Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

160 let od vydání Kalevaly


Elias Lönnrot

Rozhovor šéfredaktora tohoto listu na vlnách Radiožurnálu Českého rozhlasu dne 28. února 2009 (na rozhlasových vlnách byl rozhovor kratší).

Kalevala, finský národní epos a velice podstatná součást národní hrdosti vyšla v konečné podobě 28. února roku 1849, tedy přesně před 160 lety. Dnešní den je dokonce v zemi tisíce jezer a saun slaven jako svátek, tzv. Den Kalevaly. Vzhledem k tomu, že se odkaz Kalevaly vyskytuje ve všech tamních, řekněme oblastech, kultury, tak si budeme teď povídat o významu s šéfredaktorem časopisu Severské listy Michaelem Stanovským.

Kdo má vlastně toto dílo na svědomí a jaká je historie tohoto eposu?
Kalevala je velká sbírka epických veršů z finské, resp. karelské historie a mytologie. Jde o sbírku lidové zpívané poezie, historických příběhů i pohádkových motivů.
Takže dílo má na svědomí finský a karelský lid. Ve významu pro Finy by se Kalevala dala přirovnat dejme tomu našim Starým pověstem českým.
Kalevalu po finském venkově sesbíral vesnický lékař Elias Lönnrot, který po studiích působil v oblasti převážně západní Karélie, tedy té části Finska, o kterou zčásti přišlo po druhé světové válce ve prospěch Sovětského svazu.
Lönnrot dlouho žil mezi vesnickým obyvatelstvem, slýchal tu staré zpěvy a zaujalo jej, že ve většině těchto zpěvů, tzv. run, vystupují stále stejné postavy a hrdinové. A tak pojal myšlenku, že ty runy jsou pozůstatkem nějaké staré souvislé skladby, která se v celistivosti nezachovala. Z mnoha střepů dal zpět dohromady rozsáhlou skladbu v rozsahu téměř 23 000 veršů.
Její definitivní vydání v roce 1849 bylo obrovskou bombou pro celý svět, nikdo netušil, že malý zapadlý národ Karelů kdesi na východě na pomezi mezi Finskem a Ruskem, má tak úžasné a krásné bohatýrské zpěvy.
Později se sice ukázalo, že nějaká rozsáhlejší epická skladba v rozsahu, jak jí Lönnrot předložil, zřejmě nikdy neexistovala, pravděpodobně šlo pouze o řadu samostatných příběhů, na jejím významu, především pro finský národ to již nic nezměnilo.


Obrana mlýnku Sampo Sampo, 1896

Joukahainenova pomsta

Kování mlýnku Sampo

Jaký má Kalevala děj? Dá se ve stručnosti říci, co se z ní čtenáři dozvědí, co všechno obsahuje…?
Kalevala je především sbírka podstatných příběhů z finské a karelské mytologie.
V podstatě jde o klasické příběhy, tzv. zpěvy, runy, které se předávaly verbální cestou, ve staré době někdy nazývané kalevalským obdobím zde tu byli tzv. runopěvci, kteří putovali krajem, a jednotlivé runy zpívali a tím šířili historii.
Většina zpěvů a příběhů z nich se točí kolem třech postav – moudrého věštce a proslulého runopěvce Väinämöinena, záletného bohatýra Lemminkäinena a tragické postavy Kullerva. Příběhy se točí také kolem potomků mýtického Kalevy – třech bratrů Väinämöinena, Lemminkäinena i Ilmarinena. V Kalevale najdeme všechno možné, ale hlavně klasické příběhy inspirované láskou i mstou, najdeme tu svatby i vraždy.
Zvláštní roli tu hraje mýtický tajemný předmět sampo. V překladech se objevuje jako kouzelný mlýnek Sampo, který má tři složení a když se s ním točí, mele obilí, mouky a zlato.
Je to vlastně jakýsi symbol hojnosti, který někde získá (resp. sám vyrobí) kovář Ilmarinen a vymění za krásnou dceru z dvorce Pohjoly. O ten mlýnek se potom ještě svádí spory a boje, nakonec je však v boji zničen a od té doby se této zemi hojnost a blahobyt spíš vyhýbají.
Z jiných pramenů se zdá, že Sampo by mohlo být i něco jiného, nějaký drahý a vzácný předmět.

Jak už jsem před chvílí naznačoval, vlivy Kalevaly se objevují ve finské kultuře, a nejen v ní. Kde se s jejími ohlasy můžeme setkat?
Kalevala je podstatná součástí finské národní hrdosti, mnoho jejích pasáží bylo zhudebněno (Jean Sibelius, metalová skupina Amorphis).
Ohlasy Kalevaly se dají nalézt ve všech oblastech kultury – a nejen kultury. Důkazem toho je 28. únor je ve Finsku slaven jako svátek tzv. Den Kalevaly
Není se čemu divit, finská historie je poměrně chudá na velké historické události. Ve střední Evropě se, jak se občas říká, tvořily evropské a světové dějiny, přehnala se tudy římská vojska, národy se stěhovaly a nechávaly po sobě památky a kulturu
Sever je na tyto historické události poměrně chudý, zvláště pak Finsko, které vždy bylo jakousi zapomenutou provincií kdesi na východě, kde v hlubokých lesích žijí jacísi podivní lidé, kteří především pálí dřevo.
Proto Lönnrotův „objev“ Kalevaly způsobil takový světový ohlas, vlivy Kalevaly se objevují nejen ve finské kultuře.
Finové jsou na Kalevalu náležitě hrdí, každý jí má v knihovně – a mnohdy ne jediné vydání. Ve finštině existují i výpravné a bohatě ilustrované edice.
Kalevalou se například silně inspiroval americký básník Henry Wadsworth Longfellow ve své proslulé Písni o Hiawatě

Předpokládám, že finsky mnoho lidí u nás neumí. Vyšel epos i v českém překladu, kým byl přeložen, v jaké kvalitě?
Vyšla roku 1894 v překladu Josefa Holečka (šlo o druhý slovanský překlad) u Neuberta, naposledy pak v roce 1999 u Iva Železného (4. vydání). Je to ale tlustá kniha, má asi 400 stran, a nepatří mezi nejčtivější literaturu.
Zájemcům bych doporučil knížku O Třech bratřích z Kalevaly a kouzelném mlýnku Sampo (SNDK 1962), která obsahuje kalevalské příběhy a runy v moderním převyprávění pro děti v podání mého táty Vladislava Stanovského. Bohužel vyšla poměrně dávno a o reedici nikdo neuvažuje. Občas se objeví v antikvariátech – a také se dá vypůjčit v knihovnách.

Děkuji za rozhovor. A na závěr – jak se finsky řekne „Dobrý den“?
Hyvää päivää.

Tak tedy hyvää päivää i vám. Na shledanou.

rozhovor pro Radiožurnál ČRo, 28. února 2009

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,80   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.114 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.657 sec. • www.severskelisty.cz • 3.231.229.89
file v.20190115.000428 • web last uploaded 20190901.041847
2017:262 • 2018:162 • 2019:149