Nejstaří živočichové pocházejí z arktických oblastí

žralok grónský (Somniosus microcephalus)

Ve čtvrtek 11. srpna 2016 přinesl renomovaný časopis Science informaci o praprapraprabačičce žraloka grónského (Somniosus microcephalus). Rekordmanka žila v Grónsku a uhynula již před několika lety.

Tuhle jsem někde četl, že americký časopis PLoS Biology (www.plosbiology.org) uveřejnil údajně nejpřesnější odhad, že na Zemi existuje více než 8,7 milionu živočišných a rostlinných druhů. Lidstvo přitom podle vědců dosud objevilo jen zlomek žijících druhů - asi jen 1,25 milionů. Biologové připouštějí chybu ve výši 1,3 milionu oběma směry. Čtvrtina druhů podle nich žije v oceánech, zbytek na souši. Pokud mají pravdu, zbývá ještě objevit a popsat 91 procent mořských a 86 procent suchozemských druhů.

Někteří biologové však toto číslo zpochybňují. Například biolog David Pollock z Coloradské univerzity, který se zabývá houbami, upozorňuje, že různé seriozní odhady hovoří až o pěti milionech druhů hub, zatímco v citované studii se počítá s desetkrát menším množstvím.

Každý rok k těm objeveným objeveným přibude zhruba 15 tisíc nových druhů. Takže to je práce na hodně dlouhou dobu. A tak vlastně ani tolik nepřekvapí, že se mezi nově objevovanými druhy objeví občas objeví něco hodně zajímavého. A nemusí to být zrovna neznámý druh organismu.

Ve čtvrtek 11. srpna 2016 přinesl renomovaný časopis Science informaci o praprapraprabačičce žraloka grónského (Somniosus microcephalus). Rekordmanka žila v Grónsku a uhynula již před několika lety. Díky nové výzkumné technice dospěl mezinárodní tým vědců po zkoumání mrtvého kusu k závěru, že žralok mohl brázdit chladné arktické vody bezmála 400 let. Experti zkoumali i věk dalších 28 uhynulých samic tohoto druhu a zjistili, že nejméně osm z nich žilo víc než 200 let. Běžně se tito žraloci dožívají jen kolem 150 let.

Nejstarší ze vzorků mohl podle kodaňského biologa Julia Nielsena žít až 392 let. Je to poměrně přesné číslo zjištěné s velkou nepřesností, která se u radiouhlíkové metody odhaduje na plus minus 120 let. „Tušili jsme, že jde o neobvyklé zvíře, ale myslím, že stejně všechny překvapilo, když zjistili, jak mohou být žraloci staří,“ prohlásil mořský biolog z univerzity v Kodani a hlavní autor studie Julius Nielsen.

Žraloci grónští jsou dravci dosahující až pěti metrů, brázdí hluboké vody severního Atlantiku. Kvůli jejich pomalému růstu (cca 1 cm za rok) a pozvolnému životnímu tempu se předpokládalo, že se dožívají vysokého věku, určit jejich stáří ale nebylo snadné. U ryb se totiž stáří určuje z kostí v uchu ucha, objevují se tam soustředné kruhy podobně jako u stromů. U žraloků pomáhají vědcům vrstvy na kostech na hřbetu, zrovna žralok grónský ale tyto tvrdé části nemá. Nakonec se použilo oko. „Oční čočka žraloka grónského se skládá ze specializovaného materiálu a obsahuje proteiny, které jsou metabolicky netečné. To znamená, že proteiny, které byly v těle sloučeny, se neobnovují, tudíž můžeme izolovat tkáň, která vznikla, když byl žralok ještě mládě, a to radiouhlíkovou metodou,“ vysvětlil Nielsen.

Údajně jediná fotografie škeble Ming,
nejdéle žijícího tvora na světě
foto Bangorská univerzita

Dosud byla za nejdéle žijícího obratlovce považována velryba grónská (Balaena mysticetus), která uhynula ve věku pravděpodobně 211 let. Tu ulovili na Aljašce v 90. letech 20. století, ovšem věk je odhadnut opět s cca 16% odchylkou.

Vůbec nestarší zjištěný živočich byla pětisetletá islandská škeble Ming. Škebli vylovili vědci z univerzity v severním Walesu při své výpravě na Island v roce 2006. Věk škeble s latinským názvem Artica Islandica tehdy spočítali podle prstenců na pantu její lastury. Jenomže špatně. Spletli se o 100 let. Při zjišťování jejího stáří vědci netušili, že je ještě naživu, a tak jí zmrazili. A tak milá škeble zemřela.

V roce 2013 věk podle „letokruhů“ na lastuře přepočítali a dospěli ke údajně správnému číslu o sto let většímu, jak tehdy řekl britskému dení Independent Paul Butler, oceánolog z Bangorské univerzity. Měkkýš dostal jméno Ming podle čínské dynastie, jež byla v době jeho narození u moci. Podle vědců mohla škeble Ming žít tak dlouho díky svému neuvěřitelně pomalému metabolismu.

Michael Stanovský, 12. srpna 2016
zdroje: lidovky.cz, idnes.cz, tyden.cz, ceskatelevize.cz
science.sciencemag.org, www.independent.co.uk