Vědci prozkoumají hrobku Tychona Brahe

náhrobek Tychona Brahe
v pražském Chrámu Panny
Marie před Týnem, foto archiv SL

Mezinárodní vědecký tým už v polovině listopadu prozkoumá hrobku v Týnském chrámu, v níž se skrývají ostatky dánského astronoma Tychona Brahe (1546–1601).

Průzkum iniciovali dánští vědci, kteří se snaží zjistit pravou příčinu astronomova úmrtí. V učebnicích se píše, že Brahe zemřel v souvislosti s ledvinovými kameny. Podle některých indicií ale mohl být Brahe otráven.

Vědci hrobku otevřou v pondělí 15. listopadu 2010. ČTK to po schůzce týmu řekl archeolog Zdeněk Dragoun. „Schránka s ostatky se vyzvedne a bude odvezena do antropologického depozitáře Národního muzea, kde se otevře,“ řekl Zdeněk Dragoun. Ostatky byly do schránky uloženy v roce 1901, kdy se hrobka poprvé otevírala. Tehdy podle Zdeňka Dragouna vědci nezpracovali potřebnou dokumentaci, proto ji nyní archeologové doplní.

Dánové budou mít na prozkoumání ostatků Braha pět dnů, uvádí server. Připomíná, že tým archeologa Jense Velleva z Aarhuské univerzity už má všechna potřebná povolení od pražského magistrátu, památkářů i církve, která otevření hrobky v Týnském chrámu odsouhlasila.

V kostele se při té příležitosti bude sloužit mše. Výzkumu se kromě dánských vědců a českých archeologů zúčastní další experti, například zástupci Národního muzea a Akademie věd. Své odborné stanovisko připojí také expertka na středověký oděv, jehož zbytky by se mohly v hrobce nalézt.

Tychonův hrob byl poprvé zkoumán v roce 1901, kdy byly odebrány vzorky textilií, vlasů a vousů. Antropologicky prozkoumané ostatky Tychona Brahe vědci uložili do nové cínové rakve a vrátili zpět do původní hrobky.

Existuje řada teorií, podle nichž byl světoznámý vědec otráven. Nasvědčuje tomu i analýza dánského toxikologa Benta Kampeho, který v Brahově vousu, jenž byl z hrobu vyjmut v roce 1901, odhalil neobvykle vysoké množství rtuti. Podle něj si však astronom otravu zapříčinil sám, když na sobě testoval různé „léčivé“ elixíry. S nejnovější teorií o Brahově úmrtí vystoupil dánský historik Peter Andersen, který se domnívá, že učence otrávil jeho vzdálený příbuzný, švédský šlechtic Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV.

podle ČRo (Radio Praha), 21. a 27. října 2010

Renesanční detektivka

Další teorii smrti přináší publicista Jan Rybář v knize Čtvrtá kostka, kterou pokřtí v úterý 2. listopadu 2010 v pražském Paláci knih od 16 hodin Jan Hřebejk. Rybář, autor řady cestopisů a dlouholetý novinář, se tentokrát rozhodl zpracovat příběh z rudolfínské Prahy. Ve své „renesanční detektivce“ na základě historických faktů vystavěl příběh, který se mj. snaží objasnit učencovu smrt.

„Braheho smrt je fascinující kapitola dějin rudolfínské Prahy. Se spekulací, že ho možná někdo otrávil, v 90. letech přišli sami věd ci, kteří v Dánsku a Švédsku objevili v jeho vlasech a vousech vysoké koncentrace rtuti,“ řekl Rybář pro deník Lidové noviny, který při psaní tyto vědce kontaktoval.

A kdo je vrah? Seznam potenciálních zločinců je dlouhý — a autor mnohé z nich nechá vstoupit do děje. „Ale moje řešení toho, co se tehdy stalo, je zcela nové, jiné a originální,“ tvrdí autor v Lidových novinách.

podle -ju-, Lidové noviny, 1. listopadu 2010