Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Návštěva kodaňské Christianie








foto: www.christiania.org

V Kodani jsem byla jen jednou a to na strašně krátkou dobu. Jen pár hodin. Bylo to prvního prosince, takže už je to hodně daleko. Když jsem pobývala v Dánsku, jeli jsme s naší školou na jednodenní exkurzy. Jelikož je ale Kodaň skoro čtyři hodiny autobusem od Helnaes, byl to opravdu hodně rychlý výlet. Navíc jsme navštívili dvě muzea s rozsáhlými sbírkami, a tak nám na prohlídku města zbyla celá jedna hodina. Přesto jsem ale z výletu odjížděla s nezapomenutelnou zkušeností a tou byla návštěva Christianie.

První dojem byl šok, přestože jsem očekávala všechno možné. Už se stmívalo, když jsme procházeli pografitovanou bránou s nápisem „Christianie“. Byli jsme skupinka šesti lidí a všichni jsme bažili vidět, jaká TA Christianie je.

Na vůdce skupinky se pasoval Lasse, Dán, který celý život bydlí jen pár bloků od tohoto místa. Musím říct, že mít Lasseho za průvodce byla opravdová výhra, jinak bychom možná zůstali jen u toho prvního šokujícího dojmu. Christianie jsou bývalé kasárny, takže šedivé vysoké kasárenské bloky, pravidelné ulice a pocit určité stísněnosti v žaludku návštěvníka. Šeď budov se ztrácí pod barevnými grafity a pacifistickými nápisy, ale ty pouze přidávají na pochmurném vzhledu bývalého vojenského stanoviště. Procházeli jsme úzkou uličkou, zastavili se u malé tržnice, kde si Lasse koupil nějaké speciální vegetariánské jídlo, a pokračovali po cestě kolem malých barů, krámků, hospod a bizarně ozdobených domů. Měla jsem trochu pocit, jako bych se vrátila do středověku nebo odcestovala do nějaké hodně chudé země, kde lidé hrozně strádají. V Christianii nejezdí auta, nic s motorem, jen kola, a tak tam ani nemají asfaltové silnice. Christianie funguje od začátku sedmdesátých let. Od té doby si zde lidé porůznu mezi kasárenskými budovami postavili plno malých domků. Prý mají obyvatelé zvláštní privilegia stavět bez jakékoli kontroly stavebních úřadů, čili bez jakýchkoli pravidel. Podle toho některé domy také vypadají. Malé, dřevěné, křivé a sem tam nějaká zřícenina. Na zahradě u baráčků lidé pěstují marihuanu (také zvláštní privilegium).

Do roku 2003 bylo v Christianii povolené prodávat na ulici hašiš. Hlavní ulice Christianie nese název „Pusher street“. Dříve město Kodaň tolerovalo prodej lehkých drog běžně ve stáncích. Dnes se dá takový stánek s nabídkou několika druhů marihuany a hašiše vidět už jen v muzeu. Úřady postupem času začaly být méně a méně tolerantní. V létě 2003 udělala kodaňská policie velký zátah proti drobným christianským dealerů a tak definitivně dala najevo, že hrnec přetekl. Od té doby platí v Christianii zákaz prodávat jakékoli drogy. Lasse nás ovšem upozornil, že obyvatelé alternativního městečka jsou nekompromisně proti tvrdým drogám a povolený byl vždy pouze hašiš. Na mnoha místech Christianie naleznete plakát s pravidly, která zde musí ať obyvatelé či návštěvníci dodržovat. Hlavními body jsou přísný zákaz držení zbraní, tvrdých drog, užívání násilí a již řečený zákaz používaní motorových dopravních prostředků. Každý, kdo poruší nějaké z těchto pravidel, popř. neopodstatní svůj čin, je z území Christianie vyhoštěn.

„Tohle je jedno z nejbezpečnějších míst v Kodani“, poučoval nás dál Lasse, „proto tu taky bydlí hodně dětí.“ Všimla jsem si na ulicích všech možných lidí. Opilci, mladí lidé, padesátníci v hippies oblečcích (zřejmě příslušníci původního hnutí hippies, kteří setrvali na svých ideálech), ale i rodiny s dětmi. Lasse říkal, že tu bydlí chudší občané (i když v Dánsku je díky jejich sociálnímu systému velice málo lidí, kteří by žili pod hranicí chudoby), ale i podnikatelé s vysokými příjmy.

Do Christianie se uchylují, buď že se nechtějí vzdát svých mladických ideálů a zvolí si alternativní způsob života, anebo prostě proto, že žít v Christianii je v mnoha ohledech výhodné. Stále je to totiž squat a jeho obyvatelé jsou od mnoha poplatků osvobozeni. Christianie totiž sice je součástí Kodaně, ale právě proto, že má tolik privilegií od úřadů a tolik vlastních pravidel, je považována za jakýsi samostatný stát, „stát hippies“. Při příchodu vás u brány vítá cedule „Právě opouštíte Evropskou unii“ a při odchodu do EU zase vstupujete.

Za tu hodinu, kterou jsme na návštěvu Christianie měli, jsme se prošli jejími tmavými uličkami (v Christianii funguje jen minimální veřejné osvětlení), poseděli jsme v baru u čaje (mezi rastafariány, opilci, studenty a turisty), prošli se kolem jezera (které tvoří dominantu městečka a skýtá nádherný klid, i když ten je v Christianii vesměs všude). Zjistili jsme, že tu funguje školka, spousta řemeslnických dílen, oděvní manufaktura, že tu vymysleli plno nových receptů na vegetariánská jídla, mají patent na tzv. Christiania bikes (kola s úložným prostorem pro převoz nákupů, zvířat i dětí), že mají vlastní fotbalový klub a také, že tu stále proudí hloučky turistů (pro které místní vyrábějí různé suvenýry a kteří znamenají velký zdroj příjmů). Mnoho Dánů tvrdí, že Christinia v průběhu let už ztratila své původní kouzlo, podle mě ale stále určitě stojí za to vidět něco TAK jiného!

Fotogalerie z Christianie

Klára Pániková, 10. června 2005

v Severských listech publikováno

Související články

Christianie se vzbouřila po zásahu policie – 14. 7. 2008
Návštěva kodaňské Christianie – 10. 6. 2005
Christiania – 1. 9. 2003

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


jméno: hejsek

[30.8.2010 – 19:35]

malá chybička v tomto článku je , že tam od roku 2003 uřady zakázaly prodávat hašiš ale před třemy dny jsem tam byl a trávu nebo hulení tam prodávaj na každym rohu ...



jméno: Michal

[30.8.2010 – 22:06]

Re:

To je asi osud každýho článku - zastará. A že se tam prodává hulení na každém rohu? Asi jako všude a vždycky. Co oko nevidí (nebo nechce vidět), to hlavu nebolí. Úřady jsou zřejmě rády, že se to prodává hlavně v Christošce, a ne jinde. Zakazovat to musí minimálně formálně, protože jinak by se všechno urvalo ze řetězu.
Každýmu je jasný, že hulení se bude prodávat všude, a když to někde poldové nebudou tolik honit, tak se tam stáhne většina obchodu.
Kdyby v Praze někde neoficálně tolerovali prodej haše, tak by se třeba před školama neprodával, protože to je riskantnější.



Zobrazeny 2 diskusní příspěvky.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.345.030 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.234 sec. • www.severskelisty.cz • 54.158.15.97
file v.20180224.034621 • web last uploaded 20180604.234124
2017:358 • 2018:190