Severský bard Sibelius

Pokud bychom měli připomenout nejvýznamnější osobnosti Skandinávie, bez ohledu na jejich zaměření by mezi nimi neměl chybět finský skladatel Jean Sibelius (1865–1957). Ve své vlasti je považován nejen za zakladatele tamější novodobé hudby, ale také za osobnost do značně míry politickou.

Podobně jako řada dalších evropských národů včetně Čechů i Finové bojovali za právo na sebeurčení. Nutně potřebovali významné osobnosti, jež by dokázaly vytvářet novodobou národní kulturu, schopnou suverénně a rovnocenně vstoupit do evropského kontextu. Koncem 19. století bylo Finsko ruská gubernie, utiskovaná carskou mocí. Svátky tisku konané v Helsinkách v roce 1899 překročily svůj původní obsah a zdůrazněním boje proti cenzuře získaly politický charakter. Jean Sibelius pro tyto slavnosti zkomponoval hudbu k živým obrazům, jež byla završena dílem později známým jako Finlandia. Tehdy v něm byl spatřován tvůrce, který jako první dokázal vtisknout novodobé finské hudbě osobitost a světovou úroveň. Později se vymanil z úzce vlasteneckých úkolů a svou hudební řečí postupně získal zvláštní místo a důležitost v kontextu tehdejšího celosvětového hudebního vývoje. Svědčí o tom i řada jeho symfonií, jež CD Laser uvede spolu s dalšími vybranými díly tohoto skladatele.

Až do svého skonu v roce 1957 se Sibelius ve své vlasti těšil přízni, jako by šlo o významného státníka či národního hrdinu. Pozoruhodný památník uprostřed Helsinek v podobě mohutných varhan či dům Ainola v Järvenpä nedaleko hlavního města (někdejší dlouholetý Sibeliův domov, na jehož zahradě je skladatel pohřben) jsou dodnes považovány za místa přímo kultovní. U nás Sibeliova hudba bohužel není přijímána s takovým zájmem jako jinde ve světě. Vltavský cyklus chce proto přispět k jejímu hlubšímu poznání a snad i částečnému docenění. Interprety budou vynikající orchestry z finského Lahti (Osmo Vänskä) a ze švédského Goteborgu (Neeme Järvi).

Bohuslav Vítek, Týdeník Rozhlas 9/2012, 27. února 2012