ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Fridtjof Nansen

Fridtjof Nansen
Fridtjof Nansen, foto archiv

V poměru k počtu obyvatel dalo Norsko lidstvu neobyčejně mnoho vynikajících osobností. Genetické dědictví vikinských kmenů vedlo mnohé z nich po nebezpečných cestách napříč ledy a oceány za objevem míst dosud nepoznaných, kam člověk nikdy nevkročil.

Fridtjof Nansen se zapsal do světových dějin jednak jako polárník, jednak jako neúnavný a úspěšný diplomat, dnes bychom spíš řekli humanitární pracovník.

Narodil se v roce 1861 v městečku Store Fron nedaleko Osla, tehdy ještě nazývaného Kristiania. V roce 1888 jako první přešel na lyžích napříč Grónskem a shromáždil cenné údaje o vnitrozemí ostrova. Vyvrátil pověsti o tom, že uvnitř ostrova se rozkládá údolí oplývající bujnou vegetací, od nichž se odvozuje název ostrova: Zelená země – Grona Land. Dokázal, že nikoliv bujným údolím, ale jen fantazii dávných mořeplavců, jejich touze po životodárné zeleni uprostřed té obrovské ledové plochy děkujeme ostrovu za jeho pojmenování.

V letech 1893-96 podnikl na lodi Fram, která byla postavena přesně podle jeho návrhu, plavbu Severním ledovým oceánem s cílem dosáhnout severního pólu. Když zjistil, že doplout k pólu na lodi je nereálné, pokusil se urazit zbytek cesty se psím spřežením. V důsledku mimořádně nepříznivých povětrnostních podmínek se mu to nepodařilo. K dosažení pólu mu přitom chybělo tak málo – „pouhých“ 400 km.

Nansen připravoval své výpravy velmi pečlivě. Důkladně promýšlel a ověřoval funkčnost každého detailu v polárních podmínkách. Oblečení (dal přednost vlněnému před těžším kožešinovým), typ spacích pytlů, vařiče, skladba potravin – nic neponechal náhodě. Osobně vyprojektoval zaoblené tvary lodi Fram. Podle jeho propočtů, které se potvrdily, se loď v sevření houstnoucích ledových ker neroztříštila, jako mnoho jiných předtím, ale na oblém kýlu vyklouzla na povrch ledu, v té poloze a v pohodě přezimovala a vyčkala jarního tání. Jediný propočet, který Nansenovi nevyšel, bylo očekávání, že proudy směřující od pevniny zanesou loď co nejblíže k pólu. Loď Fram dal Nansen později k dispozici Roaldu Amundsenovi, který na ní v roce 1911 vyplul do Antarktidy s cílem dobýt jižní pól.

Nansen zpracoval poznatky ze svých výprav písemnou i přednáškovou formou. Udělal hodně pro popularizaci grónských Inuitů (eskymáckých kmenů) a pro respektování jejich specifického charakteru a lidské důstojnosti.

Nové pole působnosti se pro Fridtjofa Nansena otevřelo v roce 1918 na základě žádosti Společnosti národů. Přijal nabídku a stal se předsedou komise, pověřené organizováním pomoci trpícím a hladovějícím obyvatelům na území Sovětského svazu, konkrétně v Povolží. Nespokojil se však jen s předáváním materiální pomoci. Uvědomil si, že v důsledku změn po první světové válce směřoval velký počet ruských uprchlíků do evropských zemí a do zámoří bez prostředků a mnohdy i bez platných dokladů. Z jeho iniciativy, na základě mnohostranné dohody, se roku 1928, pod záštitou komise Společnosti národů, začaly vydávat mezinárodní osobní průkazy, tzv. Nansenovy pasy. Jejich držitelé již nebyli považováni za bezdomovce, ale měli status cizinců s podstatně výhodnějším lidským i právním postavením.

Za široké humanitární aktivity, ale jistě i s přihlédnutím k objevitelské minulosti, byla Nansenovi v roce 1922 udělena Nobelova cena za mír.

Klára Kmochová, 20. prosince 2001


Nansen Fridtjof, (10. 10. 1861 – 13. 5. 1930)

Norský polární badatel, oceánograf a politik; profesor zoologie (od 1896) a oceánografie (od 1908) na univerzitě v Oslu (starší název Kristianie). V roce 1888 zkoumal vnitrozemí Grónska a dokázal, že je pokryto neporušenou ledovcovou vrstvou. S expedicí na lodi Fram v letech 1893 – 95 se bezúspěšně pokusil dosáhnout severního pólu; dokázal však, že v jeho okolí neexistuje žádná pevnina. Prováděl studia v severním Atlantiku, procestoval Sibiř. Po 1. světové válce organizoval řadu humanitárních akcí (výměna zajatců mezi Německem a Sovětským Ruskem, organizování pomoci hladovějícím v Rusku). Od roku 1921 byl vrchním komisařem Společnosti národů za propuštění válečných zajatců. V roce 1922 mu byla udělena Nobelova cena míru.

Ottův slovník naučný

v Severských listech publikováno

Související články

Norsko a severní polární oblasti – 13. 5. 2002
Fridtjof Nansen – 20. 12. 2001
Neznámý Nansenův deník vyšel na světlo – 1. 9. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,12   hodnoceno: 16 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.564 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.315 sec. • www.severskelisty.cz • 54.159.30.26
file v.20180224.034717 • web last uploaded 20180225.035521
2017:330 • 2018:10