Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Jean Sibelius (1865–1957), legenda finské hudby

Jean Sibelius (1865–1957), kresba Jiřina Lockerová
Jean Sibelius, kresba Jiřina Lockerová

Eila Hiltunenová (*1922), Nehrající varhany, pomník J.Sibelia, foto Fr.Janovský
foto František Janovský
Eila Hiltunenová (*1922), Nehrající varhany, pomník J.Sibelia, foto M. Stanovský
Nehrající varhany, pomník Jeana Sibelia
foto Michael Stanovský

S národním probuzením a bojem o vymanění se z područí carského Ruska souvisí hudba finského skladatele Jeana Sibelia. M. Wegelius a krátce i italský avantgardista F. Busoni byli jeho učiteli. Sibelius však všechny své sily zaměřil na formováni národní finské hudby. Jako Grieg v Norsku, i on vycházel z lidové hudby a ze snahy o postiženi specifických krás finské přírody s jejími zasněženými pláněmi, bohatstvím jezer a nádherných lesů. Svou pozornost upnul ke starobylým finských eposům, jež se staly námětových východiskem jeho symfonických básní.

Sibeliovo dílo je obsáhlé, čítá na 150 opusů. Mezi nimi je sedm symfonií, deset symfonických básní, řada suit a legend pro orchestr, mnoho písňových cyklů a sborů, komorních skladeb, melodramů i jedna opera. Co však mu zajistilo jeho výjimečné postaveni, byla orientace na vlastenecké náměty. V tomto duchu vytvořil rozsáhlou symfonii pro sóla, sbor a orchestr Kullervo, která byla inspirována rozsáhlým eposem Kalevala. Toto dílo, provedené v roce 1892, je finskou veřejnosti považováno za mezník ve vývoji finské národní hudby.

Obdobný význam mají i symfonické básně, které čerpají své náměty z eposu Kalevala, v nimž jsou líčeny příběhy legendárního hrdiny Lammikainena (z nichž nejznámější a ve světě nejpopulárnější je symfonická báseň Labuť z Tuonely, v níž autor líčí říši smrti s jedním vládcem bohem Tuonym a řekou, na niž majestátně proplouvá černá labuť jako posel smrti). Na konci století vznikla Sibeliova hudba k vlasteneckým proklamacím v souvislosti s bojem proti carskému režimu.

Z této scénické hudby vytvořil Sibelius symfonickou báseň Finlandia, která byla oslavou finského lidového umění a zároveň upozornila svět na boj malého národa za svobodu. Jejím základním tematickým materiálem jsou finské lidové melodie i hudební líčení krás severské přírody, dýchající vznešených klidem: její finále tvoří hymnická výzva k vytrvalosti národa v boji za svobodu až ke konečnému vítězství.

V evropském hudebním životě bývá nejčastěji hrán Sibeliův koncert pro housle a orchestr a moll z roku 1903. Je to vděčné dílo jak pro sólový nástroj, tak i orchestr, je symfonicky koncipováno. Za řízení Richarda Strausse byl jeho prvním interpretem v Berlině český houslista Karel Halíř. Dílo je plné efektních zvuků a instrumentačního lesku, při němž se nádherně uplatňuje i sólový nástroj, druhá věta uchvacuje krásou houslové kantilény, závěr tvoří jakýsi taneční rej s prvky slavnostní polonézy. K populárním skladbám autora patři i Valse trieste, vyňatý ze scénické hudby k činohře Smrt.

Jean Sibelius nebyl hudebním revolucionářem, přesto jeho dílo je plně životné, neboť je prostoupeno hlubokou láskou k národní finské lidové kultuře a je dokonale umělecky zvládnuto. Ne bez důvodu mu byl vzorem Johaness Brahms – autor vybroušené kompoziční techniky a Antonín Dvořák – umělec právě tak malého a za osamostatnění bojujícího národa.

