Värttinä,
foto Michael Stanovský
Finští Värttinä u nás koncertovali na loňském E. T. Jamu, letos přijeli zase, tentokrát však do pražského Divadla Archa v rámci série Helsinky v Arše.
Lidové noviny otiskly u příležitosti loňského koncertu skupiny rozhovor Petra Dorůžky s mluvčím skupiny Kari Reimanenem, letos Petr Dorůžka telefonicky rozmlouval s Jannem Lappalainenem, hráčem na saxofon a bouzouki.
Janne Lappalainen hovořil o kořenech lidové hudby. Lidé země, kterou střídavě okupovalo Švédsko i Rusko, čerpali svoji identitu z lidového umění. Ostatně jim nic jiného nezbývalo. A dodnes čerpají. Proto také nemají strach před celoevropským splynutím národní kultury a hudby s celoevropskou či celosvětovou, prostě před globalizací. Je zajímavé, že spousta především hudby pochází z dnes ruské Karélie, z oblasti, která byla kolébkou finské kultury. Karélie připadla po druhé světové válce Rusku a tak řada tamější obyvatel utekla raději do Finska, než aby se nechala poruštit. A z těchto pramenů čerpá své zdroje i Värtinnä.
Kapela vznikla před osmnácti lety její popularita vzrůstá a koncerty se konají stále ve větších sálech. Lappalainen odmítá, že by kapela hrála kvalitativně novou a lepší hudbu, i když se samozřejmě zlepšují i jako muzikanti. Připisuje to spíše většímu zájmu o okrajové hudební žánry a cizí kultury. „V Evropě třeba před takovými deseti lety nikdo finskou hudbu neznal,“ říká. „Dnešní posluchači jsou o cizích kulturách mnohem informovanější.“ Skupina byla letos potěšena například ve zájmem Španělů a Maďarů. Na festivalu Sziget v Budapešti s nimi zpívali texty. „I když se Fin s Maďarem nedomluví, oba jazyky jsou spřízněné,“ dodává Lappalainen.
Värttinä používá původní nástroje z celého světa, nejen tedy tradiční finskou citeru zvanou kantele, ale i didjeridoo z Austrálie, flétna kaval z Bulharska či původně řecký nástroj bouzouki. Zato moderní nástroje a pomůcky, jako například různé samplery, skupinu míjení. Doposud je nenapadlo, v čem by mohli zvuk kapely obohatit. „Není nad původní akustický zvuk,“ říká v rozhovoru Janne Lappalainen který na řecké bouzouki hraje
ms, 20. října 2000
v Severských listech publikováno
Värttinä opět v Praze – 15. 10. 2007
Värttinä roztančili Akropoli i v roce 2006 – 26. 4. 2006
Värttinä opět u nás – 1. 6. 2005
Värttinä ? česká kompilace ? album Snow Angel – 1. 3. 2005
Finská kapela Värttinä ? tradiční hudba v moderním kabátě – 20. 10. 2000
Finská skupina Värttinä E. T. Jamu v Praze (1999), hudební prorůstání Keltů s vikingy – 10. 6. 1999
Průměrná známka: 1,00 • hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2025 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2025. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552