Olaši a Švédové

Většina Romů ve Švédsku
nedokončí základní školu,
záškoláctví je značné.
Každopádně se dá pozorvat
že se postoje romského etnika
mění a že většina získává vztah
ke vzdělání…
foto networkeurope.org

Problémy se začleněním Romů do společnosti netrápí jen náš stát. Řeší je i většina evropských států. Recept na spokojené soužití má však každý jiný.

Švédská romská komunita čítá na 25 000 lidí. Země začala romskou otázku řešit až v 90. letech, poměrně vysoká je proto stále například romská negramotnost. Mezi tamními Romy ale panuje důvěra ke státu a vzdělávacímu a sociálnímu systému země. Švédská vláda se totiž snaží proniknout do způsobu života jednotlivých etnik. Například vyučování se přizpůsobuje romské mentalitě a více informuje o způsobu života romských rodin.

V Mladé frontě DNES vyšel 25. ledna 2007 článek Terezy Strnadové, ve kterém jsou popsány další švédské zkušenosti s romským etnikem.

„Švédům se podařilo to, co mnozí považovali za nemožné. Vzdělali olašské ženy. Olašští Romové patří k nejuzavřenější romské komunitě, do které je téměř nemožné proniknout zvenčí. V jednom švédském městě si však terénní pracovníci vybrali zhruba desítku žen a – s jejich souhlasem – je začali vzdělávat. I přes dlouhotrvající odpor svých mužů se ženy naučily anglicky, udělaly si řidičský průkaz a učily se v různých oblastech. Po roce spolupráce se sociálními pracovníky si dokonce založily firmu zajišťující občerstvení, která úspěšně funguje. Radnice tamního města je podporuje například tím, že firmě dává městské zakázky. A spokojeni jsou všichni. Tedy nyní jsou spokojeni. Ještě v osmdesátých letech se Romové ve Švédsku bouřili, protože zákony přímo nezakazovaly sterilizaci žen. A mnoho lidí to využívalo právě proti romským ženám. Po vlně odporu nakonec vláda zákon změnila.“

Ve Švédsku také preferují ve školách vzdělávání romských žáků v mateřském jazyce a uvažuje se o zavedení individuálního přístupu k žákovi pro celé švédské školství. Díky tomu vzrůstá důvěra, kterou mají Romové ke švédskému státu.

In: Evropa – stejný problém, ale často jiná řešení, MF Dnes
redakčně doplněno na základě zpravodajství Radia Praha, 25. ledna 2007

Romové, Olaši, Tataři

Olaši (hist. Regionymum: Valachie, jedna z historických rumunských principalit) 1. funguje jako hypernymum pro různé (rodově i profesně rozdílné) skupiny Romů hovořících podobnými dialekty. 2. v ČR a SR se užívá pro donedávna kočovné Romy, jejichž tradiční profesí bylo koňské handlířství (jinde ve světě jsou zvaní lovari)

Tattare (historický nacionym: Tataři) po příchodu do střední Evropy byli Romové často ztotožňováni s představiteli jiných kočovných etnik – nejčastěji právě s Tatary. Historický název se udržel pro skupinu Romů ve Švédsku, která sem přišla jako první, před vlnami pozdějších přistěhovalců z Ruska (počátek 20. stol.) z Polska, Balkánu, bývalého Československa, atd. (po druhé světové válce). Švédští tattare se jazykově asimilovali.

Romové v Česku: Používání romštiny mapuje výzkum, který naváže na předloňskou analýzu o romských ghettech. Zaměřuje se i na etnolekty češtiny v romských komunitách, tedy na „romskou češtinu“. Výsledky by měly být známy letos. ČTK to řekla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). „Doposud nikdo nevěděl, kolik lidí mluví v České republice romsky a co to je za romštinu, jak lze tuto romštinu kodifikovat,“ uvedla Stehlíková. Většina Romů totiž romsky nemluví, čistě česky ale také neumí.

podle Radio Praha 25. ledna 2007 a stránky ROMBASE ©by Milena Hübschmannová
(romani.uni-graz.at/rombase, bohužel dnes již mimo provoz)

Diskriminace Romů

Romové (včetně Sintů, někdy jsou do této kategorie zařazováni také kočovníci, obývající hlavně Velkou Británii a Severní Irsko, původně známí jako „dráteníci“) se vyskytují v každém členském státu EU. V Evropě jejich celkový počet dosahuje něco mezi 1,2 a 1,7 miliony a dle skupin bojujícím za práva Romů se jejich počet může pohybovat o hodně výš. Romy lze pravděpodobně považovat za jednu z největších evropských etnických menšin. Řada států (např. Rakousko, Německo, Finsko a Švédsko) přiznává Romům statut oficiálně uznávané menšiny.

Fakta a číselné údaje z materiálu Evropské unie nazvaného
„Migranti, menšiny a zaměstnanost: Sociální vyloučení, diskriminace a antidiskriminace
v 15 členských státech Evropské unie“ (MVEU, 2003)