Egon Lánský, Švéd v české vládě

Egon Lánský, foto Wikimedia Commons

Titulkem "Švéd se stal ministrem v české sociálnědemokratické vládě" uvádějí některé švédské sdělovací prostředky zprávu stockholmské tiskové agentury TT o jmenování Egona Lánského do vysokých vládních funkcí v Praze. Shodně také připomínají, že Egon Lánský emigroval do Švédska po invazi Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a o několik let později získal švédské občanství, které si drží dodnes.

"Jsi po třicetileté válce první švédský občan, který ovlivňuje českou politiku. Doufám, že se nebude opakovat krádež rudolfínských sbírek," řekl Miloš Zeman při uvádění Egona Lánského do úřadu vicepremiéra.

Menšinové vlády ve skandinávských zemích jsou časté, o čemž svědčí nynější situace ve Švédsku, Dánsku i Norsku. Existence těchto vlád, jak čtk potvrdili mluvčí příslušných stran ve všech třech severských zemích, však není doprovázena dohodami s opozicí.

 čtk, 22. srpna 1998

Egon Lánský (1934 Trenčín – 2013 Praha)

Egon T. Lánský, rozený Egon Löwy, byl český publicista, bojovník proti komunismu a politik (místopředseda vlády ČR a senátor, člen ČSSD).
Jeho otec, lékař, utekl do Anglie v roce 1939, když nacisté obsadili České země. Po Slovenském národním povstání, kdy byla zahájena druhá vlna židovských deportací, se jeho matce, také lékařce, za pomoci přátel na čas podařilo rodinu hospitalizovat v místní nemocnici. Později byli také deportování přes sběrný tábor v Seredi a Osvětimi do Terezína, kde se dočkali osvobození.

Po 2. světové válce se vrátili do Trenčína a rodinné jméno změnili na Lánský. Už jako Egon Lánský odmaturoval, pak byl ale pro protikomunistické aktivity třikrát vyloučen z vysokých škol. Pracoval v hutích na Kladně, později u podniku Dental v Praze a nakonec v letech 1967–1968 v Ekonomickém ústavu ČSAV. Na jaře 1968 se stal jedním ze zakládajících členů Klubu angažovaných nestraníků.
Po srpnu 1968 odešel do Švédska, kde zpočátku pracoval v různých pomocných povoláních, než se naučil švédsky.

V roce 1981 uzavřel studia historie a politologie na Karlově univerzitě v Lundu.
Pracoval jako konzervativní politický komentátor pro švédský tisk, pro československou redakci londýnské BBC (1981–1984), později jako komentátor Svobodné Evropy v Mnichově.

Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, stal se mluvčím ministerstva zahraničí a pak vyslancem československé stálé mise u Rady Evropy ve Štrasburku. Po rozdělení Československa požádal o české státní občanství a pracoval jako poradce a žurnalista, než se v roce 1995 stal tiskovým mluvčím Miloše Zemana, tehdejšího předsedy ČSSD.

V červenci 1998 se stal místopředsedou Zemanovy vlády a pověřen koordinací resortů zahraničí, vnitra a obrany, zejména ale přístupovými jednáními s EU. Rezignoval koncem listopadu 1999, jako už druhý člen této vlády, a uvedl zdravotní důvody. Lánskému ale byla politickými odpůrci, mezi něž měl patřit i Miloš Zeman, předhazována pomalost přístupových jednání a nepřiznané konto v Rakousku.

Zemřel v pražské Ústřední vojenské nemocnici, kde se dlouhodobě léčil.

Zdroj Wikipedia