Budu velvyslankyní Skandinávského domu v Norsku

Hanne Tjessemová, foto Martin Benda

1. března 2004

Hanne Tjessemová (26), původem Norka, studuje v dánském Aarhusu obory kultura a český jazyk. Poslední půlrok však žila v Praze, kde pracovala po boku ředitelky nově založeného Skandinávského domu v Praze Bodil Bøjerové. Na konci února jí vypršel půlroční mandát a vystřídá ji tak další norská kulturoložka – Karin Alfnes Abrahamová.

S Hanne jsme si popovídali o jejím pobytu u nás česky.

---

Jak se ti líbil tvůj půlroční život v Praze?
Splnilo se mi to, kvůli čemu jsem sem přijela. Poznávání krásného a kulturně velmi bohatého města bylo fantastické. Práce ve Skandinávském domě, který v době mého příjezdu vlastně ještě nebyl ani otevřen, byla taky velmi zajímavá a je to pro mne skvělá zkušenost do budoucna.

Liší se život tady v Praze od Skandinávie?
Pro mě ano. Například je tu levněji, proto chodím víc do kina či do restaurace.

Co ti tady chybělo?
Moře a přátelé. A taky úroveň služeb je tu výrazně nižší. Někteří prodavači se chovají, jako kdyby nechtěli nic prodat. Dávají zákazníkovi najevo, že o něj nestojí. Taky mi tu citelně chyběla možnost jet kdykoli a kamkoli na kole. Na druhou stranu je místní systém MHD lepší než v Norsku.

A bude se ti naopak stýskat po něčem, až budeš zpátky v Norsku či Dánsku?
Asi po kultuře obecně. Až přijedu zpátky na Sever, nebudu mít moc peněz. Budu muset psát diplomku a nebudu moci příliš pracovat a něco si vydělat. Můj život v Praze byl plný kultury, téměř každý den se něco dělo. V Dánsku to bude trochu nudnější. Jistě mi bude scházet i české pivo.

Na jaké téma budeš psát svoji diplomovou práci?
Alternativní kultura v Československu v 70. a 80. letech. Soustředím se hlavně na hudební underground, do jaké míry byl politicky motivován atd.

Využiješ při své další práci znalost českého jazyka?
Doufám, že ano! Ale nejsem si jistá, jestli taková práce, kde zužitkuji znalosti jak českého jazyka, tak české kultury, vůbec existuje. Ale o práci se budu ucházet nejen v Norsku, ale i v Dánsku, Švédsku – a možná i tady v České republice.

Myslíš, že vstup ČR do Evropské Unie zlepší pracovní uplatnění západoevropských bohemistů?
Řekla bych, že ano. Hlavně bude třeba překladatelů.

A platí to i pro Norsko, které není členem EU?
Sice není členem, ale jinak je s Evropou provázáno. Navíc Norsko, na rozdíl od mnoha členů, otevřelo svůj pracovní trh občanům nových členských států.

Je takových zájemců o českou kulturu a český jazyk, jako jsi ty, ve Skandinávii více?
V Dánsku jsem, pokud vím, jediná, kdo na univerzitě studuje kombinaci kultura a čeština. Jak je to v Norsku, si nejsem jistá – žiju spíš v Dánsku než Norsku. Ale rozhodně je těch lidí velmi málo.

Proč je ten zájem mezi Skandinávci tak nízký?
Mě osobně česká kultura velmi zajímá, takže nevím, proč to ostatní nezajímá také. Ale asi to bude proto, že Česká republika je malá a málokdo o ní ví něco víc, než že má krásné hlavní město a nejlepší pivo. Ale chtěla bych říct, že zájem o Českou republiku či střední Evropu asi nikdy nepřesáhne zájem, který mají Češi o Skandinávii. Skandinávské státy mají unikátní nedotčenou přírodu a taky jsou tzv. státy blahobytu. Pokud vím, jsme pro mnoho zemí vzorem a my sami, zdá se, žádný vzor nepotřebujeme.

Proč tedy studuješ češtinu? Čím budeš norské společnosti přínosem?
Vyspělá česká kultura a zajímavé dějiny jsou důvodem, proč studuji češtinu. Mohu například překládat českou literaturu.

Překládá se v současnosti vůbec nějaká česká literatura?
Ano, například Zuzana Brabcová a Michal Viewegh. V Norsku taky žije český spisovatel Michael Konůpek, který píše norsky a také překládá českou literaturu. Ale potřebujeme více českých překladů!

Které české autory bys chtěla představit norským čtenářům?
Zajímám se hlavně o novější literaturu. Zajímá mě například tvorba Jiřího Kratochvíla a Petra Šabacha.

Jak jsou na tom české filmy v Norsku?
Kolja měl velký úspěch. Na festivalu v Dánsku dávali Rok ďábla. Rozhodně se do Skandinávie dostane jen velmi málo českých filmů. V tom mimochodem také vidím svoji šanci – mohla bych zařizovat vývoz českých filmů do Skandinávie. Nějaké kontakty v distribučních společnostech si již buduji. Také bych mohla překládat titulky.

Rozuměli by Norové specifickému humoru v českých filmech?
No, asi ne vždy. Kontext v Pupendu či Pelíšcích by jim nebyl vždy zcela jasný. Ale Koljovi určitě rozuměli.

Chtěla bys též setrvat v pozici propagátorky severské kultury v České republice?
Ano. Chci zůstat v kontaktu se Skandinávským domem a pomáhat mu třeba se sháněním hudebních skupin. Budu takovou velvyslankyní pražského Skandinávského domu ve Skandinávii.

Martin Benda, 1. 3. 2004