Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Nobelovy ceny 1998

Nobelova cena za literaturu

José Saramago je letošním nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Portugalec, bydlící nyní na Lanzarote, jednom z Kanárských ostrovů. Zdůvodnění Švédské akademie je následující: "Cena je udělena Saramagovi, který s podobenstvími nesenými fantazií, soucítěním a ironií, stále nově dělá prchavou skutečnost uchopitelnou."

José Saramago je především prosaik, ale psal rovněž drama a poesii. Ze známějších děl lze uvést Baltazar a Blimunda, Historie o obležení Lisabonu, Evangelium podle Krista, Slepota, Všechna jména – románů řekněme pseudohistorických. (Je možné, že eventuelní titul vydání v češtině neodpovídá přesně mému překladu.)

Narodil se roku 1922, z ekonomických důvodů nedokončil gymnázium a vyučil se strojním technikem. Prošel řadou zaměstnání, posléze klasickou cestou novinařiny, překladatele. Prorazil poměrně pozdě už zmíněným románem Baltazar a Blimunda v roce 1982. Imponující životopis osobnosti prosazující se navzdory okolnostem má drobnou šmouhu. V mých očích ošklivý cákanec rudé barvy, totiž členství v komunistické straně od roku 1969. Rok po komunistické okupaci Československa, kdy by jeden čekal, že našinec prohlédne. V Portugalsku však v té době byla diktatura poněkud jiného charakteru a zakázaným komunistům se neudělovaly funkce. Navíc byly postoje José Samaraga údajně kritické. Snažím se namluvit sám sobě, že jde o literární hodnoty a ne politiku a zkouším si představit, zda bych dokázal být shovívavý ke kritickému fašistovi Estonskému z doby Stalinovy okupace. Ano či ne?

Proč jen jsou živí lidé tak neliterárně protikladní! Dovolím si tedy vyjádřit k José Samaranovi obdiv i odpor. Odpor k jeho minulosti komunistické, obdiv pak k humanismu obsaženému bezesporu v jeho díle, které také proto vřele doporučuji k přečtení.

Petr Fyrborg, Švédsko, Neviditelný pes, 9. října 1998

Doktorská Nobelovka do USA

Stává se jaksi tradicí, že Američané sbírají Nobelovky v medicíně. V posledních pěti letech mají náskok 6:4 vůči ostatnímu světu. Medicína ovšem není fotbal a letošní tři nositelé, kteří se o cenu dělí, dokonce ani nepracují v jednom týmu.

Profesor Robert F. Furchgott, Louis J. Ignarro a Ferid Murad, obdrží cenu za své objevy týkající se kysličníku dusnatého coby biologické signální molekuly. To má význam především v oblasti krevního oběhu a zvláště pak prokrvení srdce. Položit rovnítko mezi hypotetickou signální molekulu ERDF a kysličník dusičný byl zřejmě problém, který takříkajíc uzrál, a proto byl uzel rozmotán jaksi souběžně ze tří různých, byť tedy amerických konců.

Objev je to bezesporu významný, neboť vysvětluje, jak vlastně fungují léky typu nytroglicerinu, které rozšiřují cévy. Na základě tohoto porozumění se dají čekat medicíny, které drasticky sníží úmrtnost na srdeční a oběhové choroby. Není vyloučen ani význam objevu v léčbě rakoviny, zde naopak přiškrcením cév vyživujících nádor. Vzhledem k tomu, že jde o dva nejoblíbenější druhy umírání, je otázka na co nám pak bude dovoleno umřít a kdo bude vydělávat na staleté důchodce. Při troše štěstí se ale určitě nějaký nový mor najde nebo v nejhorším vyřeší problém vojevůdcové se zbraněmi přiškrcujícími tepny armádě protivníků. Zůstaňme optimisty.

