Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Torvald Moseid, norský umělec našeho století

Všestranný umělec Torvald Moseid se narodil v roce 1917 v Setesdalu v jižním Norsku. V letech 1940–1945 studoval na norské státní Vysoké škole krásných umění, uměleckých řemesel a designu v Oslo a svou odbornou kvalifikaci si rozšiřoval i jinde v Evropě a rovněž v Asii. Poté pracoval pro norské sklářské hutě Hadeland a Magnor a absolvoval i praktickou stáž v Královské dánské porcelánové manufaktuře v Kodani.

Se svým dílem se veřejnosti poprvé představil v roce 1948 na výstavě užitého umění v Oslo a o dva roky později už vystavoval na výroční Státní výstavě. V počátečních letech své umělecké dráhy experimentoval s řadou materiálů jako dřevo, kov, kamenina, sklo a textilie. K typickým příkladům jeho tvorby z tohoto období patří například malé torzo z dubového dřeva, jež dokumentuje umělcův mimořádný cit pro přirozenou strukturu zpracovávaného materiálu. Podobně formálně prostým, avšak výrazově silným dílem je jeho modře glazovaná keramika Hlava pardála, ovšem například keramika představující hlavu malé holčičky potvrzuje jeho schopnost velmi jemné modelace.

Moseid je rovněž průkopníkem moderní norské sklářské tvorby a jeho práce v této oblasti zahrnují celou škálu děl od užitkového skla včetně sklenic a misek pro každodenní použití v domácnosti až po umělecky ztvárněná kostelní okna. Kostelních vitráží vytvořil Moseid celou řadu. Pro kostel Gammle Aker zhotovil například malé okno v mnoha odstínech červené a jeho nejnovějším tvůrčím činem v této oblasti je osmnáct oken kostela v Rjukanu v Telemarku. Pro kostely Moseid vytváří také velký i menší mobiliář. Bergenskou katedrálu zdobí jeho malý krucifix a Moseidovy oltáře nalezneme v kostelech na ostrově Lovund (Nordland), v Sinsenu (Oslo), v Åkra (Rogaland) a v modlitebnách zřízených pro duchovní potřeby norských námořníků v Haifě a Hongkongu.

Nejvýrazněji se však Moseid za dlouhá léta své umělecké tvorby projevil v oblasti textilní tvorby, kde krom návrhů výšivek sám vytvořil některá esteticky mimořádně hodnotná díla. K vůbec prvním patří například nádherná drobná výšivka znázorňující pastýře a štědrovečerní zjevení andělů (1949, Muzeum užitého umění, Oslo) . Moseid je rovněž autorem oltářních pokrývek a některých dalších kostelních textilií. Typickým příkladem této tvorby je krásná bílá kazule s výšivkou ze zlatého hedvábí znázorňující svaté apoštoly, kterou vytvořil pro kostel ve městě Haug (Buskerud).

Nejvýznamnější a také nejefektnější součástí jeho textilní tvorby jsou však vlastnoručně vyšívané "tapisérie". Prvním dílem tohoto druhu je Strom života, vlněná tapisérie syté, výrazné barevnosti. Nahoře v koruně stromu zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem, ve větvích pak různé symboly a scény z Kristova života. Mnohé z Moseidových tapisérií mají biblické náměty, umělec však často ztvárňuje i světské motivy a inspiraci nachází také v mýtech a poezii.

Na první ze svých velkorozměrných tapisérií, nazvané Čtvero ročních období, kterou dokončil v roce 1977, začal Moseid pracovat již v 60. letech. Dnes se tato 65 metrů dlouhá tapisérie nachází v budově vydavatelství Scandinavian unverzity Press v Oslo. Toto plátno vyšívané lněnou přízí, hedvábím a vlnou je vyjádřením umělcovy radosti z tvorby a jeho obdivu ke kráse severského roku ve všech jeho proměnách symbolizovaných větry i stromy, ptáky a zvířaty, květinami a ovocem, ale i postavami lidí, kteří v létě radostně tančí, zatímco za dlouhých temných zim se choulí před nápory fujavice.

