Finsko rozšíří jadernou elektrárnu

Zpráva z tisku: Jedinou zemí Evropské unie, která letos schválila a nyní připravuje stavbu nového bloku jaderné elektrárny, je Finsko. Vyplynulo to z informací, které finské Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo českým novinářům. Finsko je také první zemí na světě, která odsouhlasila konkrétní plány na vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v konkrétní lokalitě. (čtk, Lidové noviny 21. 10. 2002)

Dobrý sluha, ale zlý pán

Jistě překvapí, že Finsko, země s velkou tradicí v ochraně a tvorbě životního prostředím jako jediná ze zemí EU připravuje stavbu nového bloku jaderné elektrárny a plánuje stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. K tomuto kroku, který se jistě neobešel bez mezinárodního projednání, se finská vláda odhodlala zřejmě s vědomím, že lidské poznání a schopnosti ve svém nepřetržitém vývoji od pazourku přes dynamit k rozbití atomu, se prohloubilo natolik, že lze realizovat finský program jaderné energetiky. V roce 2001 byla finská spotřeba elektrické energie zajištěna z více než 26 %z jaderných provozů. Asi 20 %celkové spotřeby elektrické energie se stále vyrábí spalováním dřevní hmoty (zejména dřevního odpadu).

Pod dojmem zpráv o rozvoji jaderné energetiky ve Finsku se nezdá spuštění Temelína a reálné projekty na vybudování úložiště vyhořelého paliva u nás jen jako jakási podivná setrvačnost z let minulých.

Historie finské jaderné energetiky je podobná naší

Využívání štěpné jaderné reakce pro výrobu energie se ve Finsku datuje od padesátých let dvacátého století a je spojeno s dnes již neexistující státní společností Imatran Voima. V současné době je jaderná energetika v rukou soukromé společnosti Teollisuuden Voima vlastněné finským průmyslem.

První jaderná elektrárna byla postavena v Loviisi podle projektu a za spolupráce s bývalým Sovětským svazem. Postupně byla doplňována řídícími prvky a kontrolní technologií západní provenience tak, aby bylo dosaženo potřebných bezpečnostních a provozních standardů.

Okolí jaderné elektrárny

Elektrárna leží východně od Helsinek poblíž malého přímořského městečka v oblasti, která je charakteristická finsko-švédskou dvojjazyčností. Městečko zvané Loviisa – nebo švédsky Lovisa – vděčí za své jméno jedné švédské královně, za vznik vděčí strategickému místu na tehdejší švédsko-ruské hranici. Z těch dob se zachoval historický střed s dřevěnými domy a pevnostmi Rosen a Ungern na pevnině a pevností Svartholma na stejnojmenném ostrově.

Okolní moře skýtá dostatek vody pro chlazení elektrárenských zařízení. Proto okolí nehyzdí u nás známé chladicí věže. Voda se na jednom konci poloostrova, kde stojí elektrárna, z moře odčerpá a na druhém se do moře vrací o teplejší asi o deset stupňů. Okolní moře tak nejenže nezamrzá, ale svojí teplotou láká ryby a ostatní živočichy. Mezi atrakce Loviisi tak přibyla další – rybolov. Nejlepší je to tu prý před Vánocemi. V okolí několik desítek metrů dlouhého splavu – výpustě teplé vody – nastává rybářský ráj. Bezpečnostní systémy a technologie elektrárny je natolik dokonalá, že si zde soukromá firma zřídila rybí farmu.

Zasazení a skloubení jaderné elektrárny a okolní přírody včetně rybího závodu potvrzuje severský smysl pro zachování přírody, pro její ochranu – a v návštěvníkovi může vyvolat dojem, že je v rekreační oblasti a ne v areálu často démonizovaného jaderného provozu.

A přitom elektrárna v Loviise je technologickým dvojčetem našeho Temelína. Stejně jako v české elektrárně, i  v Loviise pracují ruské reaktory řízené a hlídané západními řídicími systémy, jen ty kolosální chladicí věže tady chybí.

Z jaderných elektráren na stůl labužníků

Elektrárenská společnost Teollisuuden Voima, provozující finské jaderné elektrárny přispívá mimo jiné i k bohatšímu zásobení finských domácností říčními raky. Konzumace račího masa, typické severské lahůdky, je ve Finsku a Švédsku charakteristická pro druhou polovinu léta.

V teplé elektrárenské vodě rostou raci třikrát rychleji oproti těm, kteří žijí ve volné přírodě. Tržní velikosti – 10 cm – dosáhnou za rok. Letos se takto odchovaných raků prodala již stovka tisíc kusů – a pro další je odbyt zajištěn.

Díky dokonalé radiační ochraně finských jaderných elektráren je vypouštěná voda absolutně bez radiace – a ryby a raky v ní odchované je možné bez obav nabídnout ke konzumaci.

Pavel Dobrovský 1. prosince 2002