Jak autor vypadal? Byl mužným typem umělce s ostře řezanými rysy ve tváři, bez vlasů, člověk znalý světa. Jako dirigent vlastních skladeb procestoval celý svět, šířil kulturu své vlasti v cizím prostředí a upozorňoval na její nerovné politicky podřízené postavení vůči carskému Rusku. Víra v národní vítězství proniká celý Sibeliovým dílem. Ač se autor dožil mimořádně vysokého věku, svou uměleckou činnost ukončil v pětašedesáti letech.

Jean Sibelius se narodil 8. prosince 1865 v Hämeenlině. V Helsinkách studoval práva, hudební teorii a hru na housle, v Berlíně a ve Vídni hudbu. V roce 1892 se stal profesorem hudební teorie a houslové hry a v témže roce se úspěšně představil veřejnosti svou první symfonickou básní Kullervo. V průběhu následujících 30 let napsal kolem sto padesáti skladeb Sibelius podnikl mnoho cest do zahraničí, dirigoval svá díla ve Skandinávii, Německu, Itálii, Rusku, Anglii i v USA. Byl po dlouhou dobu uznávanou vedoucí postavou finského hudebního života. Zemřel 20. září 1957 v Järvenpää.

PhDr. Milan Kuna, CSc. (1996)
Klára Kmochová (leden 2006)

Finsko se probouzí

Finsko se probouzí – přesně takový název má nový kompaktní disk, který přináší zdánlivě méně známá či neznámá díla finského skladatele Jeana Sibelia. Při pozornějším prolistování bookletu však zjišťujeme, že se jedná o hudbu, která ve finské historii sehrála nemalou roli. Podobně jako je u nás Smetanově Mé vlasti přisuzováno mimořádné místo nejen v kulturní oblasti, i Finové považují symfonickou báseň Jeana Sibelia Finlandia za dílo, které symbolizuje celou jejich zemi.
Jedná se o skladbu, která i díky hudebním hodnotám patří k nejpopulárnějším partiturám nejen ve Finsku, ale ve světovém měřítku. Na rozdíl od našeho ve světě populárního Vyšehradu nebo Vltavy stojí samostatně, není součástí nějakého většího celku. Přesto nevznikala jako samostatná skladba. V roce 1899 bylo Finsko ruskou gubernií a právě v tomto období stoupaly ze strany Ruska tendence co nejvíce ochromit finskou národní samostatnost a politická práva. Velké slavnosti tisku, jež měly přispět k zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců tohoto teritoria, se zcela záměrně proměnily v boj za svobodu tisku a vzápětí i za svobodu národní. Jean Sibelius – velký vlastenec, ale i kosmopolita v jedné osobě – k této slavnosti přispěl rozsáhlou hudbou k tehdy velmi oblíbeným živým obrazům z národní historie. Když v příštích letech takto koncipovaný tvar ztratil své uplatnění a tedy i význam, skladatel hudbu rozdělil do několika samostatných titulů.
Tak vznikla známá suita Karelia, ale také samostatná Finlandia, byť tento název nemohla mít hned od začátku. Původní hudbu k slavnosti tisku uzavírala. Měla stejný název jako tento text i celé CD Finsko se probouzí. A v původním tvaru byla přece jenom poněkud jiná, než ji známe dnes. O tom bude právě naše RONDO. Jistě v něm nepřeslechneme výbornou hru ambiciózní Sinfonie Lahti, která se svým šéfem Osmem Vänskäm natáčí pro vydavatelství BIS celé Sibeliovo dílo. Zároveň chceme upozornit na Pasticcio, v němž zazní Finlandia tak, jak ji známe dnes, a na sobotní odpolední koncert Dánského národního rozhlasového symfonického orchestru, s nimž přední finský dirigent Leif Segerstam nastudoval další Sibeliova díla.

Bohuslav Vítek, www.rozhlas.cz

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,24   hodnoceno: 29 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.435.419 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.593 sec. • www.severskelisty.cz • 3.91.157.213
file v.20190115.000437 • web last uploaded 20190325.011215
2017:379 • 2018:364 • 2019:159