Oslavy 400. výročí smrti Tychona Brahe

repro archiv SL

V roce 2001 uplynulo 400 let od smrti významného dánského astronoma Tychona Brahe, který strávil poslední roky svého života v Praze ve službách císaře Rudolfa II., mecenáše věd a umění.

Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu a dostal jméno Tyge, to však bylo brzo polatinštěno na Tycho. Svá studia začal ve čtrnácti letech na univerzitě v Kodani, pak studoval v Lipsku práva. Nejvíce jej však zaujala astronomie, té se pak věnoval celý život. Tycho Brahe pobýval v řadě evropských měst. Výrazným mezníkem v jeho práci byl rok 1576, kdy mu král Frederik II. udělil v léno ostrov Hven ležící v průlivu Øresund mezi Dánskem a Švédskem. Zde vybudoval observatoř Uranienborg a méně známý Stjerneborg. V roce 1597 byl nucen ostrov opustit a v roce 1599 přijel do Prahy na dvůr císaře Rudolfa II. Do Prahy později pozval i astronoma Johannese Keplera. Tycho Brahe zemřel v Praze 24. října 1601 a je pohřben v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí. Tychonova manželka zemřela o tři roky později a byla pochována do stejné hrobky.

Brahe prováděl řadu poměrně přesných astronomických pozorování (pohyby planet, komet), které sloužily Johannu Keplerovi jako podklad k výpočtům planetárních drah. Vypracoval koncepci planetární soustavy, která již připouštěla pohyb planet kolem Slunce. Brahe spolu s Keplerem vytvořili z Prahy astronomické středisko světového významu.

V týdnu od 22. do 25. října se v Praze konala řada vzpomínkových akcí, kterými si čeští astronomové, historici, znalci jeho díla i ostatní zájemci připomějí toho významného astronoma.

V pondělí začalo v pražském Karolínu čtyřdenní sympozium „Tycho Brahe a Praha – křižovatky evropské vědy“. Tycho Brahe konstrukcí hvězdářských přístrojů i tím, že prosadil systematické pozorování nebeských těles, navěky změnil astronomii. Brahovo systematické pozorování hvězd bylo natolik průkopnické, že vedlo k zakládání observatoři, mimo jiné i v Paříži, zdůraznil předseda organizačního výboru sympozia Osven Gingerich z Harvardovy univerzity. Fyzik Petr Hadrava připomněl, že Brahova pozorování matematicky využil k výpočtu planetárních drah jeho současník a asistent Johannes Kepler, který stejně jako on působil v Praže ve službách císaře Rudolfa II.

Ve středu si v odpoledních hodinách astronomové připomenuli čtyřsté výročí smrti jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, dánského hvězdáře Tychona Brahe. Vzpomínkové setkání se uskutečnilo u pomníku na pražském Pohořelci. Celou akci pořádala Česká astronomická společnost.

 observatoř Uranienborg

Obraz světa v představách
Tychona Brahe, repro archiv SL

Podrobnosti o životě a díle Tychona Brahe bylo možné vyslechnout i na komponovaném večeru na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně, kde na toto téma přednášel astronom Pavel Najser. Jeden večer byl Brahemu zasvěcen také v Týnském chrámu. Konala se tu vzpomínková slavnost s varhanní hudbou 16. století a recitací veršů Tychonových přátel v podání Radovana Lukavského.

Výročí úmrtí uctili i členové Severské společnosti vzpomínkovým setkáním 29. října na již tradičním místě – v Klubu Lávka.