Petr Fyrborg, Švédsko, Neviditelný pes, 14. října 1998

Erratum k Doktorské Nobelovce do USA

Dovolil bych si poopravit prispevek pana Fyrborga, ale to uz je udel nas lidi vedou posedlych lpet na presnych formulacich a nazvech. Zaprve onou zazracnou latkou – endothelium-derived relaxing factor EDRF (nikoliv ERDF), tedy relaxacni (zpusobujici uvolneni cev) faktor uvolnovany z endotelu (vystelky cev) je oxid dusnaty (nikoliv dusicnaty) jehoz vzorec je NO (tedy molekulu tvori jeden atom dusiku a jeden atom kysliku). A je to plyn!!! Objev je to oprvadu kardinalni, nebot se jedna o prvni prenasec informace v zivych organismech, ktery je plynem. To take vedlo k onem problemum pri identifikaci NO jako prenasece, nebot jako plyn tekal z roztoku, dale detekce plynu je obtizna i proto, ze se jedna o male molekuly a v neposledni rade je NO v podminkach panujicich uvnitr bunky velice reaktivni molekulou. Na zaver bych rad ponekud zmirnil optimismus co se tyce medicinske praxe. Je netreba se obavat prilisneho pokroku pri leceni obehovych puruch a nasledneho prodlouzeni prumerneho veku. Empiricky objeveny nitroglycerin nam slouzi dobre a jeste dlouho slouzit bude. Nicmene je pravdou, ze se znalosti kompletniho mechanismu relaxace cev se budou nove latky hledat snaze. Neznamena to vsak, ze nyni jsou vedci natolik chytri, ze sahnou po te spravne substanci, jedne z mnoha milionu v jejich laboratorich a je konec vsem infarkrum a mrtvicim. Stejne tak poznani mechanismu relaxace cev nam nic nerika o mechanismu jejich konstrikce (zuzeni). Popravde receno mechanismus konstrikce je naprosto odlisny. Tudiz implikace pro lecbu rakoviny cilenou konstrikci cev vedoucich k nadoru je zatim oblast sci-fi. Ostatne "ucinek nedokrveni nadoru vedouci k jejich zmenseni" nebyl dostatecne prokazan. Jedna se pouze o medializaci jisteho dilciho vysledku pokusu tykajicich se pouze urciteho omezeneho typu nadoru.

Takze zustavam optimistou v tom, ze bychom potrebovali na svoji regulaci (jako lidstva) neco jineho nez choroby. V podstate jsem vsak pesimistou. Clovek si ve sve pyse muze myslet, ze Prirodu nejakym zpusobem osuli, ale Priroda je mocna a vraci nam vse i s uroky. Nase bezhlave aplikovani vedeckych poznatku vede jen k znehodnocovani lidskeho genofondu (i genofondu uzitkovych zvirat), k produkci "bacilu" odolnych vuci antibiotikum, k nahrde zdrveho prirodniho radobyzdravym hi-tech syntetickym, narustu alergii etc. etc. Myslim si, ze tento problem je diky nedostatecne a nespravne komunikaci mezi vedeckou obci a ostatnimi lidmi. Proto jsem take zplodil tento prispevek.

Jan Jakubik, Maryland, USA, Neviditelný pes, 15. října 1998

Ekonomická skoro – Nobelova cena

Jak je všeobecně neznámo není Nobelova cena za ekonomiku vlastně Nobelovou cenou. (Ti co to vědí se mohou považovat za nevšeobecné a nemusí mi posílat protesty.) Uděluje ji sice Švédská akademie, ale je to cena Švédské říšské banky na počest A. Nobela. Toho zřejmě vůbec nenapadlo, že by ekonomie mohla být považována za vědu a ještě k tomu přinést nějaký prospěch lidstvu. Dodnes existují lidé, včetně mne, kteří ekonomickou vědu považují za obdobu meteorologie, s tím rozdílem, že v ekonomii právě ty nejpřesvědčivější recepty na pěkné počasí jaksi automaticky přitahují průtrže mračen.

Letošní nositel ceny snad právě proto je jednou nohou i v resortu filozofie řekněme společenské. Je jím profesor Amartza Sen, Trinity College, Cambridge, jinak ovšem indický občan. Cenu dostává za svůj příspěvek k ekonomické analýze systému sociálního zabezpečení. Na rozdíl od mnoha svých předchůdců se tedy neobírá teoriemi, které by mohli pomoci elitě vládnout a vydělat majlant. Je zaměřen spíše na pohled na ty, kdo si loknou smrdutého bahna bídy, když v ekonomické potopě utone systém sociálního zabezpečení. Profesor Amartza Sen mimo jiné tvrdí, že žádný z hladomorů tohoto století nebyl způsoben nějakou živelnou katastrofou nebo neúrodou, nýbrž chybným ekonomicko-společenským systémem přerozdělení zdrojů. Neúrody a živelné katastrofy pochopitelně byly, současně ovšem existovaly vždy prostředky jak se vyhnout hladomoru, nebylo jich však využito.

Profesorova ekonomická matematika přesto obsahuje opatrný optimismus a poukazuje na možná řešení. Doufejme, doufejme, že jednoho dne právě dík jeho práci přestanou v době večeře navštěvovat naše domovy skrze televizní obrazovky ty neuvěřitelně velké oči hladem umírajících dětí. Komu chutná večeře když kolem těch očí lítají roje much. Kdyby to jen šlo nabídnout ze svého talíře skrze obrazovku v rohu pokoje i bez ekonomických vzorečků.

Petr Fyrborg, Švédsko, Neviditelný pes, 15. října 1998

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.882 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.381 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.113
file v.20190115.000336 • web last uploaded 20190901.041847
2017:262 • 2018:143 • 2019:85