


foto Hans O. Torgersen, Aftenposten

přestavba silnice E6 na švédské straně
foto roadtraffic-technology.com

osazení střední sekce mostu
foto roadtraffic-technology.com

Zároveň s mostem byla postavena i 7 km dlouhá dálniční spojka, přemostění fjordu je nyní na příhodnějším místě. Starý most sloužil 59 let od té doby, co jej otevřeli tehdejší monarchové, norský král Håkon a švédský korunní princ Gustav Adolf. Tehdejší oslava měla i stinné stránky, 15 Norů tehdy spadlo z mostu do vody.

Po oficiální slavnosti uspořádaly norská královna Sonja a švédská královna Silvia slavnost. Konala se na norské straně mostu a účastnilo se jí 3000 dětí obou národů. Slavnosti pak pokračovaly, například i během ze Švédska do Norska, kterého se zúčastnilo na devět tisíc závodníků.

Michael Stanovský, 10. června 2005

Rekordní most mezi dvěma státy

V polovině června roku 2005 byl za účasti obou královských rodin slavnostně otevřen unikátní dálniční most, který nyní nově spojuje Norsko a Švédsko. Při stavbě tohoto v současnosti největšího jednoobloukového mostu světa měli své želízko v ohni i Češi.

Nový most Svinesund, pojmenovaný podle nedalekého místa, se klene nad fjordem Ide. Poblíž se nachází původní most z roku 1946, který však dnes již neodpovídá bezpečnostním požadavkům a ani nárokům na stále se zvyšující automobilovou dopravu. Přes most Svinesund totiž vede dálnice E 6, jedna z hlavních dopravních tepen ve Skandinávii, kterou podle švédských i norských odhadů denně využije k cestě mezi oběma státy až 15 tisíc vozidel.

Můžete se podívat dovnitř!

Jedinečná čtyřproudá stavba měří na šířku celých 28 metrů a i s předmostím je dlouhá 704 metrů. V době dopravní špičky by se tak na ni vešlo do každého pruhu zhruba 47 kamionů. Pro srovnání: nechvalně proslulý pražský Nuselský most je o 219 metrů kratší a o pouhé dva metry užší.

Rozpětí impozantního oblouku Svinesundského mostu je 247 metrů a ve svém nejvyšším bodě se klene nad hladinou do výšky neuvěřitelných 92 metrů, zatímco dvě mostovky, na kterých se „plazí“ vozovka, jsou o 37 metrů níže, tedy „jen“ 55 metrů nad vodami fjordu. Již zmiňovaná pražská dominanta, přestože je nejvyšším mostem v české metropoli, přetíná Nuselské údolí ve výšce 40 metrů.

Pokud byste se chtěli podívat unikátnímu architektonickému výtvoru zblízka do útrob, není to zcela nereálné, protože jeho železobetonový oblouk je uvnitř dutý a průchozí. Do hlavy se zde jistě neuhodíte, jelikož obdélníkový průřez dutiny nabízí rozměry 6,3 x 4,2 metru. Směrem k vrcholu se postupně mírně zužuje.

Celkové náklady na výstavbu unikátního mostu se vyšplhaly na 60 milionů eur (cca 1,8 miliardy českých korun) a na financování stavby se podílelo Švédsko, Norsko i Evropská unie.

Jak se betonuje gigantický oblouk?

Pouze výstavba obřího oblouku spotřebovala tři tisíce metrů krychlových kvalitního betonu (na základovou desku pražské Sazka Arény ho bylo použito sedmkrát více). S betonáží se postupovalo současně z jižní (švédské) a severní (norské) strany, přitom rozestavěné gigantické klenutí bylo na každém břehu kotveno lany přes železobetonový pilíř do pomocného základu.

Asi vás napadne, jak je možné v takové výšce stavět betonový oblouk. Jde to díky vozíku s kontejnerem na stavební materiál, který podle potřeby popojíždí po speciální lanové dráze, natažené po celé délce mostu ve výšce přes 100 metrů nad vodní hladinou. Pak už stačí jen „posouvat“ posuvná bednění a jste s betonem na vrcholu mostního oblouku.

V únoru 2004 dostal oblouk svou konečnou podobu a dělníci mohli z místa odstranit veškeré pomocné konstrukce, bez nichž by se výstavba neobešla. Zmizely betonové pilíře, kotvicí lana i lanová dráha pro přepravu betonu a okolní terén opět splynul s přírodou.

České želízko v ohni

Stavba Svinesundského mostu trvala tři roky a významně se na ní podíleli i čeští odborníci z Hutních montáží Ostrava, kteří uspěli v náročném mezinárodním výběrovém řízení. Češi měli za úkol předmontovat, svařit a následně do konečné polohy přemístit jednotlivé díly ocelových mostovek. „Ocelové dílce, vyráběné v Německu, byly na pontonech přepravovány po moři z Rostocku až k dočasnému přístavišti na fjordu pod budovaný most,“ řekl 21. STOLETÍ inženýr Jan Lipanský, který český tým přímo na místě vedl.

A nebyla to žádná legrace. Hmotnost ocelové konstrukce celého mostu je totiž 7600 tun. Každý díl mostovky, a to jich bylo dohromady 28 o délce zhruba 25 metrů, se skládá ze čtyř částí, z nichž každá váží od 50 až po 100 tun. Dělníci tak pravidelně zvedali do závratné výšky váhu například Boeningu 757.

Trochu větší stěhování

Jednotlivé ocelové díly odborníci přesunovali z pontonů na úroveň mostu pomocí speciálních dopravníků. Práci jim přitom navíc stěžoval komplikovaný a špatně dostupný fjord. „S ohledem na velmi členitý, částečně nepřístupný skalnatý terén na březích fjordu, byly nakonec použity tři různé technologie montáže mostovek,“ pokračuje inženýr Lipanský.

Na švédské straně mostu se pozvolna z pilíře na pilíř posouvalo dvanáct ocelových segmentů, předtím na břehu sestavených v jeden obrovský celek. Na norské straně se pro změnu všechny dílce montovaly až přímo na místě, kam je přenesl pásový jeřáb.

Střední část mostu o délce 126 metrů byla předem smontována a svařena v nedalekém přístavu Halden a na pontonech pak přepravena pod oblouk. Odtud jí šest „šplhacích“ lan hydraulického jeřábu zvedlo do obrovské výšky a jako do houpací sítě jí lany o průměru 90 milimetrů zavěsilo na oblouk.

Poté se už mohli čeští specialisté pustit do konečného propojení tohoto klíčového dílu se švédskou a norskou částí mostu. „Celá montáž ocelové konstrukce mostovek trvala 15 měsíců a byla dokončena na podzim 2004,“ doplnil inženýr Lipanský.

Ilona Růžková, za spolupráce Ing. Jana Lipanského z Hutních montáží Ostrava
19. srpna 2005, http://www.21stoleti.cz

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.214 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.195 sec. • www.severskelisty.cz • 54.226.55.151
file v.20180224.034828 • web last uploaded 20180224.034428
2017:301 • 2018:6