Helsinky otevírají dialog – KRYSTAL

V Praze bude instalováno umělecké dílo obsahující aktuální humánní poselství a vědeckotechnický pokrok.

V těchto dnech rozvážejí kamióny z finských Helsinek Avignonu, Bergenu, Boloni, Bruselu, Krakova, Prahy, Reykjavíku a Santiaga de Compostela jednu devítinu skleněného uměleckého díla (devátá část zůstala v Helsinkách). Je to krystal ze skla (finsky řečený kide). Má charakteristické rysy ušlechtilého krystalu, jednoduché linie, a čistotu a navíc je patentovaným finským vynálezem. Jde o prvky laminovaného a tvrzeného skla, spojující skleněná vrstva je občas narušena. Zprolámané krystaly vytvářejí neustále se měnící povrch, který odráží světlo. Každá z částí je 3,4 m vysoká, čtyři metry široká a dva metry dlouhá. "Kide", připomínající kostku ledu, je veskrze finskou záležitostí. Jeho poselství je však univerzální. Každý z devíti krystalů bude charakterizovat určitá kombinace barev a zvuků odrážejících zvláštnosti hostitelského města. Původní myšlenka finských tvůrců a realizátorů projektu, je propojit hlavně obyvatele devíti měst.

Každé město dostane skulpturu s jiným zabarvením. Od odstínů studené severské modré (Reykjavík, Helsinky, Bergen) přes zelenou (Brusel) žlutozelenou (Krakov) a teplou žlutou (Praha) až po zářivé jižní červeně (Avignon, Santiago de Compostela, Boloňa). Kromě barvy bude skleněná kostka také znít, má odrážet typické zvuky svého města. Kamera instalovaná vedle každého krystalu zabere blízké okolí. Prostřednictvím obrazovky umístěné vedle každého Kide Helsinky chystají celou řadu aktivit pro svůj rok 2000.

Proto by Kide měl být umístěn na centrálním místě, kudy prochází velké množství lidí. Krystal, jehož povrch je někde průhledný a jinde přechází do ledového matu, odráží zobrazuje přes den měnící se světelné podmínky. V temnotě krystalem probleskuje světlo, které reaguje na lidský dotek. Když položíte ruce na povrch Kide, světlo začne sílit. Čím déle je držíte, tím je světlo ostřejší, po jejich odtažení světlo potemní.

Umístění kostky u pražského Belvederu se z hlediska původního záměru nezdá nejšťastnější. Projdou tu především turisté a tak se jeho instalace v Praze poněkud míjí zamýšleným účinkem. Co je však podstatnější – pohyb je v zahradě pouze ve dne, se stmíváním všichni odejdou a Královská zahrada se uzavře. Je tedy rozsvěcování pomocí lidských rukou, jedna z nejpůvabnějších myšlenek scénáře, odsouzeno předem k nezdaru? Zdá se, že ne docela. Podle sdělení společnosti Praha 2000 bude krystal, nainstalovaný před letohrádek směrem ke Královské zahradě 23. září, až do konce listopadu přístupný do 19 hodin (na přelomu října a listopadu zapadá slunce v 16.40).

Akcí pořádaných v Helsinkách v souvislosti s výběrem města jako Evropského města kultury je celá řada, koncerty (Placido Domingo, barokní hudba, festival chrámové hudby ap.), v rámci rodinných akcí se bude např. na Senátním náměstí v Helsinkách stavět kostel ze sněhu. Nebudou chybět expozice zaměřené na historii a umění, filmová setkání (např. festival Sedmé nebe). Mezi nimi všemi je však projekt Kide zcela mimořádný, symbolizuje různorodost Evropy, kde se velmi rozdílné, a dokonce rozporné prvky spojují k vytvoření evropského hlasu a jednoty, jako pozdrav Helsinek ostatním Městům kultury podtrhuje základní myšlenku – dialog mezi jednotlivci a kulturami. Až se v prosinci letošního roku krystaly opět navrátí do Helsinek, vytvoří na Senátním náměstí vzájemným propojením osmnáctimetrový tunel měňavého světla. V prvním stadiu bude každá jednotka vyzařovat "svoje" světlo, své kódové zbarvení. Až se krystaly spojí, vytvoří kompletní barevné spektrum. Postupně Kide zbělá. Jako symbol čistých myšlenek a otevřených srdcí lidí, kteří jdou vstříc novému století.

Pavel Dobrovský, zkráceno podle HN 10. září 1999