znak SLSeverské listy

           

 

Výročí úmrtí švédského krále Gustava II Adolfa



Král Gustav II Adolf byl vnukem zakladatele slavné švédské panovnické dynastie Gustava I. Vasy. Narodil se 19. prosince 1594. Králem se stal v roce 1611. Za dobu svého panování posiloval hospodářskou a politickou moc své země, poskytl šlechtě politické a hospodářské výsady, zasadil se o rozvoj státoprávních institucí, některé i zřídil (např. nejvyšší soudní dvůr). Provedl řadu správních, finančních a vojenských reforem. Byl válečníkem i mírotvorcem – ukončil tzv. kalmarskou válku (1613), válku s Ruskem (1617) a ve válkách s Polskem (1621–29) získal řadu území v Polsku a v Prusku. Také upevnil švédskou moc v Pobaltí.

Jeho úspěchy a hospodářská síla Švédska pravděpodobně stály na počátku úvah o vytvoření velké říše na Baltu. Tato myšlenka nakonec přivedla Švédsko k účasti ve čtvrté fázi Třicetileté války. Stalo se tak vyloděním v Německu 4. července 1630. K vojskům Gustava II Adolfa se připojila protestantská knížata severního Německa a švédský král postupně ovládl značnou část Německé říše. Součástí této expanze v severozápadní a střední Evropě bylo i obsazení Prahy saským vojskem v roce 1631. Švédové se dostali až k Norimberku, kde je zastavila vojska Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. pod velením Albrechta z Valdštejna.

Stalo se tak v krvavé, ale nerozhodné bitvě u Lützenu v listopadu 1632, kde švédský král Gustav II Adolf padl 16. listopadu.

Poslední rok život Gustava II Adolfa popisuje Václav Vladivoj Tomek v Dějinách království Českého takto:

Časně z jara roku 1632 Gustav Adolf vypravil se ze zimního odpočinku svého v Mohuči k novému tažení, a vtrhnul vévodovi Maximilianovi do Bavor. Tilly, který jemu chtěl zabrániti cestu, padl ve střelbě přes řeku Lech u města Raina (15. dubna). Ale hned potom přeložil také Waldštejn hlavní byt svůj ze Znojma do Rakovníka v Čechách, udeřil odtud na Sasy v Praze, dobyl na nich Malé strany i hradu Pražského útokem (15. května), a zapudil je potom ve krátkém čase z ostatní části království. Tím byl Gustav Adolf přinucen, zanechati Bavor, a míti se na pozoru před Waldštejnem, kterýž hned také vytáhl proti němu přes Cheb. Král švédský zavřel se v Norimberce; Waldštejn položil se na vrších míli od tohoto města. Tak zůstali mnoho neděl, překážejíce jeden druhému; když pak se král švédský konečně odvážil útoku na hradby Waldštejnovy (1. září), odražen jest se ztrátou krvavou. Tu se dal opět v tažení do Bavor; ale Waldštejn netáhl za ním, nýbrž obrátil se do Sas, aby, pokud možná, kurfirsta odstrašil od spolku se Švédy. Gustav Adolf, aby to zabránil, táhl konečně kurfirstovi saskému na pomoc, a když se v pokročilý podzim zdálo, že oba protivníci zůstanou v Sasích přes zimu, Gustav Adolf překvapil Valdštejna nenadálým pochodem proti němu k Lützenu, tak že musil svésti s ním bitvu (16. listopadu). V krvavém zápase, jejž rozvedla konečně jen noc, způsobilo jedno vojsko druhému pohromy strašlivé; konečně Waldštejn musil ustoupiti k Lipsku; ale Švédům byl padl král jejich. Waldštejn položil se potom s vojskem svým na zimu do Čech, kdež udělil veliké odměny důstojníkům, kteří se vyznamenali v boji; ale 15 obviněných ze zlého zachování dal stíti na novém velkém popravišti v Praze na Staroměstském náměstí, dva pak tudíž oběsiti.
Smrtí Gustava Adolfa byli Švédové přinuceni, upustiti od největší části dalekosahajících jeho záměrů; nad to pak vznikly také brzo nesnáze mezi nimi a německými jich spojenci.

Pavel Dobrovský, podle citanka.cz a libri.cz


Lützen, město v Německu 15 km jihozápadně od Lipska. Dne 16. listopadu 1632 se zde střetla spojená vojska Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. pod velením Albrechta z Valdštejna s vojskem švédského krále Gustava Adolfa. Bitva skončila nerozhodně, zastavila však ofenzívu Švédů v Německu. Padl zde Gustav II Adolf, na císařské straně polní maršál Gottfried z Pappenheimu.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,03   hodnoceno: 317 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.607.759 • onln: 4 • robot ostatni • php: 0.583 sec. • www.severskelisty.cz • 18.232.146.10
file v.20200222.012207 • web last uploaded 20201112.035816
2017:274 • 2018:311 • 2019:273 • 2020:132