Švédové jsou zvyklí na přednášky v angličtině

Český vysokoškolák napsal LN o tom, jak se studuje ve Skandinávii

Švédsko možná nepatří k nejžádanějším cílům pro studium v zahraničí, a možná právě i proto je pobyt v této zemi zajímavou zkušeností. Na Stockholmské univerzitě, kde studuje kolem 30 tisíc studentů, je v rámci výměnných programů, jako například Erasmus, zapsáno v letošním jarním semestru 173 výměnných studentů z celého světa, z toho čtyři Češi.

Pro české studenty je asi nejpřekvapivějším přístup učitelů k posluchačům. Vzhledem k tomu, že ve švédštině téměř vymizelo vykání, všichni se automaticky přiklánějí k oslovování křestními jmény. Nejen proto, ale především díky vstřícnému postoji švédských pedagogů nemají studenti zábrany řešit s učiteli své studijní problémy. Často zajdou společně třeba na kávu nebo oběd do univerzitní jídelny.

Znalosti studentů se prověřují téměř výhradně písemnými pracemi, ve kterých je zapotřebí vyřešit konkrétní praktické případy. Nejde o prokazování encyklopedických znalostí daného oboru, jak to známe z Česka. Studenti si proto často mohou přinést své studijní materiály, a ty během zkoušky používat. Celá zkouška trvá několik hodin a je anonymní. Opravující pedagog zná pouze číselný kód příslušného studenta. Skandinávští studenti přirozeně dodržují stanovená pravidla, prakticky neopisují ani se nesnaží jinak podvádět.

Studium je rozděleno, tak jako u nás, na semestry, které jsou někdy dále členěny na poloviny, tzv. periody. Studenti v každé z nich navštěvují často jen jeden předmět, po jehož ukončení okamžitě následuje zkouška. Celý systém je tak vystavěn na soustředění se na jeden problémový okruh. V rámci kursů často přednáší odborníci z praxe, součástí jsou také studijní exkurze. Všichni studenti musejí být zapsáni ve studentské unii a zaplatit její členský poplatek. Bez toho nemohou vykonat žádnou zkoušku.

Většina švédského obyvatelstva mluví výborně anglicky, což je způsobeno patrně i tím, že žádné cizojazyčné televizní pořady se nedabují, ale vysílají s titulky. Ve škole se tak stane, že kurs, který je ve švédštině najednou obsahuje přednášku v angličtině. To studenti nepovažují za nic nenormálního.

Švédi u rodičů nebydlí

V univerzitním městě Uppsala se přenáší z generace na generaci tradice „řvaní v 10 hodin“. Každý večer se totiž otevřou okna pokojů a vyklonění studenti začnou vydávat nelidské kvílení. Pro studenty je to výborná možnost, jak ze sebe dostat špatnou náladu, která někdy při učení vzniká. Ve Stockholmu na kolejích Lappis je tento zvyk dodržován také, je ale omezen pouze na úterní večer.

Ve Stockholmu je nejen problém najít levné ubytování, ale především najít možnost bydlení vůbec. Švédští studenti čekají měsíce až roky na místo na koleji. Na rozdíl od nás ale vůbec nehraje roli, z kterého koutu Švédska student pochází. Člověk ze Stockholmu proto čeká stejně dlouho jako jeho kamarád z Laponska, jehož domov je vzdálen od Stockholmu téměř stejně jako třeba Praha.

Na základě smluv s partnerskými univerzitami musí i ty švédské zajistit možnost ubytování výměnným zahraničním studentům. Ti z programů jako Erasmus tak mají bydlení na kolejích zajištěno i bez čekání.

Za minimální standard kolejí se ve Švédsku považuje pokoj pro jednoho studenta s nájmem kolem 2300 švédských korun měsíčně o rozměrech alespoň 16 m² s vlastním WC a společnou kuchyní, kterou tak sdílí většinou od pěti do patnácti studentů. Právě kuchyně bývají dějištěm „corridor party“, během nichž se v pátek a sobotu konzumuje obrovské množství alkoholu. Švédi ho často celý týden téměř nepijí, aby si to mohli především v pátek v co největším množství za co nejméně peněz vynahradit.

Ve Švédsku je draho

Síť hromadné dopravy je ve Stockholmu hustá a dobrá. Jezdí zde metro, autobusy, lodě a příměstské vlaky. Třicetidenní jízdenka na veškerou dopravu stojí 450 SEK. Mnoho studentů proto, kromě jiného aby ušetřili, využívá husté sítě cyklistických stezek, svých nohou a jízdního kola.

Český student se ve Švédsku ve své spotřebě musí omezit. Ceny jídla jsou třikrát a až čtyřikrát vyšší, o dopravě a alkoholu ve státním monopolu „Systembolaget“ ani nemluvě.

Švédští studenti mají po finanční stránce ve své zemi docela jednoduchý život. Každý vysokoškolák totiž dostane podle upravených pravidel, účinných od konce června letošního roku, 557 švédských korun týdně. Navíc si může od státu půjčit částku 1062 švédských korun týdně, kterou po skončení studia splácí zpravidla 25 let s pohyblivým ročním úrokem do 4 procent.

Lidé do 25 let, ať už ze Švédska nebo odjinud, mohou využít výrazných slev na železnice a vnitrostátní leteckou dopravu. Zajímavá je například možnost letět kamkoliv v rámci království za 240 SEK ve formě stand-by.

Přivydělat si nelze

K tomu, aby člověk mohl na delší dobu studovat ve Švédsku, musí mít kromě místa na univerzitě také povolení k pobytu. K jeho získání musí prokázat, že má na celou dobu studia dostatečné finanční krytí. Na každý měsíc pobytu se vyžaduje částka 6300 SEK, což je, po pravdě řečeno, jen o něco málo více, než je potřeba pro skromný studentský život.

Studenty, kteří nepocházejí ze zemí Evropské unie, moc nepotěší, že si během studia ve Švédsku nemohou přivydělat. Získat pracovní povolení během školního roku j e totiž prakticky nemožné.

Během studia ve Švédsku se člověk domů tak často nedostane. Pokud by se mu ale zastesklo po mateřštině, může zajít do Českého centra ve Stockholmu. Zde je možné vypůjčit si ze širokého výběru knížky, videokazety a kompaktní disky, stejně jako navštívit některou z hojně organizovaných kulturních akcí a setkat se českými emigranty. Kdo by snad zatoužil po českém pivu, může navštívit českou hospodu U Švejka na ostrově Södermalm. Různé druhy českého piva je ale možné objevit na více místech.

Štěpán Holub, Lidové noviny, 25. května 2001