Nová severská riziková mapa má pomoci lodím určit, kde mohou vypouštět balast (balastovou vodu) – nebo spíše kde tak činit nesmějí. Očekává se, že tento projekt, který uskutečňuje Norwegian Veritas a je podporován Severskou radou ministrů NCM bude fungovat jako model pro podobné projekty v celosvětovém měřítku.
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) žije po celém pobřeží
Černého a Azovského moře, odkud proniká do delt a dolních toků řek
/Dunaj, Dněstr, Bug, Dněpr, dále úmoří Marmarského moře. V Kaspickém
moři žije poddruh Neogobius melanostomus affinis. Jinak hlaváčů je celá
sorta druhů ryb (cca 21 podruhů). Jinak pouze Hlaváč černý a písečný
se vyskytuje v brachických vodách severní Evropy. (cit. Fritze Terofal:
Sladkovodní ryby v evropských vodách).
Projekt rizikové mapy byl vytvořen proto, aby se vyřešil problém regionálních lodí, které vyprazdňují své nádrže na balastovou vodu do Severního nebo Baltského moře. Balastová voda je čerpána z moře v jiné části světa a tak se nasadí cizí ryby, mikroorganismy, viry nebo baktérie do severních vod. Organismy zde mohou přežít a narušit mořské prostředí v oblasti, v některých případech mohou ohrozit i celý druh. "To je problém Mezinárodní námořní organisace OSN (United Nations' International Maritime Organisation – IMO) o kterém se ví již řadu let, ale nic se pro jeho vyřešení nedělalo. Severské státy tím chtějí znovu upoutat pozornost k problému," říká hlavní poradce rybářských záležitostí Jesper Heldbo ze Severské rady ministrů NCM. "Nápad vytvořit mapu má být příkladem i pro management v jiných oblastech světa, aby určil místa, kde je možno vypouštět balastovou vodu která byla nabrána jinde," dodává.
Na Severu si rybáři a rybí farmáři stěžovali na tento problém již řadu let. V devadesátých letech se několikrát náhle zvýšil růst cizích řas v Severním moři, což bylo způsobeno pravděpodobně vypouštěním balastové vody. V Baltském moři byl zjištěn výskyt Hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus), asi 25cm dlouhé ryby žijící ve sladké i slané vodě, známé z Černého a Kaspického moře (ale i z Michiganského jezera ve Spojených státech). Ta se sem dostala také s balastovou vodou. Tato ryba se běžně neloví, ale je příbuzná platýse a vážně narušuje právě populace platýse v Baltském moři.
Newsletter NCM, 6. března 2000
v Severských listech publikováno
Průměrná známka: 2,00 • hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552