Skandinávie, severský, baltický, Scandinavia, Nordic, Baltic

V našich Severských listech se snažíme důsledně odlišovat Skandinávii (tj. země ležící na Skandinávském poloostrově – Norsko a Švédsko). Tak tvrdí Klimešův Slovník cizích slov [SPN Praha 1981] od zemí severských. Vždy to ale není tak jednoznačné.

Co vlastně znamenají tato slova

Římští historik Plinius starší r. 67 zmiňují o ostrově nazývaném „Scadinavia“ na moři na kraji světa, severně od Germánie. Mysleli tím samozřejmě jižní část dnešního Švédska, provincii Scania (Skåne). Toto jméno je spojováno se slovem „skada“ (poškození, zničení) neboť mnoho lodí na pobřeží dnešního jihozápadního Švédska ztroskotávalo. Závěr slova „-avia“ pochází pravděpodobně ze slova znamenající ostrov, v moderní norštině „øya“. Tedy původní definice slova je čistě geografická – znamená Skandinávský poloostrov, dnešní Švédsko a Norsko. Někdy se k nim přifaří i Dánsko.

Chceme-li k tomuto termínu přidat ještě Finsko, je to těžší. Ke Skandinávii se počítá jen sever Finska, v podstatě finské Laponsko. Jinak bychom museli mluvit o Fennoskandinávii.

Později, jak si lidé více uvědomovali svoji kulturu, formovali státotvorné jednotky, kolonizovali dříve neobydlené oblasti a dobývali země svých sousedů, definice slova Skandinávie se začala rozšiřovat – dnes znamená více, než pouhé zeměpisné určení. Je pojímáno politicky i kulturně.

Co je to „Nordic“?

Nevím, jak přeložit často používané slovo „Nordic“ do češtiny. „Seversko“ raději ne, tedy „severský“ nebo „nordický“. „Nordic countries“ potom překládáme to do češtiny jako severské státy. Většinou se tím myslí všechny severní evropské státy které spojuje jak politika, ekonomie či kulturní vývoj – Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko a Island. Ale termín „severské státy“ je širší. Mohl by zahrnovat třeba i Kanadu. Proto se raději podívejme, jak tento pojem vymezují slovníky:

[Webster's Third New International Dictionary]
NORDIC
4. of or relating to Norway, Sweden, Denmark, Iceland and Finland.

[Oxford Reference Dictionary]
NORDIC
2. of Scandinavia, Finland or Iceland.

[Klimeš, Slovník cizích slov, SPN Praha 1981]
NORDICKÝ
Severský, severní
NORDISTA
Odborník v nordistice, tj. ve studijním a vědním oboru zabývajícím se jazykem, literaturou a dějinami germánských severských národů.

[Malá československá encyklopedie, Academia Praha 1986]
NORDISTIKA
Věda o jazyku a kulturách skandinávských národů.

V norštině je slovo „norden“ (ve finštině „Pohjola“ nebo „Pohjoismaat“) společně používán pro pět severských států, které jsou od roku 1955 spojeny v Nordic Council (Severskou radu). Pokusy implantovat tento termín do angličtiny případně dalších evropských jazyků se však nesetkává s velkým úspěchem.

Dále je nutno poznamenat, že po zhroucení Sovětského svazu Lotyšsko a zvláště Estonsko výrazně kooperují se severskými státy, zdůrazňují především své historické a kulturní vztahy k severským státům. Nordic Council se do budoucna nebrání připojení těchto států.

Co je to Skandinávie?

Slovo „Scandinavia“ se vysvětluje trochu složitěji. V severských jazycích je to jasné:

SKANDINAVIEN:
Sweden, Denmark, Norway (and sometimes Iceland) -- the ancient lands of the Norsemen.

Tedy starodávné severské státy.

Skandinávský poloostrov se většinou jednoduše chápe jako dnešní Norsko a Švédsko, navzdory tomu, že není přesně určeno, kde je hranice s poloostrovem Kola. Také nejsevernější části Finska jsou situovány na Skandinávský poloostrov.

Podívejme se tedy, jak jsou Skandinávci definováni ve slovnících:

[Longman Dictionary of Contemporary English]
SCANDINAVIAN
1. of the countries Denmark, Norway, Sweden, Finland and Iceland in northern Europe, or their people or languages.

[The Concise Oxford Dictionary]
SCANDINAVIAN
1. a native or inhabitant of Scandinavia (Denmark, Norway, Sweden and Iceland).

[The Random House Encyclopaedia]
SCANDINAVIA
1. region of northern Europe consisting of the kingdoms of Sweden, Norway and Denmark; culturally and historically Finland and Iceland are often considered part of this area.

[Klimeš, Slovník cizích slov, SPN Praha 1981]
SKANDINÁVSKÝ
2. poloostrov Skandinávský (na severu Evropy); skandinávské země = Švédsko a Norsko.
SKANDINÁVISTA
Odborník v skandinávistice, tj. ve studijním a vědeckém oboru zabývajícím se skandinávskými jazyky, literaturou a dějinami.

[Malá československá encyklopedie, Academia Praha 1987]
SKANDINÁVSKÉ JAZYKY
Severní skupina germánských jazyků; švédština, dánština, norština, islandština a faerština. Z tzv. praseverštiny vznikla v 9.století skupina východní (švédština, dánština) a západní, norskoislandská (tzv. stará severština). Od 14.století se tyto jazyky vyvíjely samostatně.

Tedy ani zde nemají slovníky zase tak moc jasno.

Budeme-li tedy riskovat rozčilení některých lidí, dají se termíny „skandinávský“ a „severský“ zaměňovat. Nicméně v našich Severských listech se snažíme dodržovat zásadu, že Skandinávie zahrnuje je Norsko a Švédsko, tedy státy rozkládající se na Skandinávském poloostrově, severské státy jsou pak i ty ostatní – spolu s Norskem a Švédskem i Dánsko, Island a Finsko.

Co je to „Baltic“

Anglické slovo „Baltic“ se do češtiny překládá zrovna tak dobře, jako „Nordic“.

Ovšem ani angličané na tom nejsou dobře. Není jim jasné, zda se jedná o moře (the Baltic sea – Mare Balticum), nebo poloostrov (the Baltic peninsula – Balticum). My říkáme Baltské moře nebo Baltská nížina, někdy též Pobaltí.

Pozor na to, když budete slovo „Baltický“ spojovat s pojmem skupiny států. Může jít o státy Baltského moře – („Baltic Sea countries“) – v tomto případě se jedná o všechny státy u Baltského moře, nebo o Baltské státy („Baltic countries“) – státy v Baltské nížině (Pobaltí) – Estonsko, Lotyšsko a Litva.

ms, 1. června 1998