Nečekaně tuhá zima ve Skandinávii

Letošní zima svou sílou překvapila i samotné Skandinávce, o kterých si my Středoevropané myslíme, že na nízké teploty v zimním období jsou běžně zvyklí. Avšak není tomu docela tak. Je sice pravdou, že v severních částech Finska, Norska a Švédska padá sníh už v září a vydrží tam ležet ještě i v květnu nebo v červnu, ale některé zimy bývají přesto mírnější a snesitelnější. Seveřané je pak nazývají levnějšími, to vzhledem k nutné výrobě a následné spotřebě tepla. Nebývá ale zas tak zcela běžné, aby prudké mrazy zasáhly celou Skandinávii, nebo alespoň její vetší část tak často. O to větší překvapení bylo z letošního prudkého ochlazení, které náhle dorazilo do této oblasti koncem ledna a začátkem února. Chlad postupoval velice rychle od severovýchodu, nesl sebou vydatné sněžení a postupně způsoboval vážné problémy nejenom v dopravě, ale i v zásobování teplem a elektřinou.

Pásmo skutečně silných mrazů dosahovalo hluboko do vnitrozemí a daleko pod Stockholm. Směrem na sever pak s postupující zeměpisnou šířkou mrazy nabíraly na síle a teploty se zde pohybovaly mezi -25 až -35 ºC. Rekord byl zaznamenán v Idre v severním středozápadu Švédska, kde teplota klesla až na -44 ºC.

Záplava sněhu a silný vítr způsobily velké potíže v dopravě, zejména silniční, ale i pravidelná železniční doprava měla problémy a vlaky jezdily se značným zpožděním, nebo dokonce došlo i k vysazení některých spojů. Silnice byly kluzké a zaváté, mnoho automobilů mělo obtíže nebo uvízlo v sněhovém objetí. Dopravní nehody nenechaly na sebe dlouho čekat. Silnice E4 severně od Gävle nebyla v noci z pátku 2. února na sobotu poté, co se tam převrátil kamion, vůbec průjezdná.

Na jihu Švédska – ve Skåne byla situace obdobná. Zde ale největší obtíže způsobilo množství napadaného sněhu. Na železniční trase Malmö-Ystad došlo k vykolejení vlaku, zastavil se železniční provoz na mostě přes Öresund, který spojuje Malmö s Kodaní a také trajektové spojení mezi Švédskem a Dánskem prakticky nefungovalo.

Ve Stockholmu bylo sice chladno, ale teploty dosahovaly pouze -12 až -18 ºC. Sněhu bylo tak akorát, byla to taková opravdu pěkná a zdravá zima. Vcelku to švédská metropole snášela dobře, i když městská a příměstská doprava zápasila s jízdním řádem a jezdila se zpožděním. A když pak připadl sníh, byl problém s autobusy a také sehnat taxíka nebylo vůbec jednoduché. Výrazné ochlazení o víkendu působilo však na obyvatele Stockholmu jako výzva. Nikoli však k tomu, aby zalezli do tepla, ale aby se vydali po tisících na jezera, která obklopují město a na dlouhých nožích se projížděli po rozsáhlých ledových plochách.

Po pěti dnech chladu se najednou ve středním Švédsku oteplilo, obleva rychle likvidovala tu bílou nádheru a zima si zachovala svojí tvář pouze ve vzdálených oblastech v severnější části Skandinávie. A život znovu běžel ve starých kolejích.

Oteplení uvítali hlavně energetici, kteří par dnů předtím bojovali o každý kilowatt elektrického proudu. Výroba a spotřeba elektřiny dosáhla totiž historickém maxima – 2. února mezi 8 a 9 hodinou bylo odebráno celkově 26 700 megawattů energie. Tento vývoj měl svůj odraz i v cenách elektrické energie na „elektrické burze“, kde se cena elektřiny vyšplhala až na 2 švédské koruny za kWh oproti 25 öre z předcházejícího dne. Tato informace znepokojila obyvatelstvo, které se ihned obávalo nárůstu cen elektrické energie. Na některých místech došlo k výpadkům v zásobování elektřinou a ve stockholmském regionu byly bez proudu a tepla po dlouhé hodiny více než dva tisíce domácností.

Zima je už pomalu za námi. I Seveřané se už těší na příchod jara, ale dobře vědí, že březen ještě jaro neznamená. Nakonec známe to i my, že ještě v březnu nezřídka nosíme teplé balení.

Peter Foltinský, 28.2.2001