Informační společnost po Finsku

Na přelomu listopadu a prosince jsme měli možnost s kolegou navštívit Lahti a Helsinky, kde jsme se v rámci evropského projektu mohli na místních univerzitách i v soukromých firmách poohlédnout po finských zkušenostech s virtuálním vzděláváním a rozvojem Internet trhu. Nebyl to pro pobyt ve Skandinávii čas právě ideální, neboť denní světlo jsme si mohli naplno vychutnat pouze mezi 9 a 15 hodinou, což je právě doba, která se obvykle tráví práci uvnitř budov.

Z hlediska rozvoje telekomunikačního trhu je Finsko zemí zaslíbenou. Konkurence 47 telekomunikačních společnosti umožňuje nabídnout poplatky a tarify, které jsou nejnižší na světě. Finové investují do telefonní přípojky (hlas+data) 1500 FIM (kurs finské marky se v té době blížil necelým 6 Kč), měsíční paušál činí 70 FIM. Hovorné se pak odvíjí od sazby 0,05 FIM za minutu s tím, že první impuls je dále zatížen 0,5 FIM (desetiminutový telefonát tedy přijde cca na 6 Kč, hodinové připojení asi na 20 Kč). Meziměstské hovory se pohybují kolem 0,45 FIM, ISDN přípojka (tato technologie je ve Finsku dostupná od r. 1989) o kapacitě 125 kB se dá pořídit za zvýšení měsíčního paušálu o 70 FIM.

Záhy mi bylo jasné, že se vzhledem k cca pětinásobným platům stává otázka po zvýhodnění internetových spojení méně smysluplnou. Mobilní telefon má ve Finsku více než 50 %populace, poplatky jsou v tomto případě velmi podobně naším. Internet využívá asi 25 %obyvatel (u obou posledních čísel se jedna o první místo na světě). Pronajatou linku o kapacitě 64 kB si můžete pořídit za cca 2000 FIM s omezením 200 MB za měsíc. Při překročení tohoto limitu zaplatíte asi 35 FIM za 10 MB.

Informační infrastruktura je založena na třech fyzicky oddělených sítích pro školy, státní administrativu a sociální služby, jejichž datové registry nelze spojovat. Na ochranu osobních údajů je soustředěna velká pozornost. Nelze spojovat ani registry dát např. z různých nemocnic. Naď těmito případy bdí vysoký státní úředník (typu ombudsmana). Občané mají přitom možnost vyjadřovat se k údajům o nich evidovaných.

Posledních asi deset let probíhá připojování jednotlivých obcí a oblastních sítí (zhruba na úrovni našich okresu) k Internetu za účelem sdílení dát a komunikace s vyššími správními celky. Vzhledem k tomu, že obce jsou na různém stupni připravenosti k zapojení do státní informační infrastruktury, záleží spíše na iniciativě jednotlivých obcí než na administrativním rozdělení státu (příp. na rozloze či počtu obyvatel daného regionu). Na tomto základě pak vznikají buď samostatná řešení pro danou obec nebo spojena řešení pro více obcí na úrovni oblastní sítě. V současné době je takto pokryta asi jedna třetina až polovina Finská.

Spíše než budování veřejných infokiosku dávají Finové přednost práci z domova nebo z knihoven (jejichž role se mění na informační střediska). Obce poskytují přístup občanům k informacím a službám zdarma, neboť tím podporují rozvoj regionu (platba daní do místních rozpočtu, snaha o rovný přístup). Na vývoj rady regionálních informačních služeb přispívá též Evropská unie.

Pro univerzity a vysoké školy je provoz veřejných informačních služeb s WWW rozhraním samozřejmostí. Na školách typu Open unverzity (kde nejde až tak o diplom jako spíše o získání nových znalosti, dovednosti či kontaktu) je častým případem distanční forma studia s Internetovou podporou (materiály ke kursům na Webu, diskusní skupiny, interaktivní komunikace s učiteli). Na údržbu těchto služeb a jejich zpřístupnění v celostátním systému nabídky je na každé škole vyčleněna skupina pracovníků, která rovněž pomáhá jednotlivým učitelům vytvořit online podporu pro jejich kursy.

Na univerzitě v Helsinkách jsme se seznámili s centrem Apaja, které zdarma (financováno Ministerstvem školství) pomáhá nalézt práci VS absolventům v celém Finsku.

Nedávno byla vytvořena též virtuální Apaja, jejíž WWW službu navštěvuje měsíčně 1000 uživatelů s celkovým počtem cca 200 sezení denně. Informační centrum Apaja tak dokáže se dvěma manažerkami, šesti konzultanty (ne všichni pracují na plný úvazek) a s podporou své virtuální služby prokazovat neocenitelnou pomoc řadě absolventů že vzdálených míst, kteří nejsou nuceni vážit dalekou cestu jen pro to, aby vyplnili formulář nebo se mohli poradit o jednoduché záležitosti.

Vlastimil Vesely & kol., park.cz, 1. března 1999