V následujícím desetiletí vytvořil Moseid další monumentální vyšívanou tapisérii, pro niž zvolil námět z antické mytologie, a jeho nanejvýš poetické zpracování romantického příběhu Orfea a Euridiky je vlastně jakousi hudební výšivkou. Posléze se pustil do třetí, jíž je věnována právě tato výstava. Námět téměř 55 metrů dlouhé tapisérie nazvané Balada o snu, kterou umělec dokončil v roce 1993 po téměř desetileté práci, pochází z norské středověké balady Draumkvedet.V odlehlejších částech Norska se zpívala ještě v polovině 19. století, kdy byla v kraji Telemark také částečně zaznamenána. Tato vizionářská skladba je obdobou islandské básně Solarljod i středověké poezie anglosaské a německé, prozrazuje však i spřízněnost s Dantovou Božskou komedií. Existuje v mnoha verzích, z nichž nejrozsáhlejší, která má 61 slok, popisuje posmrtný svět a dlouhou pouť, kterou musí duše cestou na onen svět absolvovat, utrpení a hrůzy s nimiž se na ní setkává, a těžkosti, jež musí překonávat, zároveň je ale i jásavou oslavou nebe, Boží milosti a spásy před věčným zatracením.

Balada je příběhem muže jménem Olav Åsteson, jenž na Štědrý den usne a spí celých 13 dní až do Tří králů, kdy ho časně ráno probudí tlukot ptačích křídel. Lidé se chystají do kostela a Olav tedy rychle osedlá svého koníka a jede také. Kněz sloužící mši čte dlouhé podobenství z Bible. Olav se posadí u vrat kostela a vypráví, co ve svém snu viděl. Líčí, jak se vznesl vysoko do oblak a sestoupil do hlubin moře, jak viděl šlehat plameny pekelné, ale podíval se i na nebesa. Vypráví, jak se musel prodírat trnitým hložím, až si roztrhal svůj nachový plášť a klesal únavou. Cestou po nebeské báni pak dorazil až ke Gjallaru, mostu vedoucím na onen svět. Byl celý pobit zlatem a přístup k němu střežily divé stvůry v podobě syčícího hada, chňapajícího psa a býka s ostrými rohy. Když po něm přešel na druhou stranu, musel se brodit smrdutým močálem, ústa plná prsti z hrobů. Posléze doputoval až k ztraceným jezerům s modravě hořícím ledem, ale podařilo se mu nahlédnout i do hvězdných rajských krajin a spatřit kmotru všeho člověčenstva, Pannu Marii se zlatými prsteny na rukou. Ta mu sdělila, že Poslední soud se bude konat v Brokksvalinu před vchodem do království nebeského.

Olav, který na své cestě zažil mnoho dobrého i zlého, se stal svědkem trestů, jež si duše zemřelých musí odpykávat. Viděl, jak některé tíží plášť z olova, jiné musí nosit kápi utkanou z krve. Viděl hříšníky, kteří se provinili přemisťováním mezních kamenů v lese, sledoval čarodějnice, odsouzené k marné snaze stloukat krev na máslo, viděl ale také, že duše blažených, kteří za svého života konali dobro a milosrdenství, se žádného trestu obávat nemusí.

Pozoroval, jak se od severu ženou síly zla v čele s Gruttem Šedovousým na vraném koni, proti nimž od jihu vyjely síly dobra vedené svatým Michaelem a Kristem na bělouších. Byl svědkem, jak svatý Michael zadul na svou troubu, aby svolal všechny duše k Poslednímu soudu, jak se třesou strachem z trestu za spáchané hříchy a jak je svatý Michael jednu po druhé zvážil na svých vahách a předal Ježíši Kristu.

Moseidova tapisérie, která je volným zpracováním některých scén této balady, stylotvorně vychází z norského lidového umění minulosti i z pozdně středověké evropské tradice, v detailu pak prozrazuje umělcovu nevšední originalitu, fantazii a pozoruhodné vypravěčské umění.

PhDr. Sigrid Christieová vědecká pracovnice,
Norský ústav pro studium kulturního dědictví, Oslo

převzato z katalogu výstavy Torvalda Moseida, Balada o snu, Praha květen 1999

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.357 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.541 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000412 • web last uploaded 20190901.041847
2017:217 • 2018:147 • 2019:132