Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Život mohl stvořit pevninu


Minik Rosing ukazuje ukazuje Gabrielle Walkerové
z BBC skálu, kde objevil nestarší stopy života za Zemi
foto www.bbc.co.uk

Ze studie dánských geologů z Kodaňské univerzity, kterou uveřejnili 22. března 2006 v odborném časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology (Vol. 232, str. 99) by stabilní souš na Zemi nikdy nevznikla nebýt živých mikroorganismů, Země by zůstala pokryta jedním velkým oceánem.

Země vznikla před 4,6 miliardy let jako shluk jednolité hmoty, během milionů let se vtvořilo zemské jádro a kůra pokrytá oceány. Podle současných geologických poznatků vystoupila první souš podobná dnešním kontinentům nad hladinu oceánu zhruba 600 až 800 let po zrodu naší planety.

Zatímco oceánská zemská kůra se skládá hlavně z čediče, kontinentální kůra, tedy pevnina, je nad čedičovou vrstvou pokryta žulou a jí podobnými horninami. „Žula má menší hustotu než čedič, proto na něm jakoby plave. Při srážkách litosférických desek tudíž žulové horniny nejsou zatlačovány do hlubin Země, kde by se tavily,“ vysvětluje v Lidových novinách úlohu granitu při vzniku kontinentů Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd ČR.

Proč ale vznikly žulové horniny? Podle teorie dánských vědců kdysi existovala chemická rovnováha mezi oceánem, atmosférou a tehdejšími – převážně čedičovitými – horninami. Když dánský geolog Minik Rosing s kolegy před několika lety zkoumali usazeniny z mořského dna v Grónsku, našli důkaz o existenci mikroorganismů s fotosyntézou staré 3,8 miliardy let. Dosud se myslelo, že se proces fotosyntézy vyvinul až o miliardu let později.

Podle jeho teorie existuje souvislost mezi vznikem žulových hornin a existencí mikroorganismů schopných fotosyntézy, tedy produkujících kyslík. V prastarých horninách se totiž našel čistý uran, bez kyslíku by uran tvořil sloučeninu s thoriem. Dánský geolog svůj poznatek publikoval před dvěma lety v časopise Earth and Planetary Science Letters. Radek Mikuláš to komentuje slovy: „Autoři si uvědomili, že start fotosyntézy musel vychýlit chemickou rovnováhu mezi oceánem, atmosférou a tehdejšími – převážně čedičovitými – horninami.“

Důsledkem této změny se mnohonásobně zvýšilo množství zvětralin, tedy čedičů vystavených chemickým změnám. Pokud se zvětralé horniny dostaly zpátky do velkých hloubek, kde panuje vysoká teplota a tlak (například při srážkách litosférických desek), roztavily se a z části taveniny vznikla žula.

Teorie o vzniku pevniny díky mikroorganismům je do značné míry spekulativní, protože vychází jen z časové shody dvou pozorovaných jevů – nejstarších známých žul a nejstarších předpokládaných organismů s fotosyntézou, aniž by jednoznačně prokazovala jejich souvislost. Myšlenku, že se o vznik granitu a prvních kontinentů zasloužily živé organismy, podporuje také fakt, že vědci dodnes žulu nenašli na žádných jiných tělesech sluneční soustavy – stejně jako na nich nenašli známky života.

Zdroje: článek Eva Vlčkové, Lidové noviny, 13. května 2006
New Scientist, www.newscientist.com, 24. března 2006

Literatura

Minik T. Rosing, Dennis K. Bird, Norman H. Sleep, William Glassley and Francis Albarede: The rise of continents – An essay on the geologic consequences of photosynthesis, in: Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, Volume 232, Issues 2-4, 22 March 2006, Pages 99-113

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.233 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.382 sec. • www.severskelisty.cz • 54.198.243.51
file v.20180224.034623 • web last uploaded 20180705.040335
2017:203 • 2018:64