Jaderná elektrárna Barsebäck končí

Nikde ve světě nejsou nadšeni z jaderných elektráren. To ostatně dobře známe i od nás. Rakousko svoji jedinou elektrárnu nikdy nespustilo a teď má strach, aby ty naše nezpůsobily nějaké zlo. Ale odstavit jadernou energetiku není tak jednoduché, většinou do sítě dodává nezanedbatelné procento energie – a čím ji nahradit? 30. listopadu přesně patnáct minut před půlnocí zastavil provoz první reaktor jaderné elektrárny v jihošvédském Barsebäcku nedaleko Malmö. Rozhodnutí o zrušení všech jaderných elektráren ve své zemi přijali Švédové v celonárodním referendu již v roce 1980, problémy s náhradou energie, ale i politické kalkulace způsobily téměř dvacetiletý odklad.

Barsebäcký reaktor byl v chodu od 15. května roku 1975, tedy po celou dobu, co se v zemi tří korunek vedla bouřlivá diskuse o využití atomové energie. Jaderná energetika byla ve Švédsku v té době na vzestupu a současně s Barsebäckem vyrostly i elektrárny Oskarsham, Forsmark a Ringhals. Sympatie veřejného mínění vůči atomové energii se prudce změnily po nehodě jedné elektrárny ve Spojených státech, ale hlavně v Černobylu. Přesto na odstavení dozrál čas až nyní. Podle přesvědčení řady lidí v Barsebäcku si tím dnešní švédská vláda řeší své momentální potíže, protože je menšinová a musí se opírat o podporu Zelených. Nezanedbatelným popudem byla i poloha elektrárny – leží na švédském břehu průlivu Öresund jen asi dvacet kilometrů od dánského hlavního města Kodaně. A Dánům je elektrárna již dlouho trnem v oku.

Není bez zajímavosti, že likvidace švédské jaderné energetiky nezačala u některé z elektráren, jejímž spoluvlastníkem je stát. Barsebäck je totiž elektrárnou soukromou, navíc zčásti v německých rukou.

ms 2. prosince 1999, zdroj čtk