Greta Garbo (1905–1990), filmový idol století

Podobizna Grety Garbo před rokem 1930.
Její oči byly okna k její duši.
Fotografie ze Silent Majority Collection

Z filmu A Woman of Affairs. Greta Garbo jako
Diana a John Gilbert jako Neville spolu v jejich
posledním filmu němé éry. (M-G-M, 1928)

Z filmu Flesh and the Devil, Greta Garbo
s Johnem Gilbertem. (M-G-M, 1927)

Fotografie z Silent Majority Collection
se svolením Critt Davise

Greta Garbo, původním jmenem Greta Lovisa Gustafssonová se narodila 18. září 1905 a svoji kariéru začala v obchodě s klobouky. Pro přilepšení si našla práci manekýnky při natáčení reklam na klobouky. Výjimečná tvář upoutala režiséra Maurice Stillera, a tak Greta Lovisa Gustafssonová dostala první příležitost v připravovaném filmu Gösta Berling. V této malé roli potvrdila svůj výjimečný zjev a fotogeničnost.

Ve svých dvaceti letech odjíždí do Ameriky a přestože nebyla typem tehdy módních filmových hvězd pověstné společnosti Metro Goldwyn Mayer, před ní sklonil hřívu a jeho "chovatelé" Gretě vytvořili skvělé podmínky. Hvězda slečny Gustafssonové, působící nyní již pod pseudonymem Greta Garbo, zářila více a více film od filmu. Ani s příchodem zvuku do filmu, kdy řada dosavadních hvězd ztratila "glanc" a neuplatnila se, neznamenal pro dřívější prodavačku klobouků ze Stockholmu konec. Její zastřený alt ji ještě více klasifikoval do kategorie tragických hrdinek. Stala se superhvězdou, pojmem a živou legendou.

Nejúspěšnějšími jejími filmy jsou Tělo a ďábel, Anna Kareninová (1927), Mata Hari (1932), Královna Kristina (1934) a Žena bez studu. Svým uměním těšila miliony diváků, ale netěšila desítky a stovky novinářů, kterým se vyhýbala stejně jako společenským akcím a už vůbec nedala šanci ke zveřejňování svého soukromí. Kritici se rozplývali nejen nad jejími hereckými výkony, ale i nad jejím výjimečným zjevem a osamělostí, které vlastně spojovaly osudy ztělesňovaných postav s jejím vlastním osudem. Jen v jediném filmu se smála skutečně od srdce, a to v komedii Ninočka (1939).

Nic netrvá ve světě věčně, a tak záře severské filmové star pohasla roku 1941 po filmu Žena dvou tváří. Opustila továrnu snů Hollywood jako třicetiletá, na dlouhých 49 let se uzavřela  do sebe, skrývala se před světem, jako by navždy chtěla zůstat v očích svých ctitelů (byly jich miliony) takovou, jakou ji znali z jejích filmů. Greta Garbo zemřela v New Yorku ve věku 84 let, na Velikonoční pondělí dne 15. dubna 1990.

Před čtyřmi lety navrhl švédský generální konzul v New Yorku spolu s Gretinou přítelkyní z dětství převézt ostatky slavné herecké hvězdy na hřbitov poblíž Královského dramatického divadla ve Stockholmu, kde její dráha odstartovala.

Popel Grety Garbo se vrátí do Švédska

Bohyně stříbrného plátna Greta Garbo byla v podvečer dne 16. července 1999 pohřbena v rodném Stockholmu. Od smrti herečky, která zemřela v New Yorku ve věku 84 let, uplynulo sice již devět let, teprve nyní se však její neteř a jediná dědička Gray Reisfieldová rozhodla, kam uloží ostatky. Zvažovala nabídky USA, Švédska a několika dalších evropských zemí. Vyvoleným místem se stal lesnatý hřbitov Skogskyrkogarden na jižním předměstí Stockholmu, kde odpočívají i hereččini rodiče a mladší sestra. "Byla jsem sem v kontaktu se svou tetou přes 60 let, ale nikdy mi neřekla, kde chce být pohřbena," vysvětlila váhání Reisfieldová. Prostá bronzová urna s popelem Grety Garbo byla pohřbena poblíž jejích rodičů, jak si to přála Gray Reisfeldová, neteř a jediná dědička majetku Grety Garbo. "Myslím, že tetě by se toto místo líbilo," uvedla Reisfeldová

ms, pd, denní tisk, 22. května 1999