vd, ms, 29.10.2001

---

Astronomický obraz světa

Německý astronom Johann Bayer v roce 1603 sestavil hvězdný atlas Uranometria, ve kterém hvězdy rozdělil podle jejich světelnosti do skupin a označil je písmeny řecké abecedy. V Bayerově atlase se tak poprvé objevily správně umístěné hvězdy jižní oblohy. Jako podklad při tvorbě map Bayer využíval vlastních měření, ale také pozorování Dána Tychona Brahe (1546–1601), která byla nejpřesnější před vynalezením dalekohledu. Brahe po celý život odmítal Koperníkův vesmírný systém, podle něhož se Země otáčí okolo Slunce. Podle Brahova názoru Slunce a Měsíc obíhají kolem Země, která stojí uprostřed systému stálic a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Na sundském ostrově Ven, který dostal jako léno od dánského krále Fridricha II. Brahe postavil hvězdárnu Uranienborg, kterou vybavil nejmodernějšími astronomickými přístroji. Když přestal dostávat finanční příspěvek, odešel do Prahy a stal se dvorním astronomem císaře Rudolfa II.

Až do Koperníka platil církevnímu dogmatu odpovídající systém, definovaný alexandrijským přírodovědcem Ptolemaiem v druhé polovině 2. století (po roce 160). Objev astronoma Mikoláše Koperníka (1473-1543) o pohybu Země kolem Slunce znamenal revoluci v geocentrickém pojímání obrazu světa převládajícím od antiky. Podle tohoto pojetí je zeměkoule středem vesmíru a kolem ní krouží Slunce, Měsíc a planety. Astronomickým pozorováním a novými výpočty přišel Koperník na to, že Země i další planety se otáčejí kolem Slunce (květen 1543). Dánský astronom Tycho Brahe (1546–1601) se pokusil poznatky, které se neshodovaly se starým systémem, vysvětlit jinak. Zemi ponechal v centru vesmíru a předpokládal, že pouze planety obíhají kolem Slunce, ale Slunce se pohybuje kolem Země. Žák Tycha Braha, astronom Johannes Kepler (1571–1630), korigoval Koperníkovo učení – popsal eliptickou dráhu pohybu planet a matematicky je vysvětlil (Keplerovy zákony 1603). Galileo Galilei (1564–1642) dále bádal ve vesmíru pomocí dalekohledu, který sám zkonstruoval: pozoroval povrch Měsíce, Mléčnou dráhu a Jupiterovy měsíce. Jeho pozorování i výpočty ho nakonec přivedly k přesvědčení, že Koperníkova teorie je správná. Na významu jeho prací jen málo změnilo vynucené odvolání jeho názorů před inkvizičním soudem.

Kronika lidstva, Fortuna Print Praha, 1999

náhrobek Tychona Brahe
v pražském Chrámu Panny
Marie před Týnem,
foto archiv SL

---

Tycho Brahe

Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu a dostal jméno Tyge, to však bylo brzo polatinštěno na Tycho. Svá studia začal ve čtrnácti letech na univerzitě v Kodani, pak studoval v Lipsku práva. Po studiu řečnictví a práv se Dán Tycho Brahe nakonec dlouhodobě a úspěšně věnoval praktické astronomii a pozorování hvězd ve své moderně vybavené observatoři Uranienborg. V poslední třetině 16. století se obklopil mnoha věhlasnými hvězdáři a navázal osobní styky s řadou učenců tehdejší Evropy, mezi nimiž nechyběli ani Cyprián Lvovický ze Lvovic a Tadeáš Hájek z Hájku z Českého království. Po roce 1597 se na pozvání Tadeáše Hájka odstěhoval do Prahy. Brzy se stal císařským matematikem a hvězdářem. V císaři Rudolfovi II. našel štědrého mecenáše svých pokusů. Pracoval střídavě přímo v rušné Praze nebo v klidném zázemí císařského zámku v Benátkách nad Jizerou, kde příležitostně pobýval i jeho mladší spolupracovník Jan Kepler. Výsledky svých astronomických pozorování shrnul do několika učených knih. V nejslavnější z nich, nazvané Astronomiae instauratae progymnasmata, která vyšla tiskem až po jeho smrti roku 1603, uplatnil výsledky z pozorování hvězd. Pohřben byl v kostele Panny Marie před Týnem na pražském Staroměstském náměstí, kde jeho hrob dodnes zdobí překrásný pozdně renesanční náhrobek.

Kronika českých zemí, Fortuna Print Praha, 1999